Adventní čas v době našich předků nebyl naplněný jen radostným očekáváním Štědrého dne. Měl i své temné a démonické postavy, které jsme zřejmě zdědili z dávných předkřesťanských dob. Byly mezi nimi třeba Lucky, které trestaly hospodyně nedodržující zákaz domácích prací, nebo Perchty, jež zase "páraly bříška" dětem nedodržujícím půst. Předvánoční obyčeje o víkendu připomněl skanzen v Kouřimi.
O potřebě spojit pražské čtvrtě Karlín a Žižkov se mluvilo už za první republiky. Tunel pod vrchem Vítkov se otevřel až 19. prosince 1953. Fungovat měl zároveň jako protiatomový kryt. Stavba dlouhá 300 metrů zkrátila cestu mezi čtvrtěmi z půl hodiny na pár minut. Přes šedesát let však neměla žádný název, dočkala se ho až v roce 2014. Podívejte se do Žižkovského tunelu s Aktuálně.cz.
Ztřeštěné a divoké štěně foxteriéra Dášeňka z knihy spisovatele Karla Čapka se zapsalo do srdcí dětí i dospělých na celém světě. Víme, že její mámou byla Iris a že jako každý malý psík musela po čase odejít do jiné rodiny. Ale co se s ní potom stalo? Ve své knize Staré pověsti fotografické to prozrazuje fotograf a publicista Jiří Koliš. O osudu Dášeňky vypráví také v našem podcastu.
Sovětský krvavý diktátor Josif Džugašvili, známý jako Stalin, se narodil před 146 lety. Po smrti ho jeho komunističtí následovníci zavrhli a bourali jeho sochy včetně té v Praze na Letné. Současné Rusko, které vede útočnou válku proti Ukrajině, se ke kultu jeho osobnosti vrací.
Konstruktér Ladislav Šedivý rád staví motory a parní stroje. Pět let pracoval na parním motocyklu, který pojmenoval ROZA Bohemia. A naučil se na něm i jezdit, což, jak říká, vůbec není jednoduché.
Dopravu si bez nich dnes nedokážeme představit, přitom instalace prvního skončila naprostým fiaskem. Řeč je o semaforu, který se poprvé objevil před 155 lety v Londýně. Tehdy to byl šestimetrový stožár s plynovými světly a několika rameny, které upravovaly dopravu kočárů či povozů. Jenže výbuch plynu přínos revolučního zařízení zcela přehlušil, plně doceněný byl až o řadu let později.
„Anka, ty jsi ku*va.“ – tak ve zkratce vypadal příklad typického zločinu v době baroka. Šlo o takzvané zhanění cti. Docházelo i k vraždám, které se někdy řešily trochu komickým způsobem. Nejzávažněji se v 17. století trestala vražda novorozeněte – pachateli se kůlem prorazilo srdce. Proč ve vězení chyběly pevné mříže a proč byli dříve lidé surovější? Dozvíte se v prvním díle minisérie My, kdysi.
V 19. a v první polovině 20. století vypadala Praha zcela jinak. Pod Barrandovskými skálami sice vedla železniční trať, vedle ní se ale místo aut proháněly spíše koňské povozy. Ani přes Karlův most se jeden čas nedalo projít. To když jednu z nejznámějších pražských památek v roce 1890 poničila povodeň. Deník Aktuálně.cz nabízí sérii kolorovaných fotografií z této doby.
Se současnou ruskou garniturou nemá smysl vyjednávat, vše využije ve svůj prospěch a jde jí jen o rozšiřování moci, domnívá se ruský exilový historik Andrej Zubov, jenž působí na Masarykově univerzitě v Brně. Nesouhlasí s názorem některých evropských politiků, že přišel čas k diplomatickým jednáním o ukončení konfliktu na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo loni.
Za historickou minisérií Marie Terezie stojí čtyři veřejnoprávní televize. Právě kvůli tomu bylo natáčení pro některé z herců obtížnější. Proč měla představitelka hlavní hrdinky problém více s češtinou než s maďarštinou? Je vášnivá sexuální scéna v seriálu založena na pravdě a jaký nečekaný pořad porazil poslední díl minisérie ve sledovanosti? Dozvíte se v nových Historkách z placu.
Ještě před 25 lety mělo Česko jako jedna z mála vnitrozemských zemí námořní obchodní loďstvo. Pod domácí vlajkou plulo mezi roky 1952 a 1998 celkem 44 lodí. Část z nich země "vrátila" v 60. letech Číně a v závěru komunismu už podnik upadal. Po roce 1989 se sice začal opět slibně rozvíjet, pak ho ale převzal finančník Viktor Kožený a lodě rozprodal. Čeští námořníci dnes působí u zahraničních firem.
První romskou vysokoškolačkou na území Československa se stala už jako babička devíti vnoučat, v roce 1970. Byla také jednou z prvních romských spisovatelek a dramatiček. Zlomem v její kariéře byla hra Hořící cigánský tábor, která je metaforou genocidy Romů za druhé světové války. Osud Eleny Lackové znovu ožívá ve filmu romské režisérky Very Lackové O baripen.
Kniha Motocykly v Československu má 500 stránek a váží několik kilogramů. Petr Doležal do ní sháněl fotografie na burzách a přes známé desítky let. Díky rozsáhlému archivu snímků běžných lidí, kteří si motorky pořizovali a jezdili na nich do práce, na nákupy, výlety i dovolenou, jedinečně zmapoval dobu minulou. A rád by de dopátral toho, kdo je na fotkách zvěčněný.
Fronty na ovoce, maso, jízdní kola i zájezdy. Řada lidí čekajících na vytoužené zboží se stala jedním ze symbolů socialismu v Československu. Něco jako široký výběr sortimentu neexistoval. Zákazníci brali často to jediné, co v obchodech našli, protože zboží přicházelo v omezeném množství.
Centrum architektury a městského plánování připravilo k výročí sametové revoluce projekci s názvem Přidušené město 68-89. Autentické fotografie Karla Bucháčka a Miroslava Hlaváčka dokumentují život v Praze mezi dvěma společensky zlomovými událostmi. Redakce Aktuálně.cz některé snímky nabízí ve fotogalerii.
Rodiče dnes šestaosmdesátileté Márie Šidové celý život pomáhali druhým. Mnohdy přitom riskovali i svůj vlastní život. Za druhé světové války ukrývali židovského přítele, během nejtvrdších let socialismu pomáhali z vězení uprchlému páterovi Jánu Hutyrovi. Režimu se postavila i sama Mária Šidová, poprvé ve svých sedmnácti letech. V pátek si za to převezme Cenu Paměti národa.
Před 150 lety, 17. listopadu 1873, vznikla spojením do té doby samostatných měst Buda, Pešť a Óbuda maďarská metropole. Budapešť se musela vzpamatovat ze škod, které na ní zanechala druhá světová válka, později se také stala centrem krvavé protikomunistické revoluce. Podívejte se na historii města, v němž žije přes 1,7 milionu lidí a kterému se přezdívá královna Dunaje.
Když v létě zemřel Milan Kundera, z reakcí médií i významných osobností bylo zjevné, že česká literatura ztratila světového spisovatele. Z jeho díla bylo přeloženo vše, co povolil, a ještě za života se o něm i jeho prózách psaly knihy – obojí po celém světě v takovém kvantu, že to Češi ani nestíhali registrovat.
Před 105 lety členové Revolučního národního shromáždění zvolili aklamací v jeho nepřítomnosti prvním československým prezidentem Tomáše Garrigua Masaryka. Hlavou Československa byl až do své abdikace v roce 1935. Deník Aktuálně.cz při této příležitosti obarvil některé historické fotografie z Masarykova života.
V popkultuře se o Paříži mluví coby o městu zamilovaných. Přelom 19. a 20. století se však zde nesl v duchu zhůvěřilosti. Během slavného období "Belle Epoque" se Paříži přezdívalo Babylon elegance a potěšení zde bylo způsobem života, za kterým cestovali muži z celé Evropy, včetně budoucího anglického krále Eduarda VII. Podívejte se na lechtivou historii hlavního města Francie.
