"Strach paralyzuje, ale naštvanost aktivizuje a mobilizuje. Proto se nabízí obsah, u kterého se předpokládá, že na něj kliknete, budete sdílet a budete se u něj hádat," popisuje vedoucí programu mediálního vzdělávání v organizaci Transitions Jaroslav Valůch, na jaká témata se zaměřují stránky produkující dezinformace. Jak je ověřovat? A jak v tom mohou pomoci třeba nástroje společnosti Google?
S pokrokem umělé inteligence mohou vznikat falešné snímky, které jsou často nerozeznatelné od těch pravých. Manipulace nebo deepfakes přispívají k úpadku informačního prostoru. Existují však nástroje, jak je rozeznat. Pomohou například určit důvěryhodnost článku, okolnosti vzniku obrázku či jeho stáří.
O nástrahách, které přináší online prostředí, se mluví roky. Často se s nimi setkávají i nejmenší děti, a to ještě dříve, než jim kdokoli sdělí, jak internet používat bezpečně. Program Internetoví úžasňáci se to snaží změnit. Školí učitele, aby pak ve svých hodinách mohli interaktivními způsoby vysvětlovat dětem, jak si poradit s hackery či kyberšikanou. Dosud se dostal k téměř 80 tisícům žáků.
Méně papírování, více komunikace přes internet. Úřady i obchody často hledají cesty, jak se spojit s lidmi pomocí technologií. To může představovat problém pro zhruba 1,7 milionu lidí, kteří kvůli digitálnímu vyloučení nebo ohrožení čelí znevýhodnění. Projekt Digitální inkluze proto hledá nástroje k širšímu zpřístupnění chytrých zařízení.
Americká internetová společnost Google čelí žalobě kvůli smrti muže, který se svým vozem sjel ze zříceného mostu a utopil se. Mužova rodina tvrdí, že úmrtí bylo důsledkem toho, že Google neaktualizoval své mapy.
Nejhodnotnější značkou světa je Apple, za ním následují Google a Microsoft, který předstihl loni třetí Amazon. Z netechnologických značek si prvenství připsal McDonald's, do první desítky se vrátila Coca-Cola. Vyplývá to z žebříčku 100 nejhodnotnějších značek světa BrandZ, který sestavuje výzkumná společnost Kantar.
Skoro 38 procent Čechů se domnívá, že čelí dezinformacím, ukázal nový průzkum. K jejich rozpoznání má pomoci kampaň na YouTube s názvem "Dejte si pauzu" zaměřená na mediální gramotnost. Má za cíl naučit lidi správně vyhodnotit obsah, který sledují či sdílejí. Radí například, jak poznat, kdy jsou zprávy jednostranné nebo kdy se snaží působit na city.
Internetový gigant Google vyřadil z nabídky hru nazvanou Simulátor otroctví, jejímž prostřednictvím si mohli lidé hrát na obchodníky s otroky, dokonce je i mučit. Informoval o tom server BBC. Společnost hru v portugalském jazyce stáhla poté, co se v Brazílii rozhořela kritika kvůli rasistickým urážkám brazilského fotbalisty Vinícia Júniora hrajícího za španělský klub Real Madrid.
Další krok v boji s dezinformacemi. Univerzita Karlova obdrží od společnosti Google milion eur na výzkum dezinformací. Finance pomohou univerzitnímu pracovišti zaměřit se na šíření dezinformací ve středoevropském online prostoru, použije je na posílení výzkumu a zvyšování úrovně mediálních a digitálních dovedností.
Uživatelé Googlu v Česku nově mohou ověřovat zdroje informací, které vyhledávají. Funkce "Informace o výsledku" umožňuje prověřit zdroj článku a vyvarovat se šíření zavádějících informací. Dlouho byla dostupná pouze ve Spojených státech. Rostoucí počet výzkumů naznačuje, že právě ověřování faktů snižuje negativní dopad dezinformací na společnost.
Přesně cílená reklama na sociálních sítích jako Facebook už zarazila nejednoho uživatele. Mnozí z nich jsou přesvědčení, že aplikace v mobilech dokáže odposlouchávat, o čem mluví, a na základě toho potenciálnímu zákazníkovi nabídnout i to, co jen zmínil v běžné konverzaci s přáteli. Jak ale upozorňují oslovení experti, systém těchto služeb je daleko propracovanější, než je odposlech přes mikrofon.
