Hostitel si bere dítě pravidelně do péče na domluvenou dobu. Společně tráví čas, večer se pak dítě vrací zpátky domů. Rodiče mohou nabrat síly, děti získají nové vztahy, zkušenosti a dovednosti. Hostitelům homesharing přináší radost a dobrý pocit, příležitost učit se trpělivosti a empatii. "Zjistila jsem, jak jednoduše může člověk pomoci. Stačí jen trocha věnovaného času," říká hostitelka Katka.
„Smyslem života je pochopit, kde je moje místo. Žij tím, na co máš. Každý krok dopředu se počítá, vzdát můžeš zítra,” říká Richard Štěpánek, bývalý tanečník a choreograf, který málem zemřel při nezaviněné nehodě na motorce a přišel o levou ruku. Na kole i koloběžce se přesto účastní extrémních závodů. „Pokud se chce člověk poprat se svým osudem, nemůže jezdit na kole okolo baráku,” dodává.
Lupnutí v hlavě, teplo po těle a pak už jen boj o život. Mozková příhoda zcela obrátila život Michaely Nejedlé, když jí bylo 35 let. Ze dne na den zůstala ochrnutá na polovinu těla, závislá na péči stárnoucích rodičů a nezletilého syna. Novoroční sbírka Konto Bariéry a Aktuálně.cz pomůže Michaele zaplatit elektrický vozík a rehabilitace, aby se po pěti letech "domácího vězení" mohla osamostatnit.
Šikovný řemeslník, jenž umí vzít za práci, i milující táta od rodiny. Do 34 let nebyl pro Zdeňka Matyse nic problém. Pak ho ale, v den jeho narozenin, poštípaly vosy. Když se za měsíc probral z kómatu, nic si nepamatoval, byl ochrnutý a znovu se učil i samostatně dýchat. O návrat do normálního života bojuje šest let. Pomůže mu i vánoční sbírka, kterou uspořádalo Konto Bariéry spolu s Aktuálně.cz.
Nepovedené přijímačky na vysokou ho přivedly na brigádu u železnice, kde měl těžký úraz. Bylo mu dvacet let. I tak Josef Špinar nastoupil na pedagogickou fakultu, dnes je ředitelem základní školy. Sportuje a lásku k pohybu předává i dětem. Vánoční sbírka, již uspořádalo Konto Bariéry spolu s Aktuálně.cz, mu pomohla se věnovat s žáky dál lyžování. Čtenáři se mu totiž složili na speciální protézu.
Josef Tintěra byl velký sportovec, závodně lyžoval. Před dvaceti lety ale začal mít problémy se zrakem a později i s motorikou. Lékaři u něj diagnostikovali roztroušenou sklerózu. Nemoc se dá jen zpomalit, ne vyléčit. Josef pracuje jako konzultant v zařízení pro pacienty s touto chorobou. Jejich rehabilitaci nehradí pojišťovna, finance má i tento rok pomoci zajistit charitativní projekt Domovenka.
Znakový jazyk nepoužívám, nikdy jsem se ho nenaučila, maminka mě naučila odezírat, říká Eva Staněk, zakladatelka projektu Miraio, který má za cíl pomáhat neslyšícím. Jí samotné byla diagnostikovaná 99% ztráta sluchu ve dvou letech. Ve škole mě šikanovali, z handicapu se ale snažím udělat příležitost, dodává. V USA také absolvovala stáž pro nadaci Billa a Hillary Clintonových.
Pro někoho je amputace nohy nemyslitelná věc, já jsem ale vyčerpala všechny operativní možnosti, amputace bylo to poslední, co zbývalo. Jsem teď nejšťastnější, co jsem kdy byla, poprvé v životě jsem bez bolesti. S tzv. golfovou nohou jsem se narodila, podstoupila jsem 12 operací, říká Natálie Lehmanová, která je součástí charitativního projektu Lvice organizace Cesta za snem.
Olomouc je pro fotografa Tomáše Helíska srdeční záležitostí. "Ve fotkách se snažím odrazit mé vnímání města, každodenní situace a kouzlo momentů či zákoutí, kterých si běžně nevšímáme. Miluji historickou část města, hru světel a stínů," říká. Své snímky nyní vystavuje v Bratislavě na výstavě Olomouc z po(d) hledu. Proč to jméno? Protože vidí město z perspektivy vozíčkáře.
Tím, že nemá ruce, se nenechá Petr Schneider omezovat. Dokáže si uvařit, rád rybaří a sám si rád zajde i do lesa na dříví: "Vidím, slyším, mohu chodit, to stačí," popisuje muž, který ohromil i americkou tiskovou agenturu.
Situace lidí s těžkým handicapem je svízelná. Nejvyšší, čtvrtý stupeň příspěvku od státu vystačí jen na šest hodin denně. Z 19 200 korun často žije i opatrující rodič, který nemá jiný příjem. Kdo žije sám, musí obvolávat nadace a sponzory. Stát nabízí jako řešení život ve velkých sociálních ústavech. Postižení žádají o pátý stupeň podpory, jenž by umožňoval zaplatit asistenta na celý den.
Když pečujete o pacienta s roztroušenou sklerózou, čeká vás život plný fyzického i psychického vypětí a marná snaha stíhat u toho svou práci. Poslat blízkého do zařízení se specializovaným odlehčovacím nebo rehabilitačním pobytem je ale skoro nemožné. Dvacet let totiž v Česku funguje jen jediné - Domov sv. Josefa v Žirči u Dvora Králové.
Za pouhých 24 hodin se na transparentním účtu Konta Bariéry sešlo více než 180 tisíc korun pro Ladislava Loebeho. Sbírka, kterou nadace uspořádala společně s Akuálně.cz se setkala s velkým ohlasem. "To je sen! Neuvěřitelné. Jen těžko hledám slova, jak vám poděkovat," reagoval Ladislav Loebe na dobrou zprávu.
Nerada si dávám limity. Nemám ráda létání, skok padákem z letadla byla noční můra, pak se z toho stalo něco nádherného, říká Kristýna Křenová, účastnice show Lvice organizace Cesta za snem, ve které handicapované ženy překonávají samy sebe, aby pomohly dětem s handicapem. Nikdy si na vozík nezvyknete, pořád máme bariéry, nejtěžší je začít si říkat o pomoc, dodává.
Intelektuální limity řidičů autobusů už jsme překonali. Kdyby na vozíku skončil vysoce postavený politik, věci by se pohnuly ještě víc, říká mluvčí hudební skupiny The Tap Tap Ladislav Angelovič. Do kin míří snímek Postiženi muzikou, dokument o kapele, ve které se mimo jiné mluví hodně sprostě. Zatím nám to nikdo nevytknul, na pódiu jsme akurátní. Hraní je dřina, ale nesmí to tak vypadat, dodává.
Martin Ballaty se před rokem a půl rozhodl odejít na volnou nohu a začal provozovat pojízdný stánek s občerstvením. Místo hamburgerů nebo trhaného masa se však rozhodl zaměřit na sladké tvarohové koblížky s rozličnými polevami. Food truck s názvem Gule navíc poskytuje zaměstnání handicapovaným. Ti totiž stejně jako ostatní podle Ballaty chtějí žít normálně a dělat, co je baví.
"To není život, to je přežívání," nechali se slyšet postižení lidé a jejich blízcí dnes před ministerstvem práce a sociálních věcí. To na ně podle nich nemyslí v připravované novele zákona o sociálních službách, když v ní není žádná zmínka o zvýšení příspěvku na péči, který tito lidé životně nutně potřebují. Jeho současná výše prý dostačuje pouze na minimum péče a tlačí tak tyto lidi do ústavů.
„Je to ten nejpřátelštější a nejšťastnější pes, jakého jsem kdy v životě potkal“, tak o fence hovoří její zachránce Zach Know. Zbídačené zvíře našel s roztříštěnou pánví, zlomenými zády a tlapkami, zranění napověděla, že fenku někdo zřejmě srazil autem. Zach je zakladatelem psí záchranné stanice v Kalifornii a navzdory veterinářům, kteří doporučovali utracení psa, Zach Coru přijal do své rodiny.
