Juan Carlos I., bývalý španělský král, vydává svoje paměti. V knize s názvem "Usmíření" vypráví o smrti svého mladšího bratra Alfonsa, ze které se nikdy nevzpamatoval. V pamětech se také netají sympatiemi k někdejšímu španělskému diktátorovi Franciscu Francovi. Naopak svého syna, současného krále Španělska, označil za bezcitného.
Španělský výtvarník Eugenio Merino a americký umělecký spolek si na festivalu ve Španělsku místo fotbalového míče kopali s věrnou napodobeninou hlavy někdejšího španělského diktátora Franciska Franka. V době vzestupu krajní pravice v Evropě a Spojených státech tak chtěli varovat před nebezpečím fašismu, napsala agentura Reuters.
Jedna z klíčových událostí španělské občanské války, vybombardování města Guernica, vstoupila do dějin před 86 lety. Útok na civilisty v centru Baskicka zvěčnil Pablo Picasso, jehož obraz upozorňoval na dosud nepoznané válečné hrůzy. Německá Luftwaffe na pokyn pozdějšího španělského diktátora Franciska Franka v několika vlnách náletů zabila stovky mužů, žen i dětí.
Bývalý španělský král Juan Carlos odcestoval ze země poté, co vyšlo najevo podezření, že je zapleten do korupční kauzy. Podle některých odjel, aby ochránil monarchii. Kritici však zdůrazňují, že utekl před svou temnou minulostí, která zahrnuje četné kamarádské vazby s bohatými politiky ze Saúdské Arábie.
Po 44 letech španělská vláda exhumovala ostatky španělského diktátora Franciska Franka, který byl po smrti v listopadu 1975 pohřben v památníku v Údolí padlých.
Španělský nejvyšší soud podle listu El Mundo povolil exhumaci ostatků diktátora Franciska Franka, o kterou usilovala vláda. Nevyhověl tak přání rodiny a některých organizací, které s přemístěním ostatků z baziliky v památníku v Údolí padlých nedaleko Madridu nesouhlasily.
Španělský nejvyšší soud v úterý pozastavil exhumaci ostatků diktátora Franciska Franka, kterou plánovala socialistická vláda na příští pondělí. Soud vydal předběžné opatření, dokud se nevyřeší stížnosti podané rodinou a některými organizacemi, které s přemístěním ostatků z baziliky v památníku v Údolí padlých nedaleko Madridu nesouhlasí.
Španělé jdou v neděli ke třetím parlamentním volbám během posledních zhruba tří let. Komentátoři je označují za jedny z nejdůležitějších a nejméně předvídatelných od přechodu k demokracii po smrti diktátora Franciska Franka v roce 1975. Vůbec poprvé se do parlamentu zřejmě dostane i krajně pravicová strana Vox, která vyrostla na odporu proti katalánskému nacionalismu.
Ještě před pár lety neslo náměstí v malém španělském městečku Cantalejo, ležícím na sever od Madridu, jméno někdejšího diktátora Franciska Franka. I další ulice Cantaleja odkazovaly na temnou minulost - třeba “ulice Španělské Falangy”, která se jmenovala po fašistické politické straně. To už ale neplatí. V roce 2016 jej tamní radnice nechala přejmenovat.
Lékař Eduardo Vela je vůbec prvním souzeným ve skandálu kolem takzvaných ukradených dětí z dob diktátora Franciska Franka.
Organizátoři nachystali pro tradiční bitvu La Tomatina ve městě Buňol 145 tun rajčat.
Španělská vláda také zřídí historickou komisi, jejímž hlavním úkolem bude identifikace obětí, které stále ještě leží v masových hrobech z éry generála Franca.
Katalánský expremiér Carles Puigdemont snil o nezávislosti regionu od dětství, jako šestnáctiletý začal pracovat pro regionální tisk a byl aktivní v Nacionalistické mládeži Katalánska. Do premiérského křesla se dostal "zadními dveřmi".
Studenti vysokých i středních škol v Katalánsku ve středu uspořádali stávku, aby vyjádřili nesouhlas s chystaným převzetím pravomocí místní vlády Madridem. Část rodičů si stěžuje, že pedagogové podporující stávku se jich neptali na souhlas s účastí jejich dětí na protestu. Učitelé prý děti nutí připojit se k protestům a některé děti to udělaly kvůli obavám ze zastrašování. Rodiče požadují, aby školy vyučovaly neutrálně a aby z nich vycházeli studenti "svobodně myslící" a nikoli "indoktrinovaní".
Zapomenutí hrdinové. Tak se nejčastěji přezdívá Čechoslovákům, kteří se na straně španělské republikánské vlády před osmdesáti lety zapojili do tamní občanské války (červenec 1936 až duben 1939). Z 50 tisíc interbrigadistů ze sedmnácti států tvořili "španěláci" z Československa jeden z nejpočetnějších kontingentů. Čechoslováci bojovali u pěších, dělostřeleckých, tankových a leteckých jednotek, ve zdravotnických zařízeních, ale i v politickém aparátu republikánského vojska. Španělská občanská válka patřila k nejkrvavějším konfliktům 20. století a na dlouhou dobu hluboce rozdělila nejen španělskou společnost. Začala před 80 lety. Aktuálně.cz o ní hovořilo s historikem Jindřichem Markem.
O Madridu se říká, že je v něm každému příchozímu umožněno stát se Madriďanem.
Suárez dokázal překlenout hluboké rozpory ve španělské společnosti v období po občanské válce.
Populární soudce se musí ještě bránit obvinění z braní úplatku
Madridský soudce stane na lavici obžalovaných ve třech různých procesech
Ze země mají postupně zmizet všechny památníky připomínající diktaturu.
Památník Francisca Franca použili filmaři k natočení porna
V masových hrobech leží tisíce lidí, básník mezi nimi
