Před 75 lety se narodil silák a recesista Franta Kocourek. Boxoval a zápasil, ale sporům se vyhýbal. Překousl minci, ohýbal železo a své kolegy doslova "vynášel v zubech", ale měl slabost pro básně, hrál v divadle a tančil ve sboru. Odkaz brněnského gladiátora Franty Kocourka žije dodnes, přestože zemřel v roce 1991. Připomeňte si jeho život na archivních snímcích.
Nejsmrtelnější zemětřesení 20. století udeřilo před 45 lety. Jeho epicentrum se nacházelo v čínském městě Tchang-šan, otřesy jej téměř srovnaly se zemí. Zemřely při nich statisíce lidí.
Dokumentární fotografie nemusí zachycovat jen utrpení, války a katastrofy. Ukazuje to i nová série fotografky Renee Osubuové, která zobrazuje běžný život v Londýně. Zaměřila se přitom na otce a jejich vztah s dětmi, a to v černošských komunitách britské metropole. Fotografie vznikly v rámci projektu Svědectví o každodennosti, který vyhlásil magazín British Journal of Photography.
Na portrétech od Radovana Kodery jsou ostré v podstatě jen oči fotografovaných, které díky tomu magicky přitahují pohled diváků. Kodera tohoto efektu dosahuje speciálním velkoformátovým přístrojem, který umožňuje zaostřit jen na zvolenou přímku a její blízké okolí. Své portréty různých osobností a především fotografů vystavuje nyní ve Středoevropském domě fotografie v Bratislavě.
Jakou souvislost má bývalá šroubárna v Libčicích nad Vltavou, vietnamské říkadlo o tygrovi a fotografie Libuše Jarcovjákové? V jedné z revitalizovaných staveb továrního areálu půl hodiny vlakem z centra Prahy se před pěti lety zabydlela galerie Arto.to. Ta nyní v někdejším Uhelném mlýně, jak se prostor také nazývá, uspořádala výstavu děl Jarcovjákové nazvanou Jako když tygr spí.
S Jiřím Thýnem o nedostatečnosti fotografie, zacházení s díly zesnulých tvůrců i druhém životě socialistického sídliště Ládví.
Sport se po pandemické přestávce pomalu vrací do svých kolejí a potvrzují to i skvělé fotografie extrémních disciplín, které vznikly během letošního jara a léta. Pojďte se podívat na nejlepší snímky od špičkových fotografů, které vybrali editoři Red Bullu. Od formule 1 pod slovenskými Tatrami přes noční cyklistický závod krajinou upíra Drákuly až po úžasné snímky letecké akrobacie.
Před 170 lety, 12. července 1851, zemřel vynálezce daguerrotypie Louis Daguerre. Jeho objev z roku 1839 stál na začátku mohutného rozvoje fotografie, ale přispěl i k rychlému šíření erotických obrázků. Už v prvních letech existence daguerrotypie vznikly nádherné portréty, krajinářské fotografie i akty. Snímky, které psaly historii, nově koloroval fotoeditor Aktuálně.cz Dan Poláček.
Byl těžký vzduch a město se chvělo. V dálce se blýsklo, a ještě nezahřmělo. Každý den se dá najít alespoň jeden podobný okamžik plný poezie, který stojí za zaznamenání, ukazuje fotograf David Macháček v nové knize nazvané Potkal jsem. Ve fotogalerii se můžete podívat na ukázky z publikace, kterou je nejlepší číst v malých dávkách a vychutnávat si ji stránku po stránce.
Fotografka Marie Tomanová se tuto neděli 4. července představí na prestižním francouzském fotografickém festivalu Rencontres d'Arles. Uvede projekt nazvaný It Was Once My Universe, který je mezi 11 nominovanými na cenu Louis Roederer Discovery Award. K vidění zde bude do 29. srpna.
Abstraktní barevná fotografie, která láká na výstavu Jiřího Thýna v pražském Domě fotografie, je hned dvojnásobnou poctou. Zachycuje bustu od avantgardní sochařky Hany Wichterlové, která roku 1928 vetkla do pálené hlíny podobu Vincence Makovského, svého spolužáka z pražské Akademie výtvarných umění.
Ulicemi Barcelony se tehdy ještě procházel geniální architekt Antoni Gaudí a jeho monumentální chrám Sagrada Família se teprve začínal stavět. Arény bouřily býčími zápasy a na fasádě katedrály v Salamance ještě nebyl vytesán kosmonaut. Právě tu dobu zachycují barevné fotografie, pořízené v rozmezí let 1890 až 1906. Jsou nyní svébytným průvodcem po Španělsku v dobách našich pradědů.
Mezi realitou a magií se jmenuje nová výstava Galerie města Olomouce, která představuje velkoplošné fotografie teoretického fyzika Zdeňka Stuchlíka. Přivezl zhruba čtyři desítky snímků, jež vznikaly od roku 2000 do letoška. Přehlídka potrvá do 24. července.
Staří trampové se bojí, že tramping zemře s nimi. "Já si myslím, že to tak nebude," věří fotograf Libor Fojtík, který tuto unikátní subkulturu dokumentuje už několik let. Jeho snímky zachycující různé podoby českého trampingu nyní vystavuje pražská galerie Leica.
Fotograf Aktuálně.cz Tomáš Vocelka několik let zaznamenával pohledy z věží na život v pražských ulicích. Ve středu 24. června slavnostně předal primátorovi hlavního města Zdeňku Hřibovi bezmála šedesát snímků, které vznikly v rámci Grantu Prahy. "Předáním skončila jedna krásná etapa mé fotografické práce," řekl Vocelka.
Snímky brněnského autora Jaroslava Pulicara zachycují poetiku i drsnou krásu každodenního života. Nyní byl za ně oceněn titulem Osobnost české fotografie roku 2020 a zároveň také získal cenu za nejlepší fotografickou knihu roku. Ocenění za dlouhodobý přínos fotografii pak letos obdržel fotograf a kurátor Josef Moucha. Tituly uděluje Asociace profesionálních fotografů.
Týdny putoval po venkově, spával v autě nebo venku a zachycoval mizející náboženská procesí či obřady. Přes padesátku snímků jednoho z nejzajímavějších španělských fotografů Kolda Chamorra, někdejšího kolegy Josefa Koudelky, teď představuje výstava v pražském Cervantesově institutu. Potrvá do 24. září.
Vzpomenete si na záběry z ulic egyptských měst, které se objevily ve filmu Indiana Jones a dobyvatelé ztracené archy? Tyto fotografie je trochu připomínají. Jenže ve skutečnosti vznikly v době, kdy byl Indiana ještě nemluvně, pocházejí totiž z doby před rokem 1900. Jsou přitom barevné a úplně dokonalé. Pojďte se v 2. dílu seriálu Dávný fotoprůvodce podívat do předminulého století.
Muzeum města Brna výjimečně a nakrátko vystaví 180 let starou daguerrotypii Bedřicha Franze. Zachycuje slavnost Božího těla na Zelném trhu v Brně a podle muzejníků jde o nejstarší reportážní snímek na světě dochovaný v originále.
Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.
