Historik Eduard Stehlík se přihlásí do výběrového řízení na post ředitele Památníku Lidice, Aktuálně.cz to potvrdil sám někdejší vedoucí odboru pro válečné veterány na ministerstvu obrany. Vedle něj se bude o místo ucházet i právník a historik Jiří Nenutil. Na post vyhlásilo konkurz ministerstvo kultury poté, co stávající ředitelka Martina Lehmannová rezignovala.
Rudolf Jan Holý se narodil v září 1921 v Ústí nad Labem - Střekově. Po obsazení pohraničí Němci se s rodiči přestěhoval do Prahy. Tam studoval obchodní akademii v Resslově ulici a navštěvoval pravoslavnou komunitu mládeže v kostele sv. Cyrila a Metoděje, kde se přátelil s tamním kaplanem Vladimírem Petřekem. Psal se rok 1942 a skrývali se zde parašutisté po atentátu na Heydricha. Úkolem Holého bylo sehnat pro ně jiný úkryt, nakonec ale vše dopadlo jinak. V září bude tomuto dlouholetému šéfovi Českého yacht klubu 98 let, přesto se ještě letos plavil na plachetnici po Baltském moři. "Ale příště už nepopluju, ani kdyby mě prosili na kolenou," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jak reaguje člověk v mezních situacích? K boji sedmi parašutistů v kryptě kostela Cyrila a Metoděje došlo 18. června 1942. Parašutisté zlikvidovali třetího muže nacistické říše Reinharda Heydricha, zradil je jejich kamarád Karel Čurda, jenž pak jako konfident gestapa poslal na smrt stovky odbojářů či blízkých parašutistů. Miloš Doležal, autor knihy Čurda z hlíny popisuje okolnosti.
"Já jsem se vrátil domů a nic mi to neříkalo," vzpomíná Václav Zelenka, který patřil k hrstce dětí deportovaných nacisty z vypálených Lidic do Německa. Podobně jako ostatní ho to navždy poznamenalo. "Vrátil jsem se k mámě a měl jsem problémy se s ní domluvit. Nebylo to radostné setkání," vzpomíná Zelenka na své krátké dětství, které definitivně ukončila lidická tragédie z 10. června 1942.
Před více než 80 lety přijelo z koncentračního tábora Dachau do Horních Rakous asi 300 vězňů, kterým nacisté přikázali, aby začali stavět další lágr. Asi 20 kilometrů od Lince tak vznikl nacistický tábor Mauthausen-Gusen.
Je pozoruhodné, na co si prezident (a jeho tiskový mluvčí) udělá čas, a na co ne.
Krypta pražského kostela Cyrila a Metoděje, v níž se ukrývali parašutisté, kteří 27. května 1942 zlikvidovali nacistického pohlavára Reinharda Heydricha, byla útočištěm odbojářů od prvních dnů německé okupace. Sedm výsadkářů, kteří se po šestihodinovém boji se sedmi stovkami vojáků Waffen SS 18. června 1942 zastřelili, se tedy neocitlo v kryptě náhodou.
"Hra je v současné chvíli nedostupná pro německé publikum, protože obsahuje i pasáže zobrazující dobovou nacistickou symboliku," vysvětluje šéf projektu Vít Šisler.
Hra českých vědců, Attentat 1942, vyhrála hlavní cenu na prestižním mezinárodním festivalu počítačových her. Staví na osudech obyčejných lidí a pátrání hráče po osudech předků.
Programátoři a herní designéři z Karlovy univerzity se spojili s historiky z Akademie věd a loni vydali nevšední počítačovou hru Attentat 1942. Vypráví o osudech běžných civilistů, kteří bojují o krk i o čest ve vyhroceném období heydrichiády. Způsob, jakým hra svědčí o mnohdy protichůdných pohledech na historické události, ocenila i porota Independent Games Festivalu.
Druhá část obsáhlého rozhovoru Karla Hvížďaly s právním filozofem a profesorem univerzity v Cardiffu Jiřím Přibáněm.
Ve věku 93 let zemřel Antonín Štícha, který za druhé světové války spolupracoval s odbojem a zapojil se do Pražského povstání. Až do loňského června byl dlouholetým místopředsedou svazu bojovníků za svobodu.
Asociace spisovatelů Slovenska letos udělila prestižní cenu Vojtěcha Zamarovského českému badateli a publicistovi Jaroslavu Čvančarovi. Dostal ji "za trvalý přínos pro literaturu faktu". Čvančara je na Slovensku oceňován jako jeden z předních odborníků na období protektorátu a protinacistického odboje. "Ceníme si jeho objektivních a vyvážených prací s množstvím unikátních snímků a objevných komentářů. Zejména pak trilogie 'Někomu život, někomu smrt' anebo 'Anthropoid'," prohlásil člen poroty a zakladatel Zamarovského ceny profesor Jozef Leikert.
Vyhlazení osady Ležáky si v neděli na místě tragédie připomněly tisíce lidí. Řečníci v projevech hovořili o nutnosti předávat informace o této události mladým generacím. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Celkem zavraždili 52 obyvatel této obce.
Pětasedmdesáté výročí smrti sedmi parašutistů, kteří 27. května 1942 zaútočili na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, si na Karlově náměstí v Praze připomněly stovky lidí včetně vrcholných politiků. Zabití jednoho z klíčových postav nacistické hierarchie patří k nejdůležitějších akcím čs. válečného odboje.
Na dvou domech v Resslově ulici od soboty visí pamětní desky, které připomínají hrdinství dvou manželských párů v době atentátu na Reinharda Heydricha. Manželé Jesenští a Loudovi pomáhali parašutistům, když se schovávali v kryptě chrámu svatého Cyrila a Metoděje. Odhalení desek je součástí projektu Karla Polaty a Československé obce legionářské, který chce připomenout hrdiny odboje.Součástí víkendového programu je přehlídka dobové vojenské techniky, výzbroje a výstroje včetně ukázek vojenských cvičení.
Po 75 letech znovu českoslovenští parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš zaútočili na říšského protektora Reinharda Heydricha. Zatáčka v pražských Holešovičkách, kde původně k atentátu došlo, byla za komunistů zastavěná, rekonstrukce tak proběhla v nedaleké Zenklově ulici. Akci přihlížely stovky lidí. Jak atentát vypadal vteřinu po vteřině, se podívejte v galerii.
Pietní místo smrti sedmi parašutistů, kteří se před 75 lety podíleli na likvidaci jednoho z nejmocnějších mužů nacistické říše Reinharda Heydricha, má od čtvrtka nového majitele. Spory pražského magistrátu, Vojenského historického ústavu (VHÚ) a české pravoslavné církve ukončilo nové rozhodnutí magistrátních úředníků. Kryptu v pražském kostele sv. Cyrila a Metoděje definitivně přebírají do správy vojenští historici. Do Památníku hrdinů heydrichiády zavítalo jen loni 50 000 platících návštěvníků. Patří k nejnavštěvovanějším historickým objektům v Česku.
České ženy, které pomáhaly účastníkům atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942, jsou často popisované jako jejich milenky. Ve skutečnosti ale hrály důležitou roli v protinacistickém odboji. Parašutisty Josefa Gabčíka a Jana Kubiše vázal s Annou Malinovou a Marií Kovárníkovou skutečně hluboký cit.
Před oltářem Svatovítské katedrály planulo v sobotu při zádušní mši za každého pomocníka či příbuzného parašutistů, které nacisté v pomstě za zlikvidování Reinharda Heydricha zavraždili, 294 svící. V lavicích seděli jejich potomci a příbuzní.
