Americký viceprezident J. D. Vance v reakci na plány Evropanů na mírovou vojenskou misi na Ukrajině zpochybnil význam vojáků ze států, které 30 či 40 let nebojovaly. Vysloužil si za to ostrou kritiku.
Mezinárodní politický vývoj přiměl evropské představitele k přehodnocení jejich postoje k zabavení více než 200 miliard eur zmražených v ruských cenných papírech v zahraničí. Francie a Německo se přitom dlouhodobě stavěly proti úplnému zabavení kvůli obavám z porušení mezinárodního práva. Nyní však diskutují, jak lze ruská aktiva využít ve prospěch Ukrajiny.
Býval to největší stranický rival tehdejší kancléřky Angely Merkelové. V předčasných volbách dovedl Friedrich Merz stranu křesťanských demokratů k vítězství a sám sebe do křesla příštího německého kancléře.
V pátek to řekl v rozhovoru pro portugalskou televizi a zopakoval v rozhovoru pro Le Monde. Prezident Macron je připraven jednat s evropskými partnery o sdílení francouzského jaderného deštníku. Byla to původně myšlenka vítěze německých voleb Friedricha Merze - vytvořit evropský jaderný deštník. A jaderné zbraně má v EU pouze Francie, v Evropě pak ještě Velká Británie, která ale není členem unie.
Ve francouzských Mylhúzách došlo v sobotu k dalšímu teroristickému útoku. Islamistický útočník zabil jednu ženu a další dva lidi zranil. Proč mě to nepřekvapuje? Žiju ve Francii tři roky, posledního půl roku studuji práva ve středně velkém městě na severu země. Nikdo mě nezabil, nezranil ani nenapadl, zároveň jsem ale skoro každodenním svědkem situací, které jsem v Česku nikdy nezažil.
O rostoucí vzdálenosti mezi spojenci či dialogu neslyšících píše deník Le Monde po pondělním jednání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle španělského listu El País spočívá rozdíl mezi oběma stranami v tom, že zatímco Evropa usiluje o mír na Ukrajině, Trump požaduje její kapitulaci.
Některé evropské země jsou připraveny po podpisu mírové smlouvy vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Macron zároveň zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír, informovaly agentury AFP a Reuters.
Šéf francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) Jordan Bardella zrušil své páteční vystoupení na konferenci konzervativců nedaleko Washingtonu kvůli gestu jednoho z řečníků "odkazujícímu na nacistickou ideologii". Oznámil to poté, co někdejší poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa při svém čtvrtečním projevu učinil gesto připomínající nacistický pozdrav.
Evropští politici už řeší, kolik kdo může poslat vojáků na Ukrajinu v rámci mise, která bude dohlížet na možný klid zbraní - na příměří, které má v příštích měsících dojednat americký prezident Donald Trump se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Přes 60 zemí včetně Česka podepsalo na summitu v Paříži deklaraci o umělé inteligenci, podle které má být tato technologie otevřená, etická, bezpečná a důvěryhodná. Mezi signatáři však chybějí Spojené státy a Británie.
Na právě probíhajícím akčním summitu o umělé inteligenci (AI) v Paříži vyvolal kontroverzi návrh závěrečné deklarace. Podle britského deníku The Times dokument, který unikl do médií před oficiálním zveřejněním, vzedmul vlnu kritiky od odborníků na AI, a to kvůli odklonu od bezpečnostních závazků z minulosti.
Paříž příští týden pořádá mezinárodní summit o umělé inteligenci. Účast přislíbily politické špičky z 80 zemí. Z řad technologických gigantů mají přijet šéfové společností OpenAI a Google. Britský profesor Stuart Russell varuje před degradací tématu bezpečnosti. Výzkumník Ondřej Bajgar míní, že Francie prosazuje volnější pravidla pro svoji společnost Mistral AI, ale summit by měl pomoci k dialogu.
Nikdo neví, kolik dezertérů na Ukrajině opustilo pozice ruské armády a vzdali se, aby se dostali z války i Ruska. Jeden z nich nedávno promluvil pro rozhlasovou stanici Rádio Svoboda. Je jím devětatřicetiletý IT inženýr Alexej Žiljajev, který se na frontu přihlásil dobrovolně jako zdravotník.
Tváří v tvář hrozbám ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa se dánská premiérka Mette Frederiksenová rozhodla tento týden vyrazit na diplomatickou cestu po evropských metropolích. V Německu se potkala s kancléřem Olafem Scholzem, ve Francii s prezidentem Emmanuelem Macronem a v Bruselu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Všichni jí v otázce obrany Grónska slíbili podporu.
Proslulá malba Mony Lisy od Leonarda da Vinciho bude v pařížském muzeu Louvre nově viset ve zvláštní místnosti, aby kvůli ní lidé nemuseli do stálých expozic. Budova se rozšíří o podzemní prostory a přibude nový vchod z východní strany. V úterý to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron, když představil rozsáhlý plán vládních investic do renovace nejnavštěvovanějšího muzea na světě.
"Teď jsme v bezpečí, ale za čtyři nebo pět let už nebudeme. Pokud to neuděláme, budeme muset vytáhnout učebnice ruštiny nebo odjet na Nový Zéland," řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte na pondělním zasedání Evropského parlamentu. Současný příspěvek ve výši dvou procent hrubého domácího produktu podle něj už nestačí.
