Venku zuří genetická revoluce, ale její výsledky se těžko předpokládají, jsme svědky převratných událostí. Genová terapie může pomoct v léčbě rakoviny, je ale také poptávka po geneticky vylepšených lidech, doufám, že od naplánování vlastností dětí jsme ještě daleko, vše je otázka společnosti a etiky, říká biolog Jaroslav Petr. Genetické nůžky CRISPR jsou už sofistikované, dodává.
Vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích zkoušejí pomocí nejmodernějších genetických technologií upravit chmel tak, aby obsahoval více látek proti rakovině, zánětům a bakteriím. "Těch prospěšných látek z chmele je ale v pivu velmi málo na to, abychom se pivem léčili," upozorňuje genetik Tomáš Kocábek.
Genetička Emma Hodcroftová zkoumá koronavirus z laboratoře ve Švýcarsku. Sleduje genetickou informaci a dokáže sestavit rodokmen různých jeho mutací. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, jak se španělská varianta viru rozšířila po Evropě, jak si vakcína s jednotlivými mutacemi poradí i proč se Dánové rozhodli vybít norky.
Český biolog Jiří Friml se zabývá rostlinným hormonem auxinem, který z rostlin dělá organismy odolnější, než jsou lidé. Přitom původně studoval chemii, o biologii rostlin nevěděl nic a v německém institutu byl zpočátku za exota. Pochází z malé moravské obce, z rodiny, kde nikdo neměl vysokou školu a jejich představou bylo, že bude spíše jezdit s traktorem než studovat. Nyní je světovou špičkou.
Oliver má spinální svalovou atrofii, na kterou byl před nedávnem schválen Evropskou unií nový lék. V Motole mu ale jeho podání zamítli, protože podle nemocnice nesplňuje všechny podmínky. Informovaly o tom Novinky.cz. Rodiče se snaží sehnat nemocnici v zahraničí, to ale znamená další milionové výdaje. Lék mohou lékaři podat jen do druhých narozenin, které bude mít Oliver v srpnu.
Češi jsou genetickou výbavou v rámci Evropy něčím výjimeční. Ale neumíme říct, že bychom spolu s Němci byli proti nemoci covid-19 lépe vybaveni než Evropané z jihu kontinentu, reaguje na tvrzení epidemiologa Prymuly Lucie Benešová, šéfka výzkumného ústavu Genomac. Ústav založil Českou národní geografickou databázi, ve které si lidé, kteří mají vypracovaný genetický test, mohou vyhledat příbuzné.
Ochrání Čechy před koronavirem genetické predispozice? Podle odborníků je problematika vnímavosti k onemocnění covid-19 daleko složitější a spoléhat jenom na genetickou odolnost není možné.
Všechno, co jste chtěli vědět o sexu, ale báli jste se zeptat. Tak by šlo nazvat laboratorní výzkum, který v Národním ústavu duševního zdraví vede sexuoložka Kateřina Klapilová. V rozhovoru pro Aktuálně.cz odpovídá na otázky nadčasové, jako co muže a ženy vzájemně přitahuje nebo co všechno lze považovat za nevěru, ale i ryze současné typu, jak může do partnerských vztahů zasahovat sledování porna.
Vědci jí říkají "prime editing". Jde o technologii, která by mohla v budoucnu "vyléčit" chudokrevnost nebo třeba cystickou fibrózu. Tato nová metoda úpravy DNA by mohla napravit až 89 procent vadných genetických mutací.
Drastická mutace je pro člověka i většinu živočichů neslučitelná se životem. Mnohým rostlinám však nejen neškodí, ale naopak přispívá k jejich úspěšné evoluci. Mutace se navíc týká většiny plodin důležitých pro nakrmení lidstva. I proto je jejich výzkum tak důležitý a nyní se dočkal i evropského grantu pro začínající vědce. Získal ho mladý biolog Filip Kolář z Přírodovědecké fakulty UK.
Přestože se zabývá tak složitým a dosud jen zčásti probádaným fenoménem, jakým je lidský mozek, knihy, které o jeho stavbě a funkci píše, jsou neobyčejně populární i u širší veřejnosti. Neuropatolog František Koukolík (77) totiž dovede o oboru svého zájmu vyprávět natolik vlídně, že si ani neurovědou nepolíbení lidé nepřipadají hloupě. Proč jsou pro naši společnost tak důležití altruisté, kteří upřednostňují zájmy skupiny nad vlastní cíle? Proč se někteří psychopati dostávají na vrchol společenského žebříčku a jiní končí ve vězení? I na tyto otázky odpovídá v rozhovoru pro Aktuálně.cz pořízeném na diskusním fóru Meltingpot, které bylo součástí festivalu Colours Of Ostrava.
Rostlinní genetici z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd popsali jako první na světě funkci dvou genů huseníčku rolního. Protože se jeden z genů podílí na vývoji semen, pravděpodobně půjde výsledky výzkumu využít při šlechtění nových plodin. Výsledky publikoval tým pod vedením Aleše Pečinky v prestižním časopise Plant Cell.
Týmu Keitha Caldecotta z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd se podařilo identifikovat dvě doposud nepopsané genetické mutace a dokázat, že způsobují mikrocefalii, tedy abnormálně malý objem lebky. Objev, který byl nedávno publikován v časopise Neurology Genetics, může zásadním způsobem přispět k léčbě neurodegenerativních a vývojových poruch mozku.
Andrij Doroš je mikrobiolog a genetik původem z ukrajinského Lvova, řadu let žijící v Česku. Zkoumal například vliv látek na embryonální vývoj či přítomnost estrogenu z antikoncepce v pitné vodě. Jeho příběh je součástí projektu "Ukrajinci jak je neznáte", který prezentuje tyto lidi v jiných profesích, než si Češi možná představují. Iniciátorkou projektu je ukrajinská oční lékařka ze Lvova Larysa Halyšyč, která dlouhodobě žije v Česku.
Je to etický problém, experiment udělal tajně, měl souhlas pacientů, ale ne etické komise, my podobné modifikace provádíme na myších, ale zvíře je něco jiného než pacient, míní molekulární biolog Petr Svoboda. Čínský vědec tvrdí, že geneticky upravil plody, z nichž se pak narodila dvojčata, která díky tomu mají mít nižší riziko nákazy virem HIV. Chtěl být první, předběhl kolegy, tragédie to není, vedlejší poškození zřejmě nebude nijak zásadní, říká Svoboda.
Pokrok, nebo etické tabu? Čínský vědec Che Ťien-kchuej tento týden vyvolal poprask, když oznámil, že geneticky upravil několik lidských embryí. Před několika týdny se z nich narodila dvojčata. Che Ťien-kchuej nyní čelí kritice i nedůvěře některých vědců. Pokud se jeho slova potvrdí, půjde o první děti narozené z geneticky přepsaného embrya. Co dalšího Číňané v posledních letech dokázali v oblasti genetiky?
Nový projekt má během deseti let dekódovat genetickou informaci všech známých živočišných a rostlinných druhů na naší planetě.
Čínští vědci provedli úspěšný experiment se dvěma myšími samičkami. Narodilo se jim několik potomků.
Po třinácti letech zkoumání se vědcům z dvaceti zemí podařil přelomový objev. „Přečetli“ genom, tedy kompletní dědičnou informaci, pšenice seté. Objev poslouží vědcům i šlechtitelům, kteří díky němu budou moci rychleji šlechtit odrůdy této nejrozšířenější plodiny na světě a zlepšit její vlastnosti. Velký podíl na tomto úspěchu mají olomoučtí biologové z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.
Vědecký tým Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy dlouhodobě zkoumá schopnost bránit se infekcím a epidemiím. Jde na to přes vývoj ptačích genů pro imunitu. A přišel i na několik nečekaných záhad. Ptáci si vypnuli gen, pomocí něhož imunitní systém informuje tělo, že je v něm bakteriální infekce. "Možná to udělali záměrně," říká Michal Vinkler.
