Gad Šimron je bývalý agent Mosadu a spisovatel. Narodil se v roce 1950 v Tel Avivu a po studiích historie začal pracovat pro izraelský veřejnoprávní rozhlas. V 70. letech ho do svých řad zverbovala izraelská tajná služba Mosad. Deset let se podílel na jejích operacích v nejrůznějších koutech světa.
Počet obětí středečních izraelských úderů v palestinském Pásmu Gazy vzrostl na nejméně 27. Podle agentury AFP to ve středu uvedly tamní nemocnice a úřady. Prvotní informace uváděly 11 a posléze 22 a 25 mrtvých. Podle palestinské agentury WAFA izraelská armáda útočila na několika místech v oblastech měst Gaza a Chán Júnis.
Izraelský vzdušný úder na uprchlický tábor u pobřežního města Sajdá (Sidon) na jihu Libanonu v úterý večer zabil 11 lidí a další čtyři zranil, oznámilo podle tiskových agentur libanonské ministerstvo zdravotnictví.
Americký prezident Donald Trump přivítal pondělní schválení rezoluce Rady bezpečnosti OSN počítající s vysláním mezinárodních sil do Pásma Gazy a s možností budoucí cesty ke vzniku palestinskému státu. Za nutný první krok na dlouhé cestě k míru ji pak podle agentury Reuters označila palestinská ministryně zahraničí Vársan Šahínová. Schválení návrhu přivítal podle agentury AFP i Izrael.
V době, kdy Spojené státy začínají prosazovat své budoucí plány pro Gazu, se Hamás podle místních obyvatel snaží rozšířit svou kontrolu nad územím, od regulace cen kuřat až po vybírání poplatků za cigarety. To však mezi jednotlivými aktéry vyvolává rostoucí pochybnosti o tom, zda se teroristické hnutí skutečně vzdá své autority, jak přislíbilo.
Německá policie ve čtvrtek zadržela dalšího člena palestinské teroristické organizace Hamás. Podle generálního státního zastupitelství v Karlsruhe je podezřelý, že se zapojil do obstarávání zbraní pro útoky na izraelské či židovské objekty v Německu nebo jinde v Evropě.
Německá policie zadržela po příjezdu z Česka člena teroristické organizace Hamás. Čelí podezření, že obstaral zbraně, které měly posloužit k útokům na izraelské či židovské objekty v Německu a jinde v Evropě. V tiskové zprávě o tom ve středu informovalo Generální spolkové státní zastupitelství v Karlsruhe. Už na počátku října informovalo o zadržení tří členů Hamásu v Berlíně. Případy souvisejí.
BBC čelí jedné z největších krizí poté, co deník The Telegraph odhalil manipulaci s projevem Donalda Trumpa. Interní audit také upozornil na ideologickou zaujatost v otázce transgenderu či ve zpravodajství o válce v Gaze. Kauza, která vedla k rezignaci generálního ředitele Tima Davieho a šéfky zpravodajství Deborah Turnessové, vyvolala ostrou diskusi o nestrannosti veřejnoprávní televize.
Dokumentovala dětskou prostituci v Etiopii, zemětřesení na Haiti, útoky kyselinou v Indii, žehlení ženských prsů v Kamerunu, násilí na ženách v Afghánistánu nebo frontové linie v Iráku a v Sýrii. Před několika dny se válečná fotografka Jarmila Štuková vrátila z Pásma Gazy, kde viděla řádění Hamásu i to, jak v oblasti trpí civilisté. O své kariéře i zážitcích mluvila v pořadu Spotlight News.
Nejméně sedm lidí zahynulo při dnešních izraelských úderech v Pásmu Gazy, napsala agentura AFP s odvoláním na místní civilní obranu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu totiž dnes odpoledne nařídil armádě okamžitě provést intenzivní útoky v Pásmu Gazy. Netanjahu tak učinil po zasedání izraelského bezpečnostního kabinetu.
Palestinské teroristické hnutí Hamás bude v dalších oblastech Pásma Gazy hledat těla zbývajících 13 rukojmích, pomoci mu v tom má egyptský tým s těžkou technikou, který vstoupil na toto palestinské území v sobotu večer.
Přibližně 150 palestinských teroristů, které Izrael v minulých dnech propustil na svobodu spolu s dalšími Palestinci výměnou za izraelská rukojmí v rámci dohody o příměří, nyní pobývá v pětihvězdičkovém hotelu v Káhiře.
„Izraelci jsou skutečně nadšení z toho, že se vrátili všichni živí rukojmí. Nemají ale radost z toho, že Hamás stále ještě nevydal třináct těl mrtvých Židů. Teroristické hnutí s nimi lehce obchoduje a první fázi mírového procesu protahuje,“ vysvětluje česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.
Palestinské hnutí Hamás by se v budoucnu mohlo proměnit v politickou stranu, musí však odevzdat zbraně a uznat existenci Izraele. V rozhovoru, který zveřejnil italský deník Corriere della Sera, to řekl prezident Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. Palestinská samospráva podle něj pracuje na nové ústavě, kterou oznámí v příštích měsících.
Příměří mezi Izraelem a Hamásem nadále trvá, prohlásil v neděli americký prezident Donald Trump na palubě Air Force One. Reagoval tím na zprávy z Gazy, kde se v neděli znovu rozeběhla spirála násilí. Obě strany konfliktu se přitom obviňovaly z porušení příměří. Izrael nařkl hnutí Hamás z útoku na svoje jednotky, zatímco Hamás tvrdí, že izraelské útoky si vyžádaly nejméně 44 mrtvých.
Dva roky po krvavém útoku teroristů z Hamásu se Noa Argamani a Avinatan Or znovu setkali. Pár, který se stal symbolem brutálních únosů ze 7. října 2023, byl tehdy násilně rozdělen. Ona se na svobodu dostala už loni v létě, on přežil více než 700 dní uvězněn v tunelech Gazy. Teď se v rámci výměny zajatců konečně dostal na svobodu.
Mírovému summitu v Egyptě dominovalo vyjednané příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás. Řešila se také obnova Pásma Gazy. Tím, kdo nezvládl zachovat vážnou tvář, byl ale prezident Donald Trump. Kromě diplomatických prohlášení si neodpustil řadu poznámek, které obletěly sociální sítě. Komentoval například vzhled italské premiérky, chválil maďarského prezidenta a přetahoval se s prezidentem Francie.
Výrazně oslabené hnutí Hamás se od uzavření příměří s Izraelem snaží znovu upevnit svou moc nad Pásmem Gazy. Při zásazích proti skupinám, které testují kontrolu hnutí nad válkou rozvráceným palestinským územím, jeho příslušníci v minulých dnech zabili nejméně 33 lidí. Přitom se zdá, že Hamás má tichý souhlas USA, aby v Gaze dočasně vykonával policejní dohled, píše agentura Reuters.
Izrael slaví a žije návratem všech přeživších rukojmích z Gazy po dvou letech od útoku Hamásu. V rámci dohody o příměří a výměně zajatců se rodiny i celé komunity scházejí, sledují přenosy a očekávají své blízké. Propuštění jsou transportováni k lékařskému vyšetření na vojenskou základnu v jižním Izraeli. Krátce poté přistál v Izraeli i americký prezident Donald Trump, který dohodu zprostředkoval.
Palestinské teroristické hnutí Hamás v pondělí ráno předalo do rukou Červeného kříže prvních sedm z 20 živých rukojmích, které má v pondělí propustit na základě dohody o příměří v Pásmu Gazy. Informují o tom agentura AP i izraelská média. Informace o zdravotním stavu propuštěných nebyly bezprostředně k dispozici. Izraelská armáda přijetí první skupiny rukojmích zatím nepotvrdila.
Propouštění izraelských rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy začne v pondělí brzy ráno. Všech 20 živých rukojmích by mělo být propuštěno najednou. V neděli to oznámila mluvčí izraelské vlády s tím, že Izrael je připraven převzít i těla 28 zemřelých poté, co budou propuštěni živí. Palestinští vězni budou propuštěni, jakmile Izrael převezme všechna rukojmí.
Palestinské hnutí Hamás povolalo přibližně 7000 příslušníků svých bezpečnostních složek se záměrem upevnit kontrolu v oblastech Pásma Gazy, z nichž se nedávno stáhly izraelské jednotky, uvedla v sobotu stanice BBC. V některých čtvrtích již byly podle svědků rozmístěny útvary složené z ozbrojených mužů v modrých uniformách policie či v civilních šatech.
Izrael a Hamás po více než dvou letech bojů souhlasily s první fází příměří zprostředkovaného USA. Oznámení Donalda Trumpa vyvolalo v Pásmu Gazy oslavy i slzy úlevy, přesto zůstává nejisté, kdy boje definitivně utichnou. Vysídlení lidé doufají v návrat domů, zatímco izraelská armáda sleduje situaci. Rukojmí by měli být propuštění začátkem příštího týdne.
Izraelská armáda oznámila, že v pátek v poledne místního času začalo platit příměří v Pásmu Gazy. Příměří je prvním krokem v rámci počáteční fáze mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa, následovat má předání izraelských rukojmích držených v Pásmu Gazy palestinským teroristickým hnutím Hamás.
Egyptská média informovala, že dohoda o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás vstoupila ve čtvrtek v platnost. Situace přesto zůstává napjatá a podle politoložky Evy Taterové je současné příměří spíše křehkou snahou uklidnit situaci a zlepšit životy místních lidí s nejistým výsledkem. „K opravdové mírové dohodě je však stále hodně daleko,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Izrael a Hamás se v egyptském Šarm aš-Šajchu dohodly na první fázi příměří v Gaze. Dohoda má vést k návratu rukojmích a stažení armády, přichází dva roky po krvavém útoku Hamásu. Oznámení prezidenta Trumpa vyvolalo v Izraeli i Gaze vlnu oslav i opatrné naděje na konec bojů.
