Dlouhodobý stres, tlak na výkon i neustálá dostupnost. To jsou faktory, které mohou vést k syndromu vyhoření, tedy stavu, kdy člověk ztrácí chuť, sílu i smysl nejen v práci, ale také ve svém každodenním životě. Podle Světové zdravotnické organizace se jedná o nemoc vznikající z pracovního přetížení, která ovlivňuje výkonnost, ale také fyzické a duševní zdraví. Trpí jí každý pátý Čech.
Připadají si jako ohrožený druh. Nad ženskou emancipací, protesty klimatických aktivistů nebo trápením mladé generace kroutí nevěřícně hlavou. Spisovatelka Iva Hadj Moussa se v románu Těžké duše vžila do myšlení stárnoucích bílých mužů, kteří nachází poslední ostrůvek svobody v metalu. V rozhovoru vysvětluje, kde se bere jejich zahořklost vůči dnešní společnosti a proč si i tak zaslouží pochopení.
Nadávky a sprostá slova jsou sice ve společnosti obecně považovány za neuctivé a nevhodné, ve skutečnosti však mají řadu pozitivních vlivů na lidskou psychiku. Kromě toho vypovídají o upřímnosti a často také inteligenci člověka, který nadává, tvrdí americký vědec.
Během pandemie se starali o pacienty, kteří kvůli covidu často končili ve vážném stavu. Přitom zdravotníci pomoc mnohdy potřebovali sami. Pandemie pro ně znamenala stres, frustraci, naštvanost i velkou míru přetížení. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka to může vést k tomu, že někteří starší praktici půjdou předčasně do důchodu. Nic takového už totiž nechtějí zažít znovu.
Bagrista stavebních služeb strhal balkony novostavby v německé obci Blumberg. Byl prý frustrovaný, protože nedostal zaplaceno od developerské firmy, s níž uzavřel kontrakt. Ta mu má podle jeho slov dlužit v přepočtu více než 127 milionů korun.
Američan Chris Gollmar vytvořil telefonní linku Just Scream! (Jen křič!), na které volající mohou anonymně upustit páru. Jakmile vytočí její číslo, ozve se záznamník určený výhradně k tomu, aby se lidé vykřičeli a nikomu svým výlevem nelezli na nervy.
Od začátku září se Česko potýká s nárůstem případů koronaviru a s vládními omezeními. Na rozdíl od jara se však více než solidarita začínají projevovat frustrace a stres z nejisté situace. Lidé se podle psychoterapeuta Adama Suchého rozdělili na dva nesmiřitelné tábory. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří o důvodech, proč tomu tak je, i o tom, co by měli udělat odborníci.
Nezvládnuté emoce, křik, facky, psychický nátlak i hrubé formy fyzického násilí. Tak podle průzkumu, který si nechala letos na jaře vypracovat nezisková organizace Liga otevřených mužů, vypadá každodenní realita za stěnami nezanedbatelného množství českých domácností.
Finanční těžkosti, strach o zdraví své i blízkých, ponorková nemoc v domácnosti. To jsou jen některé z každodenních problémů, které vyvolala pandemie koronaviru a které mnoha lidem způsobily frustrace. Potlačené emoce už ale není nutné dál držet pod pokličkou. Island totiž nabízí možnost nahrát svůj řev a přes reproduktory ho pustit v divočině, kde nebude nikoho rušit.
Individualismus může člověku dodat víru ve vlastní výjimečnost, ale v krajním případě z něj může udělat sebestředného prospěcháře. Jak upozorňuje psycholog Aleš Borecký, je-li vlastní úspěch ve společnosti jedinou hodnotou a poměřuje-li se penězi nebo slávou, může u lidí narůstat frustrace, neurotičnost i narcismus. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, proč se vrátit k hodnotám, jež nelze měřit.
Když úřad nerespektuje ani dvě desítky rozhodnutí nadřízených orgánů a odmítá poskytnout informace, na které má občan podle zákona nárok, je to nebývalá neúcta. Již ve dvou případech - městysu Divišov a Krajského úřadu Zlínského kraje - soudy přikázaly, aby úřady za takovéto nerespektování práva vyplatily odškodné ve výši desítek tisíc korun. Tento postup totiž podle nich může v občanech vyvolat oprávněnou frustraci z toho, že i když jim nadřízené úřady dávají za pravdu, svého práva se nedovolají.
Výsledky britského výzkumu potvrzují, že lidé s tetováním jsou verbálně agresivnější a vzpurnější než netetovaní dospělí. Vědci předpokládají, že lidé podléhající frustracím a negativním emocím ventilují svůj psychický stav právě tím, že se nechají tetovat. Vliv na agresivní chování má prý také četnost tetování na těle.
Byli jsme frustrovaní z práce, hájili se úředníci. Po majiteli restaurace požadovali výpalné za to, že mu nedají pokutu.
