V příštích pěti týdnech dorazí do Česka mimořádná dodávka 125 tisíc vakcín proti žloutence typu A pro děti i dospělé. Tento týden se do ordinací rozváží dalších 20 tisíc dříve objednaných dávek. Ve čtvrtek to sdělil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Vymyká se to kontrole, hodnotí letošní epidemii žloutenky typu A místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula. Počty nakažených už podle něj vystoupaly nad 2,1 tisíce, 28 lidí zemřelo. Nejmladšímu bylo teprve 35 let. Dalším lidem museli lékaři transplantovat játra. Očkování, které mohlo nárůst případů zbrzdit, přitom pokulhává. S dodávkami vakcín jsou totiž už od léta problémy.
V Česku probíhá epidemie žloutenky typu A. Ohnisko nákazy je v hlavním městě. Poměrně rychle se lze nakazit například v hromadné dopravě. Do rodin pak nákazu šíří děti, které jsou bez příznaků. Největší rizikovou skupinou jsou ale bezdomovci. "Máme populaci, která je vůči hepatitidě A velmi vnímavá," vysvětluje pro Aktuálně.cz epidemiolog Roman Prymula.
Měli jsme je za vymýcené, ony se ale vracejí. Řeč je o chorobách, jako je černý kašel či žloutenka. Česko každoročně sevře jedna nová epidemie. "Nejprve jsme tady měli RS viry a dětské zápaly plic, pak černý kašel a mykoplazmové infekce. Letos je tu hepatitida," říká epidemiolog Roman Prymula. Všímá si přitom toho, že se tyto vlny začaly častěji objevovat až po pandemii. "Může to souviset," míní.
Žloutenka, tedy virová hepatitida A, letos udeřila s nebývalou silou. „Nevím, kde jsem se nakazil. S nikým, kdo by měl žloutenku, jsem do kontaktu nepřišel. S lékařkou jsme se shodli, že asi v MHD, ale s jistotou to samozřejmě nevím,“ říká Honza z Prahy. Jeho případ potvrzuje, že už dávno neplatí, že se týká jen rizikových skupin. Jak se nákaze vyhnout?
Epidemie žloutenky nabírá na obrátkách. Jen od začátku školního roku poskočily počty nemocných o čtvrtinu – na celkových 1776. Podle zdravotníků k tomu mohl přispět nedostatek dětských vakcín na trhu. Měly totiž výpadky. Výrobci navíc postupně nahlašují další. Lékový ústav přesto celou dobu tvrdí, že je látek všude dost. Data přitom - jak sám uvádí v odpovědi redakci Aktuálně.cz - nemá.
Počty nakažených žloutenkou trhají rekordy. Do konce srpna jich lékaři napočítali 1348. To je víc než osminásobek oproti běžným letům, hlásí pracovníci Státního zdravotního ústavu. Celkem už na nemoc zemřelo 15 lidí. Jak se proti hepatitidě typu A chránit? Podívejte se na další díl pravidelného videoseriálu "Doktore, poraďte!" s lékařem Petrem Šonkou.
Dětských vakcín proti žloutence typu A je všude dost, tvrdí ministerstvo zdravotnictví. Když se ale redakce Aktuálně.cz začala doptávat na konkrétní data, narazila. Počty dětských vakcín a jejich regionální rozmístění úředníci tají. Státní ústav pro kontrolu léčiv dokonce tvrdí, že není oprávněn tyto informace zveřejňovat. Podle lékárníků a epidemiologů je ale takové "mlžení" nepřijatelné.
Rodiče českých dětí řeší problém: chtěli by svou ratolest ochránit proti žloutence, vakcína ale chybí. Mezi zdravotníky je jí nedostatek. Čísla nemocných přitom rychle stoupají, podle Státního zdravotního ústavu jsou oproti předchozím letům osminásobná. Epidemiolog Roman Prymula nouzi potvrzuje: „Jedna dětská vakcína má výpadek a další je tu jen v omezeném množství,“ říká. Stát podle něj zaspal.
Česko má problém: mezi lidmi se šíří žloutenka typu A. Čísla nemocných rychle stoupají, podle Státního zdravotního ústavu jsou oproti předchozím letům osminásobná. Nemoc už se dostává i do dětských kolektivů. Vakcín je přitom nedostatek. „Jedna dětská vakcína má výpadek a další je tu jen v omezeném množství,“ říká místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula. Stát podle něj zaspal.
Zkraje se tváří jako chřipka. Zvýšená teplota, únava a nechutenství. Pak se ale přidá zežloutnutí očního bělma a kůže, tmavá moč a netypicky světlá stolice. Žloutenka vám může zkazit celé léto. Šíří se Českem i Evropou a rozhodně není problémem jen u lidí bez domova nebo drogově závislých. Mezi nakaženými je patrný trend šíření nákazy u dětí. Odborníci bijí na poplach a volají po prevenci.
Počty lidí s hepatitidou typu E jsou oproti předchozím rokům v Česku dvojnásobné, nemocných bylo loni 684. Na vině je špatně tepelně upravené maso. Ve srovnání s covidovými roky také dvakrát vzrostl počet odhalených žloutenek typu C na 1300. Největší epidemii žloutenky, ale typu A, zažilo Československo v roce 1979, onemocnělo 34 tisíc lidí.
Lidé by neměli zanedbávat testování i na jiné viry, než je pouze SARS-CoV-2. Například u žloutenky typu C zvyšuje její včasné odhalení šanci na vyléčení. Problém je nyní v tom, že se lidé bojí navštívit lékaře. Tento strach musí nepochybně vést k poklesu koloskopií, což je zákrok k prevenci vzniku rakoviny konečníku a tlustého střeva, říká pro Aktuálně.cz hepatogastroenterolog Petr Urbánek.
Jihočeské nemocnice zatím plánované operace kvůli nárůstu pacientů s koronavirem neruší. Na operace ale budou delší objednací lhůty. Situaci zkomplikovala nová epidemie hepatitidy A, která vznikla v kantýně železničářů v Českých Budějovicích a hospitalizováno s ní je 21 lidí. S nemocí covid-19 je v kraji nyní hospitalizovaných 110 pacientů.
Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané Harvey Alter a Charles Rice a Brit Michael Houghton za objev viru způsobujícího hepatitidu C. Jména laureátů v pondělí oznámil stockholmský Karolínský institut.
Příslušník severokorejské pohraniční stráže, který v polovině listopadu uprchl v dešti kulek do Jižní Koreje, utrpěl při útěku vážná zranění. Lékaři navíc zjistili, že trpí řadou vážných chorob, včetně tuberkulózy a hepatitidy.
Británie chce prozkoumat, jak velkému množství lidí uškodila kontaminovaná krev přijatá veřejnou zdravotní službou (NHS) v 70. a 80. letech minulého století. Krev, která obsahovala, aniž by se to kontrolovalo, například viry HIV nebo hepatitidy C, nakazila tisíce hemofiliků a dalších osob s krevními chorobami. Podle agentury Reuters nejméně 2400 lidí kvůli příjmu této krve zemřelo. V roce 2015 se objevil odhad, že více než 30 000 lidí mohlo být nakaženo hepatitidou C mezi roky 1970 a 1991, přičemž jen 6000 těchto osob bylo identifikováno. V letech 1978 až 1985 bylo také kolem 1500 pacientů nakažených virem HIV.
Na 28. červenec připadá Světový den boje proti žloutenkám. Každoročně připomíná nebezpečí, které žloutenka stále představuje. Jde totiž o sedmou nejčastější příčinu úmrtí na světě, která předčí HIV, tuberkulózu či malárii. Nemocí, která napadá játra, trpí po celém světě 400 milionů lidí. Žloutenka je na vzestupu i v České republice. Nejkritičtější situace je v současnosti na jižní Moravě, kde v první polovině roku 2016 zaznamenali hygienici 107 případů, což je více než pětinásobný nárůst.
Ministerstvo vnitra koupí vakcíny na očkování proti hepatitidě za 14 milionů korun. V souvislosti s migrační vlnou musí jeho zdravotnické zařízení urychleně jednorázově naočkovat proti virovým hepatitidám 4482 policistů, pracovníků odborů azylové a migrační politiky či zaměstnance správy uprchlických zařízení.
Podobné je to s alkoholiky. Psychiatři si stěžují, že jim pojišťovny u každého pacienta zaplatí jen 2,5 hodiny léčby ročně. Pojišťovny to odmítají.
