


Největší palba z Gazy za poslední roky. Palestinci vyslali dělostřelecké granáty, Izrael odpověděl
Izraelská armáda zneškodnila palestinské dělostřelecké granáty. Židovský stát pak bombardoval pozice ozbrojenců z Islámského džihádu.



Izraelská armáda zneškodnila palestinské dělostřelecké granáty. Židovský stát pak bombardoval pozice ozbrojenců z Islámského džihádu.



Palestinské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že při ostřelování zemřeli tři lidé. Radikální skupina Islámský džihád následně oznámila, že šlo o její členy.



Podle Izraelských obranných sil toto vyjádření dokazuje, že v pondělí "nešlo o poklidné protesty". Celkem zemřelo 62 Palestinců.



Po pondělních protestech v Pásmu Gazy je nejméně 2700 Palestinců zraněných.



Proti přesunutí americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma dál protestují tisíce Palestinců. V pondělí v Pásmu Gazy zemřelo 60 lidí, kteří chtěli vtrhnout přes hranice do židovského státu. Izraelští vojáci na protesty odpověděli ostrou střelbou. Palestinci si v úterý připomínají nakbu (katastrofu), kdy jich statisíce po vzniku státu Izrael v roce 1948 uprchly nebo byly vyhnány z domovů. Události sledujeme on-line.



Při silném výbuchu v Pásmu Gazy zemřelo čest členů Hamásu. Podle izraelského serveru Ynet news se Palestinci snažili demontovat starou izraelskou raketu, která po dopadu nevybuchla.



Novinář Jásir Murtadža zemřel poté, co ho izraelské bezpečnostní složky střelily do břicha, přestože měl na sobě vestu s nápisem "PRESS" a v ruce kameru.



Zhruba 30 tisíc Palestinců se v pátek přidalo k protestům na hranici Pásma Gazy a Izraele. Cílem protestů je návrat dříve palestinských území a mohly by trvat až šest týdnů. Izraelští vojáci během zásahu zabili čtrnáct protestujících a jednoho farmáře. Izraelský ministr obrany varoval, že každý, kdo se z Gazy přiblíží k bezpečnostnímu pásu u hranice s Izraelem riskuje život.



Výbuch lehce zranil sedm lidí. Premiér Ramí Hamdalláh je v pořádku.



Izraelská armáda pozatýkala v noci na středu na Západním břehu Jordánu přes tři desítky Palestinců, které viní z terorismu a podněcování k násilí. Mezi zatčenými je i šéf Hamásu na Západním břehu Hasan Júsif. S odvoláním na izraelskou armádu to napsal deník The Times of Israel. Júsif, který patří k zakladatelům Hamásu, byl v předchozích letech zatčen už několikrát a nedávno byl propuštěn z vazby. Tento týden vyzval k protestům kvůli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele. S tím Palestinci nesouhlasí. V posledních dnech se kromě protestů i násilných střetů zintenzivnilo také ostřelování mezi palestinským Pásmem Gazy a Izraelem.



Tisíce lidí v pátek demonstrovaly zejména v muslimském světě proti středečnímu oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele. Na palestinských územích zemřel při střetech s izraelskými bezpečnostními složkami nejméně jeden Palestinec, dříve se objevila zpráva, že oběti jsou dvě. Podle palestinských záchranářů bylo v Jeruzalémě a na palestinských územích při demonstracích v "den hněvu" zraněno několik stovek lidí. Páteční události jsme sledovali v on-line reportáži.



Palestinská radikální organizace Hamás vyzvala k nové intifádě neboli povstání proti Izraeli. V reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého USA uznaly Jeruzalém za hlavní město Izraele, Hamás vyhlásil třídenní období hněvu.



Po dvoudenním jednání v Egyptě oznámil šéf radikálního hnutí Hamás historickou dohodu se soupeřící stranou Fatah. Detaily dohody mají být v poledne ohlášeny na tiskové konferenci v egyptské metropoli. Podle tiskových zpráv z Gazy a Ramalláhu se toto kolo smírčích rozhovorů zaměřilo výhradně na administrativní a správní záležitosti, nikoli na vojenské.



Tři izraelští policisté zemřeli v úterý ráno při kontrole podezřelého muže. Sedmatřicetiletý Palestinec na ně vytáhl zbraň a začal střílet. Oznámil to s odvoláním na armádu izraelský rozhlas. Při přestřelce zahynul také útočník, jeden další policista je v kritickém stavu. Policejní mluvčí označila incident za teroristický útok.



Zatímco umírněnější Fatah kontroluje Západní břeh Jordánu, radikální hnutí Hamas ovládá palestinské Pásmo Gazy. Podle nedělního prohlášení je Hamas připraven zahájit rozhovory s hnutím Fatah, souhlasí s rozpuštěním vlády, která řídí Gazu, a vyzývá vládu šéfa Fatahu Mahmúda Abbáse k návratu.



Saúdská Arábie a její spojenci nedávno obvinili Katar z podpory teroristických organizací a na začátku června na něj uvalili blokádu. Katarský velvyslanec pro Českou republiku šejch Saoud Bin Abdulrahman As-Sání ale tvrdí, že jeho země teroristy nepodporuje. Některé představitele palestinského hnutí Hamás nebo členy afghánského radikálního hnutí Tálibán podle něj Katar hostí jen na žádost USA, které chtěly mít s těmito radikály otevřený komunikační kanál. Současná ekonomická blokáda podle As-Sáního jeho zemi poškozuje, ale dlouhodobě posílí. Katar hledá nové dodavatele potravin, zboží a surovin a má zájem i o dodávky potravin z Česka.



Saúdská Arábie a další znepřátelené země požadují, aby Katar do deseti dnů přerušil diplomatické vazby s Íránem, zastavil vysílání televize Al-Džazíra a okamžitě uzavřel turecké vojenské základny v zemi. Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn a Spojené arabské emiráty 5. června přerušily s Katarem diplomatické styky i dopravní spoje. K podobným postihům později sáhly i další země jako Jordánsko a Jemen a nyní již Katar izoluje přes deset blízkovýchodních i afrických států.



Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a o pár hodin později také Jemen, Maledivy a východolibyjská vláda v pondělí oznámily, že přerušují diplomatické vztahy s Katarem. Ve středu se přidalo i Jordánsko a Mauritánie. Vzápětí došlo i k přerušení pozemního, leteckého a námořního spojení. Co vedlo arabské státy k tomuto razantnímu kroku? Jaké jsou nejdůležitější otázky a odpovědi této krize?



Na palestinském Západním břehu Jordánu začaly volby, které rozhodnou o novém obsazení městských rad. Původně se mělo volit také v Pásmu Gazy, ale kvůli neshodám mezi vedením obou palestinských území, se konají jenom na Západním břehu. Sobotní volby jsou prvním hlasováním na palestinském území od roku 2006, kdy tehdejší parlamentní volby vyhrálo hnutí Hamas. Tato organizace, která bojuje proti Izraeli a je v některých zemích řazena k teroristickým skupinám, nebyla schopna udržet v chodu mezinárodně uznávanou vládu. Palestinskou samosprávu sídlící na Západním břehu Jordánu nyní ovládají členové strany Fatah, avšak ti nemají vliv v Pásmu Gazy.



V novém programu se Hamás znovu vymezuje jako národní osvobozenecká organizace, která se odděluje od svého mateřského hnutí, panarabského islamistického hnutí Muslimské bratrstvo, které bylo zakázáno v sousedním Egyptě. Nevzdává se boje proti izraelské okupaci, ale je připraven uznat hranice pro palestinský stát z roku 1967. Fakticky tím podle agentur dává najevo, že už neusiluje o zničení židovského státu, i když jeho existenci dál uznávat nehodlá.