Izrael v noci bombardoval předměstí města Gaza, ničil domy a vyhnal další rodiny z této oblasti, v níž v pátek zahájil novou ofenzivu. Útoky a střelba izraelských vojáků si dle zdravotních úřadů v celém Pásmu Gazy vyžádaly nejméně 18 mrtvých, včetně 13, kteří se pokoušeli získat potravinovou pomoc v centrální části území, kde přes dva miliony Palestinců přežívají v extrémně těžkých podmínkách.
Několik tisíc lidí se v sobotu odpoledne sešlo na demonstraci na okraj mezinárodního filmového festivalu v Benátkách, aby protestovali proti postupu izraelské armády v Pásmu Gazy. Svou podporu Palestincům přežívajícím na zpustošeném území vyjádřila v uplynulých dnech na festivalu také řada filmových tvůrců.
Hromadná evakuace z města Gaza, kde Izrael zahajuje další rozsáhlou vojenskou operaci, je podle předsedkyně Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) Mirjany Spoljaricové neproveditelná.
Ministři zahraničí Francie, Španělska či Irska v sobotu důrazně kritizovali rozhodnutí Spojených států neudělit víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří se měli zúčastnit zářijového zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Informují o tom agentury AFP a Reuters, podle nichž se tak šéfové diplomacií vyjádřili v Kodani, kde jsou na neformálním jednání ministrů zahraničí EU.
Izraelská armáda při operaci v Pásmu Gazy nalezla těla dvou rukojmí, oznámily v pátek izraelské úřady. Jedním z nalezených je Ilan Weiss, který byl zabit při útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na jihu Izraele v říjnu 2023, druhé tělo zatím nebylo identifikováno. Izraelská armáda v pátek ukončila každodenní přestávky v bojích pro doručování humanitární pomoci v palestinském městě Gaza.
Eventuální palestinský stát musí vzniknout na základě jednání Izraele a palestinské samosprávy. Některé otázky se jinak vyřešit nedají, řekla v rozhovoru česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová. Záměr uznat v září Stát Palestina v posledních týdnech oznámily Británie, Francie, Kanada či Austrálie. Podle diplomatky tak některé země činí spíše z vnitropolitických důvodů.
V Izraeli začaly v úterý ráno masivní demonstrace za propuštění rukojmích držených v Pásmu Gazy teroristickým hnutím Hamás. Demonstranti přerušili provoz na některých významných silničních tazích a shromáždili se před domy některých ministrů. Akce by měly pokračovat po celý den, píše izraelský tisk. Část izraelské veřejnosti vládu kritizuje, že se dostatečně nesnaží o propuštění rukojmí.
OSN dnes vyhlásila hladomor v Pásmu Gazy, na Blízkém východě je to poprvé. Podle odborníků v pásmu trpí katastrofálním hladem půl milionu lidí, píše agentura AFP. Hladomor v Pásmu Gazy je přímým důsledkem jednání izraelské vlády, prohlásil podle agentury Reuters vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. Izrael uvedl, že v Pásmu Gazy hladomor není.
Izraelská armáda nyní působí v okrajových částech města Gazy, které se chystá obsadit. Uvedl to podle izraelských médií náčelník generálního štábu armády Ejal Zamir. Podle agentur armáda začala kontaktovat nemocnice a mezinárodní organizace působící v Gaze, aby se připravily na evakuaci mimo město. Evakuaci odmítá ministerstvo zdravotnictví kontrolované Hamásem.
Izraelská armáda zahájila po střetech s ozbrojenci hnutí Hamás první fázi útoku na město Gaza a již ovládá jeho okrajové části. Ve středu to oznámil mluvčí armády Effie Defrin poté, co ministr obrany Jisrael Kac schválil plán ofenzivy do města a nařídil povolat 60 tisíc záložníků. V pátek večer pak premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě zkrátit lhůty pro dobytí posledních bašt Hamásu.
Izraelský ministr Jisrael Kac schválil ve středu plán ofenzivy do města Gaza. Vláda mezitím definitivně potvrdila výstavbu židovských osad nedaleko Jeruzaléma na okupovaném Západním břehu, informoval server The Times of Israel (ToI). Projekt dlouhodobě kritizují Palestinci, arabské státy i Evropská unie. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva ho minulý týden označil za nelegální.
Hamás souhlasí s návrhem na příměří v Pásmu Gazy, který v neděli dostal od zprostředkovatelů jednání - Egypta a Kataru. V pondělí to uvedly agentury AFP a Reuters s odkazem na nejmenované představitele palestinského hnutí a Egypta. Dohoda předpokládá 60denní příměří, propuštění poloviny izraelských rukojmích a zahájení vyjednávání o uzavření trvalého klidu zbraní. Izrael návrh zatím nekomentoval.
Americké ministerstvo zahraničí pozastavuje vydávání všech víz pro obyvatele z Pásma Gazy, díky kterým se mohli v USA léčit, uvedla v sobotu agentura Reuters. Washington tak rozhodl poté, co někteří stoupenci amerického prezidenta Donalda Trumpa označili přítomnost Palestinců v zemi za národní ohrožení. Ministerstvo také prověřuje ta víza, která v posledních dnech obyvatelům z Pásma Gazy vydalo.
Do Pásma Gazy ve čtvrtek přes přechody Zikim a Kerem Šalom přijelo 310 kamionů s humanitární pomocí. Podle OSN je však zapotřebí dovézt alespoň dvojnásobek. Česká republika letos poskytla Palestincům přes 41 milionů korun a prosazuje otevření dalších koridorů, zatímco pokračující výstavba izraelských osad u Jeruzaléma ohrožuje naději na řešení dvou států.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že by byl rád, kdyby měli zahraniční novináři přístup do Pásma Gazy, a mohli se tak seznámit s tamním humanitárním úsilím. Izrael nepovoluje od začátku války v říjnu 2023 zahraničním reportérům vstup do Gazy, pokud nemají vojenský doprovod izraelské armády.
Počet dětí mladších pěti let, které v Pásmu Gazy trpí akutní podvýživou, dosáhl v červenci téměř 12 000. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters uvedl šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus s tím, že jde o nejvyšší měsíční počet, jaký byl kdy na tomto palestinském území zaznamenán.
Marlene Engelhornová neprojevila zrovna dobrý politický čich. Rakouská aktivistka se přihlásila do tzv. Flotily svobody - skupině lodí plující k Pásmu Gazy protestovat proti Izraeli. Chtěla "podpořit boj proti genocidě". Ale jak upozornil Jerusalem Post a další média, 33letá Marlene je bohatou dědičkou firmy, jež za druhé světové války vyráběla smrtící plyn Cyklon B používaný v plynových komorách.
Izraelská vláda pracuje s plány na úplnou okupaci Gazy a rozšíření vojenských operací i do oblastí, ve kterých jsou drženi rukojmí. Proti tomuto kroku ostře protestují rodiny unesených i část izraelské veřejnosti, která varuje, že útok ohrozí životy rukojmích. Podle průzkumů většina Izraelců nyní preferuje dohodu s Hamásem před dalším pokračováním války.
Dvacet lidí zahynulo v noci na středu v Pásmu Gazy při nehodě kamionu s potravinovou pomocí, který se převrátil na davy čekající na tuto pomoc. Agentuře AFP to řekl mluvčí tamní civilní obrany Mahmúd Basal.
Norská vláda nařídila norskému státnímu investičnímu fondu, aby přezkoumal své investice do izraelských firem. Reagovala tak na kritiku, že fond podporuje společnosti napomáhající izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy.
