Představitelé téměř 200 zemí světa se v sobotu na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami.
Světoví lídři musí podniknout rozhodné kroky k záchraně naší planety teď, nebo nikdy, řekla v úterý na summitu lídrů při klimatické konferenci COP 26 v Glasgow slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Dodala, že pokud se nepovede dosáhnout potřebné shody, bude se na příštích klimatických konferencích hovořit již jen o nezvratné zkáze pro naše životní prostředí.
Klíčová klimatická konference se v těchto dnech koná ve skotském Glasgow, světoví lídři na ní jednají, jak odvrátit hrozbu nezvratného poškození Země. "Potřebujeme pomoc každého člověka. Potřebujeme, aby se naše planeta stala naší prioritou," apeluje britský velvyslanec v Česku Nick Archer. Jako další z osobností se zapojil do projektu Planeta v nouzi. Přidejte se i vy pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Pozornost odborníků i veřejnosti se nyní přesouvá do skotského Glasgow na velkou klimatickou konferenci, která by měla přinést celosvětové závazky ke snížení emisí. Už během října se však Rusko přihlásilo k uhlíkové neutralitě. Největší země světa se chce zaměřit na boj s rozsáhlými požáry a táním permafrostu. Přečtěte si, co dalšího se v říjnu událo v souvislosti s klimatickou změnou.
Většina obyvatel Evropské unie bydlí ve městech. Kromě výhod s sebou městský život přináší i řadu negativ. Mezi nimi emise z dopravy, hluk, znečištění vod nebo nedostatek zeleně. Transformaci měst směrem k zelenější, udržitelnější a vůči klimatickým změnám odolnější budoucnosti podporuje evropská iniciativa Dohoda pro zelená města. Zapojilo se do ní už více než 70 měst.
Na blížícím se summitu v Glasgow chce Joe Biden přesvědčit svět, aby se sjednotil v boji proti změnám klimatu. Jenže teď americkému prezidentovi hrozí, že on sám přijede do skotské metropole s prázdnýma rukama. A nebude moct garantovat, že USA dodrží své vlastní závazky snižování emisí.
O hlubokomořské těžbě se mluví už dlouho, nikdo s ní ale ještě ve velkém nezačal. Ostrov Nauru nyní oznámil, že do dvou let chce těžbu ve svých vodách spustit. Pod vědců jsou v ohrožení celé oceánské ekosystémy. A jak se v posledních týdnech ukázalo, problémy budou mít brzy i stromy po celém světě - až polovina druhů může vyhynout. Deník Aktuálně.cz přináší pravidelný měsíční přehled o klimatu.
Když můžete naučit na nočník dítě, zvládnete to i s krávou. Přesně to se rozhodli vyzkoušet vědci v Německu, kteří hledají řešení, jak omezit negativní vliv odpadu z hospodářských zvířat na životní prostředí. Věří, že jednou budou na toaletu chodit všechny krávy.
Kolem změn klimatu se v Česku vyrojila spousta nálepek a dezinformací, upozorňuje novinářka a moderátorka Daniela Písařovicová a vyzývá, abychom důvěřovali vědcům, kteří mají ověřené informace. "Čas neúprosně utíká. Co uděláme nyní, projeví se zhruba za 20 let," apeluje. Písařovicová se jako další z osobností zapojila do projektu Planeta v nouzi. Přidejte se i vy pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Ačkoliv se to nemusí zdát, letošní léto - alespoň co se týče měření v pražském Klementinu - patří s průměrnou teplotou 21,1 stupně Celsia k desetině nejteplejších letních sezon od založení této meteorologické stanice. Odchylka od dlouhodobého průměru z let 1775 až 2014 byla téměř dvojnásobná. Z dosavadních 247 letních období se letošní léto umístilo na 13. až 16. místě.
Alpské ledovce mizí. Jejich pomalá smrt je jedním z projevů klimatické krize na dohled od Česka. I proto se na ně upírá pozornost odborníků. Rakouská vědkyně Andrea Fischerová sleduje ledovec Jamtalferner už více než 20 let. "Otepluje se tu, což se dá vysvětlit jen emisemi vypouštěnými lidmi," vypráví Fischerová při jedné ze svých výprav horským údolím. To bývalo plné ledu, teď tu rostou stromy.
Klimatická krize postupně mění naše životy. Herečka Eliška Křenková ve videu vyzývá, abychom tento problém brali vážně. "Věřte vědcům a zajímejte se o klima," apeluje. Jako další z osobností se zapojila do projektu Planeta v nouzi. Přidejte se i vy pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Poslední zpráva Mezinárodního panelu pro změnu klimatu potvrdila, že za globální oteplování může jednoznačně člověk. Vliv klimatické změny lze pozorovat už nyní - ať už jde o tání ledovců nebo vyschnutí druhého největšího jezera v Bolívii. Další analýza zase ukázala, že až polovina dětí na světě se bude muset jednou potýkat s dopady klimatické krize. Aktuálně.cz přináší srpnový přehled o tématu.
Planeta se otepluje nejvíc v historii měření. Koncentrace emisí oxidu uhličitého, který se na růstu teplot významně podílí, je nejvyšší za poslední minimálně čtyři miliony let. V jakém stavu je Země? A co to znamená pro Česko a každého z nás? Deník Aktuálně.cz se tématu klimatických změn dlouhodobě věnuje ve speciálu Planeta v nouzi a postupně připomíná klíčové statistiky.
Podle nejpesimističtějších předpovědí klesne objem vody v českých řekách během příštích třiceti až šedesáti let až o pětinu. Pokles hladiny může způsobit nedostatek pitné vody. V některých oblastech se kvůli nedostatku zdrojů výrazně změní krajina. Stále však existují opatření, která mohou sucho zmírnit.
Část pobřeží Azovského moře zaplavily v posledních dnech tisíce žahavých medúz. Turisté, kteří přijeli na Krymský poloostrov, se kvůli tomu v moři nemohou koupat a hromadně odjíždějí. Populární pláž u města Ščolkine tak zeje prázdnotou. Podle tamních hybrobiologů může člověka tento druh medúz bolestivě požahat, ale nejsou životu nebezpečné.
Na jihu Španělska ve městě Montoro v sobotu naměřili rekordní teplotu 47,4 stupně Celsia. Padl tak rekord ze 13. července 2017 naměřený na stejném místě v provincii Córdoba. Střední a západní Středomoří sužuje vlna veder, která by měla pokračovat do začátku příštího týdne.
Letošní červenec byl nejteplejším měsícem, který planeta zažila za posledních 142 let. Se zjištěním přišli meteorologové a badatelé z amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA). Mimořádně vysoké teploty v červenci zaznamenaly především Asie a Evropa.
