Děsivé podrobnosti o 70 let staré události tento týden zveřejnil polský Institut národní paměti (IPN). Na svých internetových stránkách přinesl originál všech raportů Jürgena Stroopa. Kat varšavského ghetta v nich s cynickou přesností popisuje, jak probíhá vyhlazení židovských obyvatel, kteří v roce 1943 téměř měsíc statečně vzdorovali nacistům
Za pokus o vývoz předmětů kulturní hodnoty bez dokladu mu hrozí pokuta až pět milionů
Eduard Stehlík: Personální rošády na ÚSTR ohrožují odškodňování bojovníků proti komunismu
Američan s českými kořeny Emil Kapaun získal nejvyšší vojenské vyznamenání USA
Za necelých šest let skončil v instituci již čtvrtý ředitel
Zbrojní mechanik a odborník na palné zbraně přináší v knize archiváře Vojtěcha Šusteka poprvé důkladnou analýzu jedné z klíčových událostí atentátu na Reinharda Heydricha.
Rok po loňském 70. výročí atentátu na Reinharda Heydricha byla v jedinečné události české historie objevena nová fakta. Přináší je publikace archiváře Vojtěcha Šusteka, která bude v nejbližších dnech představena.
Legendární "vejtřaska" se vyráběla skoro 40 let. Retrogalerie uvnitř
Všechno se to točilo kolem jedné přednášky, kterou pronesl Císař na jaře 1968 u příležitosti stopadesátého výročí narození Karla Marxe. Pronesl větu, která i v československých uvolněných poměrech zněla kacířsky.
Aukční síň původně čekala cenu 8 tisíc eur, výsledek byl stonásobný
Životní příběh Noriho Harela (84) - největšího přítele Čechů v Izraeli -, jenž v pondělí zemřel v Haifě, odkazuje na jednu málo známou, ale významnou kapitolu českých dějin. Totiž na pomoc poválečného Československa vznikajícímu izraelskému státu v roce 1948.
Při pátrání po osudech českých pilotů působících u Luftwaffe narazili historici shodou okolností na dokumenty, které vysvětlily, co se stalo s pohřešovaným liberatorem kapitána Jaroslava Haly z 311. Československé bombardovací perutě RAF.
Celkem 41 letců narozených v Československu si vysloužilo v hitlerovské armádě Rytířský kříž. Připomeňte si ve stručném přehledu, kteří muži to byli.
Stíhač Walter Smejkal vystudoval na rozdíl od Waltera Bláhy české školy. A - na rozdíl od něj -se přesto považoval za Němce. O své minulosti bojového pilota nemluvil, dlouho o ní nevěděli ani jeho nejbližší přátelé v Louce u Litvínova. A mlčel i po pádu totality, dokud se ho sousedi jednou nezeptali: „Tady se píše o leteckém esu Smejkalovi. Nejsi to náhodou ty, Waltře?“ A on s váháním přikývl.
Stejně jako mnoho dalších mužů, kteří se narodili v Sudetech nebo pocházeli ze smíšených česko-německých manželství, Walter Bláha narukoval do německé armády. Stal se pilotem bombardéru Heinkel He-111 na ruské frontě. Nehledě na kořeny a studia na německých školách se ovšem považoval za českého vlastence...
O hrdinství československých pilotů, kteří za války létali v britském letectvu, se ví. O tom, že další stovky pilotů z Československa narukovaly do německé Luftwaffe, se spíše mlčí. Historici Jan Rajlich a Ivo Pejčoch zmapovali osudy dvou z nich. Waltera Bláhy a Waltera Smejkala.
