Reklama
Reklama

Ghetto


Bydlení bez zásluh? Brno našlo odvahu a pochopilo, že lidé v nouzi z města nezmizí, říká Milota
Bydlení bez zásluh? Brno našlo odvahu a pochopilo, že lidé v nouzi z města nezmizí, říká Milota
Bydlení bez zásluh? Brno našlo odvahu a pochopilo, že lidé v nouzi z města nezmizí, říká Milota

Bydlení bez zásluh? Brno našlo odvahu a pochopilo, že lidé v nouzi z města nezmizí, říká Milota

Je nutné ptát se lidí, co potřebují, ne na to, co předtím musí udělat, aby si své bydlení zasloužili, míní Jan Milota z IQ Roma servis. V Brně pomáhá uvádět do praxe program sociálního bydlení, který se po roce fungování podle města osvědčil. Z 50 vylosovaných rodin si bydlení udrželo 48. Systém postavený na zásluhovosti je žalostně neúspěšný, zaviněnost můžeme promítnout do následné práce s lidmi, ale nemůžeme tím podmiňovat vstup do bydlení, tvrdí Milota. Stabilita v bydlení má obrovský vliv na schopnost lidí najít si zaměstnání, na vzdělání dětí i na zlepšení jejich zdravotního stavu, dodává.

Stát by měl sáhnout na dávky rodičům dětí z ghett, ignorují jejich budoucnost, tvrdí majitelé školky
Stát by měl sáhnout na dávky rodičům dětí z ghett, ignorují jejich budoucnost, tvrdí majitelé školky
Stát by měl sáhnout na dávky rodičům dětí z ghett, ignorují jejich budoucnost, tvrdí majitelé školky

Stát by měl sáhnout na dávky rodičům dětí z ghett, ignorují jejich budoucnost, tvrdí majitelé školky

Děti z kladenských vyloučených lokalit touží po vzdělání, jsou jako houby, nejsou to žádní lenoši, říká majitelka mateřské školy Ivana Čížková. Spolu se svým manželem Jiřím nabízí v zařízení Vějíř předškolní vzdělání dětem z ghett. Když k nám děti přijdou, nemají zkušenost například s kreslením nebo obrázkovými knížkami, rozdíl po deseti měsících je ale propastný, líčí Čížek. Pro děti z nejodloučenějších lokalit zařídili svoz dodávkou, rodiče tak musí jen připravit svačinu a vystrčit dítě před dveře. V některých případech je ale rodičům jedno a není páka, jak je přesvědčit, proto by se jim mělo na dávky sáhnout a pohrozit jim, myslí si majitelé školky.

Reklama
mapa - exekuce
mapa - exekuce
mapa - exekuce

Kde nejvíc hrozí pád do dluhové pasti? Podívejte se na novou mapu exekucí

Na severozápadě Čech je v exekuci každý šestý člověk nad 15 let. Ukazuje to nová mapa, kterou sestavily neziskové organizace. V celém Česku je v průměru vedena exekuce téměř na desetinu lidí. Nejproblémovější je situace v okrese Most, kde je v exekuci dokonce každý pátý, nejméně lidí má problém s dluhy naopak na Vysočině a Zlínsku. Klikněte na mapu a projděte si detaily.

Uprchlíci v Bělehradu
Uprchlíci v Bělehradu
Uprchlíci v Bělehradu

Foto: Bělehradské nádraží je jejich jediným domovem. Uprchlíci v Srbsku žijí v začarovaném kruhu

I když největší proud běženců z Blízkého východu utichl, Bělehrad stále pro většinu zůstává poslední štací před vstupem do západní Evropy. Hranice Srbska jsou ovšem uzavřeny, což zanechává uprchlíky v beznadějné situaci. Stovky z nich žijí na nádraží v centru Bělehradu, svépomocí přežívají a doufají v lepší zítřky. Vidina evropského snu je jejich motivací. Fotografie pochází z chystaného dokumentárního filmu Michala Pavláska a Tomáše Hlaváčka.

Donald Trump tisková konference
Donald Trump tisková konference
Donald Trump tisková konference

Zemanův slovník by ve Švédsku nepřijali ani krajní pravičáci. Trump Švédy jen rozesmál, říká novinář

S nadhledem, humorem, ale i velkým údivem reaguje většina Švédů na víkendový výrok nového amerického prezidenta Donalda Trumpa o "útoku ve Švédsku", způsobeném přistěhovalci. Tamní úřady nic takového nepotvrdily. Trump později dodal, že jen vycházel z reportáže americké televize Fox News. Ostře na to zareagoval bývalý švédský premiér Carl Bildt. "Co Trump hulí?" zeptal se na svém Twitteru. "Jde o bezprecedentní a zesměšňující reakci z úst švédského pravicového politika. Švédové si zakládají na politické a diplomatické korektnosti," říká v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz o imigrantech ve Skandinávii publicista a novinář Tomáš Sniegoň. Ve Švédsku žije už 25 let.

Ghetto Cejl
Ghetto Cejl
Ghetto Cejl

Lichváře s baseballovou pálkou nový zákon nezničí, říká expert. Stovky neférových firem ale zmizí

Nový zákon o spotřebitelských úvěrech, který platí od prosince, pomůže vyčistit takzvanou šedou zónu, protože licenci od ČNB nedostanou stovky neférových firem. Lichváře ve vyloučených komunitách, kteří své dluhy vymáhají s baseballovou pálkou v ruce, ale vymýtit nemůže, říká v rozhovoru Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. V dluhovém poradenství přímo v terénu podle něj může pomoci, když bude dostupných více legálních půjček i pro ty nejchudší. Proto je podle Hůleho dobře, že zákon nezastropoval výši úrokové sazby.

Reklama
Obec Rovná na Sokolovsku
Obec Rovná na Sokolovsku
Obec Rovná na Sokolovsku

Foto: Vzorová socialistická obec Rovná. Projekt, který nevyšel, bojuje o poslední šanci

Mělo jít o vzorovou obec socialismu ukazující, jak osídlit vybydlené pohraničí. Jenže lidem se do vsi uprostřed ničeho nikdy moc nechtělo. Dnes zde z původně plánovaných tří tisíc žijí jen necelé čtyři stovky. Byty zejí prázdnotou, celý jeden panelák je zcela opuštěný. Poslední velký podnik z obce odešel před šesti lety a nový není na obzoru. Na první pohled to vypadá, že si obec píše poslední kapitolu své krátké historie. Jenže starosta Jaroslav Janda je proti. Pomocí fondů a peněz z obecního lesa se snaží ve vsi udržet zbývající život a vcelku se mu to daří. Jak? Podívejte se.

Brnox
Brnox
Brnox

Cejlu se Brňané bojí, vidí v něm jen nepořádek, drogy a Romy. Chci to teď změnit, říká výtvarnice

Více než rok se výtvarnice Kateřina Šedá pohybovala v okolí brněnské ulice Cejl. Vyloučenou lokalitu ve středu města, kam se spousta Brňanů bojí vstoupit, vnímá ale jinak než většina. Cejl podle ní není ghettem, ale vesnicí uprostřed města. "Na sloupech visela parte, místní se procházeli po ulici v papučích, v oknech ležely peřiny, a především se mnou otevřeně mluvili. Zní to jako banalita, úplná blbost, a přitom právě tohle bychom se od Romů mohli naučit," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Uctění památek holokaustu na Strossmayerově náměstí pořádáné Terezínskou štafetou za účasti Jiřího Brady
Uctění památek holokaustu na Strossmayerově náměstí pořádáné Terezínskou štafetou za účasti Jiřího Brady
Uctění památek holokaustu na Strossmayerově náměstí pořádáné Terezínskou štafetou za účasti Jiřího Brady

Tady se nejedná o mě, ale o demokracii. Choďte k volbám, vyzýval Brady na setkání se studenty

Uctít památku terezínských kluků a vzdát hold osobě Jiřího Bradyho si v úterý večer přišlo na Strossmayerovo náměstí v Praze připomenout několik stovek lidí. Událost Jirko děkujeme. Nemlčíme, kterou pořádali studenti středních a vysokých škol zapojených do projektu Terezínská štafeta navštívil i Jiří Brady. Akce se nesla v duchu vzpomínání na terezínské oběti a zazněl na ní sborový zpěv písní, které skládali „terezínští kluci“ a zároveň Bradyho přátelé z Terezína. Brady studenty při setkání vyzval, aby chodili k volbám a využívali tak možnosti ovlivňovat svět kolem sebe.

Nadační fond Harmonie
Nadační fond Harmonie
Nadační fond Harmonie

Češka ví, jak vytáhnout děti z ghett na pódia. Ve světě to funguje, v Česku se nevejde do škatulek

Česku se stále nedaří integrovat do společnosti sociálně vyloučené komunity, na "hašení" problémů vynakládá nemalé finance. Milada Cholujová, zakladatelka Nadačního fondu Harmonie, přitom zná řešení, jak děti z těchto lokalit integrovat do většinové společnosti. Poskytne se jim zdarma hudební vzdělání, děti poznají, co je zodpovědnost, ale i sebevědomí či úspěch, zvedne to i celou komunitu. Za roku už hrají v orchestru. Projekt se jmenuje El Sistema a osvědčil se v Severní i Jižní Americe, ve 25 státech Evropy. S úspěchem se začal rozvíjet i v Česku, ale brzdí ho nedostatek financí. "Přehazují si nás z kanceláře do kanceláře a nevejdeme se jim do žádné škatulky, říká Cholujová.

Reklama
Tři kluci na svých cestách po Africe
Tři kluci na svých cestách po Africe
Tři kluci na svých cestách po Africe

Čeští studenti hledali v opuštěné poušti Gobi nový život. Štěstí nalezli až mezi domorodci v Africe

Poutníci Dominik Ilichman, Roman Zámečník a Adam Hofman minulé léto strávili na cestách po Asii. Poznávali vzdálené kultury a hledali úplně nový pohled na svět na míle vzdálený od toho evropského. V Asii ho však nenašli, tak vyrazili do Afriky. Společně projeli velkou část Etiopie, setkali se s kmenovými národy a vylezli na druhou nejvyšší africkou horu. Cestou zažívali pocity štěstí, strachu, vyčerpání i ztracenosti. V žádném okamžiku si však nepřipustili, že by jejich dobrodružství mohlo skončit. "Okamžik, kdybychom si řekli, teď je konec, už to dál nejde, končíme, naštěstí nepřišel," shoduje se Dominik spolu s Adamem.

ulice Kovářská, Varnsdorf - po návštěvě Babiše
ulice Kovářská, Varnsdorf - po návštěvě Babiše
ulice Kovářská, Varnsdorf - po návštěvě Babiše

Foto: Po stopách výroku Andreje Babiše při návštěvě ve Varnsdorfu

Místním lidem ve Varnsdorfu výroky ministra financí Andreje Babiše nevadí, domnívají se, že řečem o pracovním táboře v Letech hájí jejich práva. Romům z ubytovny byla ministrova slova zcela jedno, štěnice a život bez vody přináší větší starosti, než nemístné výroky politika.

Předlice
Předlice
Předlice

Polovina českých Romů žije v ghettech, na Ústecku a severu Moravy jsou to dvě třetiny

Na okraji společnosti, v sociálním vyloučení, žije polovina Romů v Česku. Nejhorší je situace v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, kde jsou vyloučeny až dvě třetiny. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok, kterou se chystá projednávat vláda. Nejlépe jsou na tom Romové v Praze, kde jsou povětšinou integrovaní, ve vyloučení jich žije pouze 17 procent. Romové v české společnosti opakovaně čelí předsudkům, nesnášenlivosti a diskriminaci, a to i v případě, že jsou vzdělaní a pracují. Často se tak členové romské menšiny ocitají na periferiích měst v ghettech a na ubytovnách.

Ghetto Cejl
Ghetto Cejl
Ghetto Cejl

Foto: Muzeum loutek i kameny zmizelých, to jsou obrazy z brněnské problémové lokality

Brněnská problémová lokalita Cejl se nachází jen pár minut chůzí od historického jádra města. Místo je proslulé svou kriminalitou a nepořádkem. Proto se této části většina lidí vyhýbá. Cejl však nabízí víc, než jen vybydlené domy, zašlé ulice a polorozbořené fasády. Nabízí příběh ghetta, které se skutečným ghettem nestalo. Fasády bytů se pomalu opravují, čtvrtí projíždí jedna tramvaj za druhou, na ulicích lze zahlédnout drobné krámky i sídla velkých firem. Za pár let zde má dokonce vzniknout kreativní centrum a to v prostorách bývalé káznice. Získat si důvěru místních a zbavit se nálepky romského ghetta bude ale běh na velice dlouhou trať.

Reklama
Romské tábořiště na odstaveném kolejišti nedaleko Paříže.
Romské tábořiště na odstaveném kolejišti nedaleko Paříže.
Romské tábořiště na odstaveném kolejišti nedaleko Paříže.

Foto: Policie zdemolovala romské ghetto. Provizorní domovy muselo opustit 400 lidí

Francouzské úřady ve středu vystěhovaly a zdemolovaly další z mnoha romských tábořišť v zemi. Opustit ho muselo podle agentury AFP na 400 lidí, kteří žili od loňského června v nevyhovujících podmínkách provizorních příbytků na odstaveném kolejišti. Evakuace tábora probíhala od úterní noci, ve středu ráno byl srovnán se zemí. V minulém roce podle informací Evropského střediska pro práva Romů (ERRC) přinutila francouzská vláda vystěhovat se ze slumů celkem 60 procent jejich obyvatel.

Györ
Györ
Györ

Györ

Maďarský Győr, v Česku nazývaný Ráb, je živé a mnohotvárné město, které si zamilují nejen obdivovatelé architektonických skvostů, ale i mladí cestovatelé vyhledávající hudební a umělecké zážitky a především relax v místních lázních.

Týden v obraze
Týden v obraze
Týden v obraze

Dienstbier chce do ghett poslat 10 miliard. Polovinu Romů se stále nedaří začlenit

Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier chce zabránit tomu, aby narůstal počet vyloučených lokalit, kterých je teď v Česku přes šest stovek. V příštích pěti letech slibuje 70 obcím poslat až 10 miliard z evropských fondů. Obecní úřady budou peníze čerpat na konkrétní projekty v oblasti bydlení, vzdělání či zaměstnání. Ty jim pomůže vymyslet a uskutečnit vládní Agentura pro sociální začleňování.

Genocida
Genocida
Genocida

Brno vzpomíná na umučené Židy, v Minsku postavilo památník

Brno dalo v Minsku postavit za 170 tisíc korun památník, který připomíná tisíce brněnských Židů umučených za druhé světové války v nynějším běloruském hlavním městě. Památníkový komplex stojí na místě bývalého židovského hřbitova v ulici Suchaja 25. Brno se tak přidalo k dalším městům, která si na minském pamětním místě své umučené občany připomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama