Co se dělo ve čtvrtek na promenádě v Nice? Podle svědků ujelo nákladní auto, které zabilo přes 80 lidí, podél moře dva kilometry. Snažili se ho zastavit policisté, řidič na motorce i kolemjdoucí. Projděte si přehlednou mapu.
V Nice kamionem útočil jednatřicetiletý Tunisan žijící ve Francii. Zatím není jasné, zda byl napojený na Islámský stát nebo jinou teroristickou organizaci. Při zběsilé dvoukilometrové jízdě vypůjčeným nákladním autem zavraždil 84 lidí. Ke svému činu si vybral nejvýznamnější francouzský státní svátek - Den pádu Bastily, kdy si celá země připomíná hodnoty jako volnost, rovnost a bratrství. Přečtěte si v otázkách a odpovědích, co se čtvrteční večer na jihu Francie odehrálo.
Padesátiletý Slovák Peter Ilovský žije ve francouzském Nice dvacet let. V den, kdy se v přímořském městě odehrál tragický teroristický útok, mu právě přijela přítelkyně na návštěvu. Vzal ji i na večerní ohňostroj. “Normálně bychom ještě zůstali a šli se projít, ale zvedl se vítr a spousta lidí odcházela. Což bylo celkem dobře, protože to mohlo být ještě horší,” popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Svědecké výpovědi přímých účastníků teroristického útoku v Nice popisují chaos, který na promenádě, kde lidé slavili nejvýznamnější státní svátek Francie, bezprostředně zavládl. Policisté najednou hodinu před půlnocí začali na lidi křičet, aby utíkali co nejrychleji pryč. Mnoho z účastníků oslav nevědělo, co se děje. "Neřekli nám, proč máme utíkat. Lidi začali prchat, aby si zachránili život, aniž by měli nějaké další informace," popsal jeden ze svědků.
Teroristický útok v Nice očima fotografů agentury Reuters.
Není zatím jasné, zda se útočník hlásil k Islámskému státu či zda byl inspirován jeho ideologií a propagandou. Dosavadní fakta ale hovoří pro tuto variantu. Snažil se z kabiny i střílet, policisté ve voze našli granáty.
Nejméně 84 lidí zemřelo při útoku ve francouzském městě Nice, kde do davu lidí oslavujících státní svátek najelo nákladní auto. Po útoku se rozpoutala přestřelka mezi řidičem auta a policií, při níž řidič vozu jednatřicetiletý Francouz tuniského původu Mohammed Bouhlel zahynul. K útoku došlo okolo 22:30 na rušné promenádě. Ve chvíli, kdy se lidé shromáždili, aby sledovali ohňostroj při oslavě Dne pádu Bastily.
Nejméně 84 lidí zemřelo při útoku ve francouzském městě Nice, kde do davu lidí oslavujících státní svátek najelo nákladní auto. Premiér Manuel Valls prohlásil, že počet obětí s největší pravděpodobností ještě poroste. Nevyloučil, že mohou následovat další útoky. Odmítl, že by v Nice selhala bezpečnostní opatření. Dění po útoku jsme sledovali v online reportáži.
Nejméně třicet lidí zemřelo a stovka jich byla zraněna při útoku ve francouzském městě Nice, kde do davu lidí oslavujících státní svátek najelo nákladní auto. Na místě se podle francouzských médií rozpoutala přestřelka mezi útočníky a policií, při níž byl zabit řidič nákladního automobilu. Místní úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. K útoku došlo okolo 22:30 na rušné promenádě ve chvíli, kdy lidé čekali na ohňostroj při oslavě Dne pádu Bastily.
Speciální parlamentní komise tento týden zveřejnila výsledky svého vyšetřování v souvislosti s teroristickými útoky ve Francii. Kromě autentického svědectví zasahujícího policisty v koncertní síni Bataclan 13. listopadu loňského roku obsahuje i nové informace o tom, kdo stojí za plánováním teroristických útoků v Paříži. Mozkem celé operace nebyl Abdelhamid Abaaoud, jak se původně myslelo. Atentáty byly naplánovány v zahraničí a jejich vůdčí postava vyšetřovatelům stále uniká.
Francie uzavřela své velvyslanectví v turecké metropoli Ankaře a konzulát v největším tureckém městě Istanbulu. Informovala o tom ambasáda s tím, že tak učinila ode dneška až do odvolání. Příčinou jsou podle agentury Reuters obavy o bezpečnost. Turecko se v poslední době stalo terčem řady teroristických útoků. Francouzská generální konzulka v Istanbulu Muriel Domenachová již dříve na svém twitterovém účtu oznámila, že existuje "vážná bezpečnostní hrozba" v souvislosti s plánovanými oslavami francouzského státního svátku 14. července.
Džihádista Mohammed Merah v březnu 2012 v oblasti Toulouse během několika dnů zavraždil tři vojáky, tři židovské děti a jednoho učitele židovské školy. Policie ho nakonec zabila při přestřelce, když se ukryl do jednoho bytu v Toulouse. Nyní stát prohrál žalobu, kterou podal otec jednoho ze zabitých vojáků. Podle žalující strany je nutné podobné zločince a podezřelé radikály zatýkat dříve, než přejdou k činu. Soud uznal, že práce bezpečnostních složek je velmi složitá, ale dospěl k závěru, že tajné služby neměly zastavit hlídání Meraha.
Bilal C. pro Abdelhamida Abaaouda údajně sledoval průchodnost takzvané balkánské migrační trasy. Pohyboval se prý v Turecku, Řecku, Srbsku, Maďarsku, Rakousku a Německu. Při útocích v Paříži loni 13. listopadu zemřelo 130 lidí. Bilal C. se měl kromě sledování balkánské stezky podílet také na loňském zmařeném teroristickém útoku v rychlovlaku Thalys z Amsterodamu do Paříže.
Francouzi doma velké fotbalové šampionáty vyhrávají. Právě Francie se ovšem stala na MS 1998 zatím poslední zemí, která velký turnaj hostila a také na něm triumfovala, od té doby domácí týmy tápou. "Stočí se smyčka osudu po 18 letech opět právě na St. Denis?" ptá se komentátor Aktuálně.TV Luděk Mádl.
Obžalovaní ve věku od 24 do 27 let byli odsouzeni k trestům odnětí svobody v rozmezí od šesti do devíti let. Kromě působení v teroristické skupině jim přitížilo, že podstoupili vojenský výcvik, kterého by mohli využít k teroristickému útoku na francouzském území.
Opatření, která ve středu oznámil premiér Manuel Valls, mají zvýšit atraktivitu Paříže a po rozhodnutí Britů opustit Evropskou unii přetáhnout finanční místa z Londýna. Zahraniční pracovníci tak například budou moci daňové úlevy ve Francii uplatňovat prvních osm let pobytu místo současných pěti. V plánu je i snížení podnikové daně, jejíž sazba postupně klesne na 28 procent ze současných 33 procent.
Mimořádným krokem se vláda vyhnula riziku, že schválení nového zákoníku práce zablokují její vlastní poslanci. Zmírnění ochrany zaměstnanců podle vlády povzbudí podniky k přijímání nových pracovníků. Kritici však tvrdí, že reforma umožní zaměstnavatelům obcházet práva zaměstnanců. Proti záměru se ve Francii konají demonstrace.
Ve věku 76 let v pondělí zemřel v Paříži světově uznávaný íránský režisér Abbás Kiarostamí. Informovaly o tom íránské agentury. Režisér ve Francii podstupoval léčbu rakoviny. Za svůj film Chuť třešní z roku 1997 získal Kiarostamí Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes. Abbás Kiarostamí, jeden z nejvlivnějších a nejkontroverznějších porevolučních íránských filmařů, představil v minulosti v Cannes i své další filmy. I po islámské revoluci v roce 1979 v Íránu zůstal a natočil přes 40 filmů, včetně dokumentů. Poslední dva filmy nicméně nasnímal mimo svou rodnou zemi. V jeho filmu Věrná kopie z roku 2010 ztvárnila hlavní roli herečka Juliette Binocheová.
Šéfa charitní vývařovny v Montreuil u Paříže v pátek pobodal pár, který při útoku vykřikoval Alláhu akbar (arabsky Bůh je veliký). S odvoláním na policii o tom informovala agentura Reuters. Muž byl převezen do nemocnice, rozsah jeho zranění není znám. Pobodaný v Montreuil vedl dobročinnou restauraci Restos du Coeur (Restaurace srdce), která ve Francii připravuje pokrmy pro potřebné. Podle policejních zdrojů měl útočící pár vedle nože i sekeru. Reuters připomněl, že Francie za posledních 18 měsíců zažila několik útoků, ke kterým se přihlásili islámští radikálové. Od loňského listopadu, kdy útočníci hlásící se k Islámskému státu zabili v Paříži 130 lidí, platí v zemi výjimečný stav.
"Evropské elity ztratily do značné míry kontakt s každodenním světem, s reálným životem lidí, jejich starostmi, obavami a těžkostmi. Brexit - to je mimo jiné krize bruselských, ale i britských elit," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz egyptolog, historik a archeolog profesor Miroslav Bárta, jenž se věnuje dlouhodobým trendům ve vývoji civilizací. Je zakladatelem think-tanku Komplexní společnosti, který sdružuje přední české vědce, členem Poradního sboru rektora Univerzity Karlovy pro aktuální problémy dneška a působí též jako člen správní rady Institutu pro politiku a společnost, think-tanku založeného hnutím ANO Andreje Babiše.
