Osmnáctiletý student pražského gymnázia Na Vítězné pláni Marek Pavlica získal zlato v celosvětové olympiádě v biologii i zeměpisu a stříbro v chemii. "Fakt, že stojíme při vyhlašování výsledků po boku Číňanů, Japonců či Korejců, přináší Česku reputaci chytré země, což je fajn," říká.
Chceme, aby si děti uvědomily, v čem je podstata vzdělání. Chceme je připravit na jakoukoliv budoucnost. Žáci ze státních škol se bojí chybovat, bez chyb se ale nic nenaučíte, říká ředitelka 1. IT Gymnázia Markéta Fibigerová, která školu v pražských Satalicích otevřela uprostřed pandemie a tak trochu navzdory úřadům. S většinou studentů si tyká. Mám ráda, když vědí, že to dělám pro ně, dodává.
Do škol se zatím vrací jen část žáků a studentů, druhý stupeň v šesti krajích a Praze, středoškoláci pouze na praktickou výuku, stejně jako poslední ročníky vysokých škol. To, že si studenti mohou dříve dojít ke kadeřníkovi a na fotbal než do školy, vadí nejen učitelům, ale i vědcům či ekonomům. Zbývající žáci 2. stupně by mohli vrátit 10. května, středoškoláci a vysokoškoláci termín nemají.
Nejbohatší Čech Petr Kellner, který o víkendu tragicky zemřel na Aljašce, je známý především svými podnikatelskými aktivitami. Byl to však i významný filantrop. Podporoval například vzdělávání dětí, které by si ho jinak nemohly dovolit. Děti ze znevýhodněných rodin či z dětských domovů se díky nadaci manželů Kellnerových dostaly na gymnázium i na zahraniční univerzity.
Soud přikázal pražskému Gymnáziu Na Zatlance obnovit denní formu vzdělávání. Distanční formu výuky mu zakázal se zdůvodněním, že příslušné krizové opatření vychází z protiústavně vyhlášeného nouzového stavu. Soud tak vyhověl správní žalobě, kterou podal student prvního ročníku gymnázia. Rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu podat kasační stížnost.
Členové Učitelské platformy upozorňují, že úroveň distanční výuky se značně liší škola od školy. To znevýhodňuje mnohé deváťáky, které čekají přijímací zkoušky. Varují také před nejistou situací pro pořádání jednotných zkoušek. Podle nich je nutné mít plán B, pakliže se epidemiologická situace výrazně nezlepší.
"Když někoho po vyučovací hodině požádám, ať smaže tabuli, všichni odejdou - s výjimkou nějaké vietnamské žákyně nebo žáka, který tu tabuli smaže," říká učitelka Gymnázia Cheb Dagmar Hájek Janatová na otázku, zda se vietnamští studenti žijící v Česku nějak liší od těch českých. Podle ředitele této školy Jaroslava Kočvary se ale už mnohé rozdíly smazaly.
Už letos zaznamenaly střední školy oproti loňsku značný převis zájmu nad volnými místy. Přicházejí totiž silnější populační ročníky. A to ty nejpočetnější mají teprve přijít - například v roce 2007 se narodilo skokově o 9 tisíc dětí více a nestačily jim školky. Za dva roky půjde tato generace na přijímačky. Stát ale nechává případné navýšení kapacit na zřizovatelích škol, tedy hlavně na krajích.
Nabídka míst v maturitních oborech stále výrazně převyšuje počet zájemců o studium střední školy, i když počet uchazečů vzrostl a nabízených míst naopak ubylo. Letos měli přihlášení k dispozici 104 126 míst. U přijímacích zkoušek bylo zhruba 69 000 dětí, což bylo asi o 6000 víc než před třemi roky. Vyplývá to ze statistik Národního pedagogického institutu (NPI) a Cermatu.
Letos se na střední školy hlásilo téměř 94 000 dětí, do čtyřletých oborů jich směřovalo přes 69 000 a 60 procent z nich na střední odborné školy. Loni se na střední školy hlásilo asi o 4000 dětí méně. Cermat jednotné přijímací zkoušky organizuje.
Pokud nezreformujeme vzdělávání, druhé stupně základek zemřou a některé kraje definitivně vypadnou ze systému. Následky poneseme všichni.
Stovky rodičů v Praze, ale nejen v hlavním městě, řeší v těchto dnech, na jakou školu dát své děti. Zájem o střední školy s maturitou byl velký a řada z dětí se nikam nedostala. „Převis uchazečů je obrovský, zejména v hlavním městě na čtyřletém studiu,“ uvedla předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Scheibalová. Situace je podle ní způsobená tím, že je v letošním ročníku víc dětí.
Snaha nacpat všechny středoškoláky do jednoho pytle zkrachovala. Místo cepování bude lepší je během studia něco opravdu naučit. A také začít trochu věřit školám.
Celý víkend jsme návrhy ministerstva školství připomínkovali a všichni se přikláníme k tomu, že návrh zrušit maturity po 1. červnu je až poslední možnost, říká místopředseda Asociace ředitelů gymnázií Alfréd Dytrt. Nevím, proč se nepočítá se zářijovými termíny. Vysoké školy by mohly nechat proběhnout přijímačky a v září by studenti maturitou už jen splnili podmínku přijetí, dodává.
Oslava 120. výročí gymnázia v Prostějově vyvolala spory. Jeho ředitel Michal Šmucr, který spolupracoval na programu hnutí SPD a také za něj kandidoval, přivítal mezi čestnými hosty oslav předsedu SPD Tomia Okamuru. Proti tomu se v petici ohradily přes dvě stovky studentů a absolventů. Podle ředitele však o politickou aktivitu nešlo.
České školství není na povinnou maturitu z matematiky připravené. Spěje to k tomu, že tisíce středoškoláků nebudou mít maturitní vysvědčení, upozorňuje předseda České středoškolské unie Viktor René Schilke. Chceme ukázat, že nás není pár. Klademe si otázku, proč jsme nespokojení. A důvod je, že nás výuka matematiky nezaujme a není atraktivní, středobodem vzdělávání má být student, ne učitel, míní.
Neduhů ve školství napočítáme moc. Nejhorší je fakt, že nebudujeme školství pro budoucnost, mnohem spíš nás udržuje v minulosti. Český vzdělávací systém neodstraňuje sociální rozdíly, pomáhá je prohlubovat.
"Jsem cikán, no a co?", "Jsem gay a nemám s tím problém", "Židi, jak to vidí?", "Banánové děti - Vietnamci mezi námi", "Alles Gute? - Být Němcem v Čechách", "Migrace není legrace". Již sedmý rok pořádají studenti litoměřického Gymnázia Josefa Jungmanna v rámci projektu Menšiny mezi námi veřejné besedy s příslušníky národnostních, náboženských či sexuálních menšin. Zvou na ně všechny, kdo chtějí poznat život mimo svou sociální bublinu.
Nemůžeme chtít po studentech učilišť, aby byli motivovaní, když od páté třídy o nich mluvíme jako o těch - co nejdou dál, říká Tomáš Feřtek z EDUinu. S ředitelem učiliště a gymnázia Jiřím Cočevem diskutoval v rámci vzdělávací konference Nakopněte svoji školu v Litomyšli. Cočev dodává, že na jeho učilišti se rozhodli, že budou učit jinou, atraktivní formou.
Komunisté taky chtěli lidem řídit život, potřebovali je nevzdělané (případně jen úzce specializované experty), vydané napospas, manipulovatelné.
