Před sedmnácti lety, 26. prosince 2004, zasáhlo státy jihovýchodní Asie jedno z největších zemětřesení, která kdy zaznamenal seismograf. Epicentrum se nacházelo nedaleko ostrova Sumatra. V zasažených státech v čele s Indonésií chyběl funkční systém varování, takže v hustě zalidněném regionu zemřelo téměř 230 tisíc lidí. Podívejte se na fotografie z této události.
Polsko, Maďarsko, Německá demokratická republika, Bulharsko, Československo. V takovém sledu šly za sebou v roce 1989 změny v zemích bývalého východního bloku. V prosinci zůstával komunistický režim u moci pouze v Rumunsku. Do chvíle, než se demonstranti sešli 15. prosince v Temešváru na západě země. O deset dní později už nově ustanovená Fronta národní spásy nechala popravit diktátora Ceaušeska.
11. prosince 1949 se v kostele v Číhošti na Vysočině během kázání kněze Josefa Toufara rozkýval dřevěný oltářní kříž. Událost vešla do dějin jako "číhošťský zázrak". Komunisté oblíbeného faráře právě kvůli němu zatkli a umučili. Stal nejznámější obětí stalinistického tažení proti církvi. Události připomíná fotogalerie.
Indické město Bhópál se v noci z 2. na 3. prosince 1984 zahalilo do oblaku smrtelně jedovatého plynu. Vysoce toxická sloučenina unikla do ovzduší a zabila tisíce lidí kvůli poruše místní továrny. Bhópálská tragédie, od které uplynulo přesně 40 let, bývá označována za největší chemickou katastrofu v dějinách.
Na jedné straně bylo vojsko 170milionového Sovětského svazu, na druhé malý finský národ. Přesto válka, která trvala od 30. listopadu 1939 skoro do půli března 1940, znamenala pro Rudou armádu velké ztráty.
Před 68 lety se egyptský prezident Gamál Násir znárodnil Suezský průplav, který se následně stal středobodem bojů. Stavba propojuje Středozemní a Rudé moře a znamenala významný milník hlavně pro světový obchod. Podívejte se, jak se Suezský průplav stavěl i jakou roli sehrál při arabsko-izraelských válkách.
Před osmi lety 18. prosince 2011 zemřel první český prezident Václav Havel. Lidé si ho připomínají akcemi nejen v Praze. Prohlédněte si dosavadní dění na fotografiích. V galerii jsou také unikátní snímky Václava Havla od fotografky Hany Rysové, které deník Aktuálně.cz publikoval při letošním výročí Sametové revoluce.
Konstruktér legendární útočné pušky AK-47 Michail Kalašnikov by v neděli oslavil 105. narozeniny. Zjistěte, co vynálezu zbraně předcházelo a proč se stala natolik oblíbenou mezi vojsky celého světa i teroristickými skupinami.
Americká ekonomika se po první světové válce roztáčela na plné obrátky a spolu s ní rostly i ceny akcií. Vidina snadného zisku přilákala i širokou veřejnost, která neznala rizika investování. Když v říjnu 1929 celý systém zkolaboval, zůstaly po světě miliony zchudlých. Mezi nimi i ti, kteří si po ztrátě úspor sáhli na život.
Maďarské povstání proti komunistickému režimu Sověti krvavě potlačili. Kreml do země poslal přes sto tisíc vojáků, tisíce tanků a stovky letadel. Maďaři neměli šanci, přesto boje od vstupu sovětské armády trvaly týden, někde i déle. Podívejte se na unikátní snímky z roku 1956.
Starobylé Cáchy měly pro nacisty významnou symbolickou i strategickou úlohu. Někdejší sídlo císařů Římské říše, ležící na západní obranné linii na hranici s Francií, nesmělo za žádnou cenu padnout do rukou Spojenců. Přesto se to přesně 21. října 1944 stalo. Podívejte se na historické snímky důležité bitvy druhé světové války.
Před 75 lety první vojáci překročili ve slovenském Dukelském průsmyku československé hranice a vstoupili do okupované vlasti. Karpatsko-dukelská operace z roku 1944 vstoupila do dějin jako krvavá bitva s desetitisíci mrtvými a množstvím raněných. Podívejte se na snímcích, jakým mukám byli vystaveni českoslovenští vojáci a rudoarmějci.
Varšava si v těchto dnech připomíná konec povstání, během kterého se Poláci v roce 1944 vzbouřili proti německým nacistům. Dvouměsíční boje ale pro zemi skončily fatálně. Podívejte se na unikátní kolorované snímky, které tyto události zachycují.
Rudá armáda vkročila před 78 lety, 23. září 1944, do estonské metropole Tallinnu. V té době se už německá Hitlerova armáda těžko mohla vzpamatovat z porážek, které jí Sověti na východní frontě uštědřili. Připomeňte si na unikátních kolorovaných fotografiích, jak boje druhé světové války vypadaly.
Až na bytovou výstavbu především v okrajových částech působí Praha leckdy neměnným dojmem, jako by uvázla v jednom bodě dějin. Není tomu ale tak. Aktuálně.cz a Archiv hlavního města Prahy nabízí pohled zpět do historie - do dob, kdy na Karlově mostě ještě jezdily tramvaje, Nuselský most nebyl ani nápadem v hlavách konstruktérů a kdy Vltavu přetínaly menší verze sanfranciského mostu Golden Gate.
I více než 40 let po smrti sovětského maršála Ivana Koněva je jeho pražská socha předmětem sporů. Vojevůdce si během svého života šikovně udržoval přízeň sovětských vůdců, byl u osvobození Osvětimi i kapitulace nacistů. V poválečných letech se do historie zapsal jako přítel československého prezidenta Svobody i vykonavatel brutálního zásahu proti bouřícím se Maďarům v roce 1956.
Přesně před 84 lety začal nejkrvavější vojenský konflikt v dějinách lidstva, druhá světová válka. Za úsvitu 1. září 1939 německé jednotky přepadly Polsko a boje si za měsíc svého trvání vyžádaly 66 tisíc mrtvých na polské a 16 tisíc na německé straně. Na konci invaze si území někdejší Druhé Polské republiky mezi sebe rozdělili diktátoři Adolf Hitler a Josef Stalin.
Stal se z ní ikonický monument, který jezdí obdivovat miliony turistů z celého světa. Když v červnu 1885 přivezl parník sochu Svobody z Paříže do New Yorku, vítalo ji dvě stě tisíc lidí. Měla symbolizovat přátelství a pomoc, kterou Francie poskytla americkým osadníkům v boji za nezávislost. Podívejte se, jak se socha, jejíž tvůrce Frédéric Auguste Bartholdi zemřel přesně před 120 lety, stavěla.
Památku stovek tisíc obětí romského holokaustu si v těchto dnech připomínají lidé v mnoha zemích. Tragická pouť části osvětimských Romů se završila před 77 lety - v noci z 2. na 3. srpna 1944, kdy tam bylo zavražděno 2897 Romů ze 14 zemí. Šlo o staré a nemocné, ženy a děti.
Polsko si připomíná 80 let od potlačení Varšavského povstání, které propuklo 1. srpna 1944. Povstalci doufali ve výhru proti nacistickému Německu, po dvou měsících krvavých bojů ale bylo 2. října vyhlášeno příměří a o den později vstoupila v platnost kapitulace. Na pomoc Polákům nepřišla ani Sovětská armáda. Nacisté povraždili přes 200 tisíc lidí a Varšavu prakticky srovnali se zemí.
