Francouzská politická scéna byla v posledních desetiletích svědkem řady skandálů, které zasáhly nejvyšší patra moci. Významné osobnosti jako Marine Le Penová, Jacques Chirac, Nicolas Sarkozy či François Fillon čelily vážným obviněním, jež vedla k soudním procesům a v některých případech i k odsouzení.
Novou vládu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona opustil další ministr. Je jím François Bayrou ze strany MoDem, která je v novém parlamentu spojencem hnutí Republika vpřed!. Kromě něj z vlády podle francouzských médií odejde také ministryně pro evropské záležitosti, členka MoDem a Bayrouova blízká spolupracovnice Marielle de Sarnezová.
Nový francouzský prezident Emmanuel Macron nepřestává otřásat tamní politickou scénou. Tradiční strany, tedy socialisté a republikáni, které se léta ve Francii střídaly u moci, jsou v rozkladu a jejich potíže se každým dnem prohlubují. Pokud ale Macron se svým novým hnutím, které stačil přejmenovat na “Republika na pochodu” nezíská v červnových parlamentních volbách většinu, zůstane jeho program z velké míry jen na papíře.
Konečné výsledky francouzských prezidentských voleb potvrdily jasné vítězství liberála Emmanuela Macrona, které již dříve uznala i jeho soupeřka Marine Le Penová. Po sečtení všech odevzdaných platných hlasů jich bývalý ministr hospodářství Macron získal 66,1 procenta. Francie má rovněž za sebou volby s rekordní neúčastí a rekordním počtem úmyslně neplatných hlasů.
Francouzi půjdou už tuto neděli vybrat nového prezidenta. Podle průzkumů se má vítězem stát centrista Emmanuel Macron se ziskem zhruba 59 až 60 procent hlasů. V prvním kole se průzkumy trefily. Mohou se ale tentokrát zmýlit? Macronově soupeřce, krajně pravicové Marine Le Penové, by mohlo pomoci, kdyby byla účast během druhého kola voleb velmi nízká.
Jak Emmanuel Macron, tak Marine Le Penová se ve finále francouzských prezidentských voleb uchází o voliče kandidátů, kteří v prvním kole propadli. Jde jim hlavně o hlasy pravicového Francoise Fillona a krajně levicového Jeana-Luca Mélenchona. Čím menší volební účast v nedělním druhém kole voleb, tím větší šance pro Le Penovou. Průzkumy veřejného mínění ale momentálně předpovídají vítězství centristy Macrona.
"Francie je ještě něco jiného a něco víc než průmyslová, zemědělská a vojenská mocnost." Tak zní slova z pondělního projevu kandidátky na francouzskou prezidentku Marine Le Penové, který přednesla na pařížském předměstí Villepinte. Jak se však ukázalo, stejně zněl i jeden z projevů neúspěšného kandidáta republikánů Françoise Fillona. Podle francouzských médií je Le Penová plagiátorka.
Favorita druhého kola prezidentských voleb ve Francii, centristu Macrona, čeká nesnadný úkol. Pokud volby vyhraje, musí ke svému hnutí En Marche! nalézt partnery, kteří mu po volbách do Národního shromáždění zajistí parlamentní většinu. Pro evropské populisty a odpůrce EU bude případné Macronovo vítězství těžkou ranou.
Poražený kandidát tradiční francouzské pravice v prvním kole prezidentských voleb François Fillon v pondělí připustil, že nemá legitimitu, aby vedl republikány v červnových parlamentních volbách. Před ostatními lídry své strany vyzval k zachování jednoty pravicového tábora, aby se "nerozptýlil v předvolebních kombinacích". To je podle agentury AP zřejmě varování pro některé politiky, kteří mohou být v pokušení přidat se k centristickému kandidátovi na prezidenta Emmanuelu Macronovi.
"Panuje tu teď jistá hrdost na Francii, která neodpovídá karikatuře, která koluje v zahraničních médiích: migrace, terorismus, Le Penová..." říká česko-francouzský politolog v rozhovoru s Karlem Hvížďalou.
Do druhého kola francouzských prezidentských voleb postoupili podle očekávání centrista Emmanuel Macron a šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Průzkumy veřejného mínění se letos ve Francii strefily. Tradiční strany socialistů a republikánů, které se léta střídaly u moci, jsou v krizi. Vše bude nyní záležet na parlamentních volbách, kterých se Francouzi dočkají už v červnu.
Vítězem prvního kola prezidentských voleb ve Francii je středový nezávislý kandidát Emmanuel Macron. Těsně za ním skončila kandidátka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Většina neúspěšných kandidátů i hlavních politických stran ve Francii už vyjádřila podporu Emmanuelu Macronovi. Le Penová se ve svém vystoupení označila za "kandidátku lidu". Macron s Le Penovou se utkají ve druhém kole prezidentského klání v neděli 7. května.
Francouzi v prvním kole volili nového prezidenta. O více než dvě procenta hlasů zvítězil Emmanuel Macron před Marine Le Penovou. Oba kandidáti se utkají ve druhém kole, které se bude konat 7. května. Samotné hlasování i následný vývoj situace ve Francii jsme sledovali online přenosu.
Poslední průzkumy před nedělním prvním kolem prezidentských voleb ve Francii slibují velmi těsný souboj. Rozdíl mezi prvním a posledním z favorizované čtveřice kandidátů už je jen v řádech několika procent. Velkou otázkou zůstává i volební účast a vysoké procento nerozhodnutých voličů. Francouzské úřady taky kvůli teroristickým hrozbám chystají rozsáhlá bezpečnostní opatření.
Francouze čeká už tuto neděli první kolo prezidentských voleb. Zhruba třetina voličů ale pořád neví, komu nakonec dá svůj hlas. Ještě nedávno se zdálo, že francouzské volby budou mít dva hlavní favority - krajně pravicovou Marine Le Penovou a proevropského Emmanuela Macrona. To už ale neplatí, do druhého kola se vedle nich můžou dostat i další dva kandidáti - Francois Fillon a Jean-Luc Mélenchon. Všechny čtyři kandidáty už od sebe v průzkumech dělí jen pár procentních bodů. Druhé kolo voleb, které pravděpodobně rozhodne, se odehraje 7. května.
Jeden policista přišel ve čtvrtek večer o život a další dva byli těžce raněni při střelbě na bulváru Champs-Élysées v Paříži. Pachatelem byl devětatřicetiletý Karim Cheurfi, oznámil francouzský prokurátor. V jeho autě se našly další sřelná zbraně, dokumenty o Islámském státu a korán. K útoku se přihlásil Islámský stát. Policisté nyní pátrají po druhém podezřelém, který by mohl být komplicem útočníka. Podle listu Le Parisien jde o Belgičana.
Pro Marine Le Penovou hlasuje Francie, která se tak trochu považuje za "ztracenou" a viní z toho globalizaci. Národní frontu tak volí dělníci nebo také mladí lidé bez diplomů. Vedle své voličské “dělnické” základny se Národní fronta pokouší získat i další Francouze. A těm přizpůsobuje svůj hospodářský program. Le Penové se vedle toho daří také získávat stále silnější podporu u úředníků, a to hlavně těch níže postavených. Ještě tak před deseti lety by to bylo přitom nemyslitelné.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy v úterý vyzval voliče, aby v nedělním prvním kole prezidentských voleb hlasovali pro konzervativního kandidáta Françoise Fillona. Sarkozy ve videu zveřejněném na svém facebooku uvedl, že Fillon má podle něj zkušenosti a vizi, která Francii po "katastrofálních posledních pěti letech" umožní obrátit stránku. Fillon, Sarkozyho premiér v letech 2007 - 2012, se v posledních průzkumech veřejného mínění umisťuje na třetím nebo čtvrtém místě. V čele žebříčku 11 uchazečů o post hlavy státu jsou centrista a bývalý člen socialistické vlády Emmanuel Macron a nacionalistka Marine Le Penová.
Kandidát francouzských republikánů François Fillon není ještě venku ze hry a může se stát prezidentem. Vyplývá to z průzkumu, který v pondělí zveřejnila agentura OpinionWay. Podle něj by Fillon, stejně jako centrista Emmanuel Macron, ve druhém kole voleb porazil nacionalistku Marine Le Penovou. V čele žebříčku 11 uchazečů o post hlavy státu jsou ale nadále Macron a Le Penová. Pro první kolo, které se uskuteční tuto neděli, jim každému vyjádřilo podporu 22 procent dotázaných voličů odhodlaných jít hlasovat. Fillon, jehož v uplynulých měsících poškodily skandály, za nimi zaostává jen o jeden procentní bod.
Ještě před pár týdny by ho volilo jen 11 procent Francouzů, teď radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon dotahuje dosavadní favority prezidentských voleb. Podle průzkumů je jediným kandidátem, kterému rostou preference. Oblibu si získává hlavně u mladých Francouzů. Pětašedesátiletý Mélenchon je aktivní na sociální síti Twitter a má i vlastní online hru, kde bojuje s oligarchy. Do prvního kola prezidentských voleb ve Francii zbývá deset dnů.
Prezidentský kandidát francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon v průzkumu veřejného mínění poprvé předstihl dosud třetího konzervativního uchazeče Françoise Fillona. Ukázala to anketa agentury Kantar Sofres OnePoint pro televizi LCI, deník Le Figaro a rozhlasovou stanici RTL. Mélenchon by podle ní získal 18 procent hlasů a Fillon o jeden procentní bod méně. Mélenchon má podporu komunistů a zemi chce vyvázat z EU, NATO a mezinárodních obchodních smluv. Hlavními favority prvního kola voleb, které se bude konat 23. dubna, zůstávají nezávislý centrista Emmanuel Macron a vůdkyně krajně pravicové Národní fronty (FN) Marine Le Penová. Podle sondáže by oba získali shodně 24 procent hlasů.
Kandidát na francouzského prezidenta Francois Fillon se stal terčem útoku jednoho z protestujících při jeho návštěvě Štrasburku. Politik byl ve městě v rámci své prezidentské kampaně. Při příjezdu ho jeden z demonstrantů zasypal moukou.
Kandidát krajní levice Jean-Luc Mélenchon ovládl ostře sledovanou debatu před prezidentskými volbami ve Francii. Jeho výkon v diskusním maratonu ohodnotilo coby nejpřesvědčivější na 25 procent Francouzů. Na druhém místě podle průzkumu společnosti Elabe pro televizi BFM TV skončil centrista Emmanuel Macron s 21 procenty, třetí pak kandidát republikánů Francois Fillon. Macron se několikrát ostře střetl s kandidátkou populistické Národní fronty Marine Le Penovou.
Penelope Fillonová, manželka francouzského prezidentského kandidáta Françoise Fillona čelí od úterý oficiálnímu vyšetřování kvůli podezření z účasti na zpronevěře veřejných financí. Došlo k tomu dva týdny poté, co bylo zahájeno i vyšetřování samotného Fillona, který v průzkumech před volbami dál ztrácí a momentálně se mu předpovídá až třetí místo.
Francouzský prezident François Hollande se ohradil proti obvinění, které proti němu vznesl prezidentský kandidát François Fillon. Fillon čelí vyšetřování kvůli zaměstnávání svých příbuzných v parlamentu a označil Hollandea za vůdce "tajemného kabinetu", který o něm vypouští nelichotivé informace.
Francouzský ministr vnitra Brune Le Roux rezignoval na svou funkci. Odstoupil poté, co začala prokuratura prošetřovat obvinění, že v době, kdy byl poslancem, zaměstnával své dcery jako asistentky. Jeho nástupcem byl jmenován Matthias Fekl. Podobnému skandálu čelí také prezidentský kandidát Fillon, jehož manželka dostala po propuštění z parlamentu nezvykle vysoké odstupné.
