"České ženy mohly mít za socialismu v lecčems lepší sexuální život, než ženy na Západě. Zrovnoprávnilo se manželství, měly relativní dostatek volného času, nehonily se za penězi. Kariérní možnosti neexistovaly. Takže z holého neštěstí měly víc času se sexu věnovat," popisuje socioložka Kateřina Lišková výzkumy v oblasti sexuologie v socialistickém Československu.
„Světlonoc má moc dát hlas lidem, kteří ho jinak nemají a schopnost hovořit k těm, kteří by jinak neposlouchali. To je myslím to, co nám dnes chybí. Všichni máme nějaký názor a svoji pravdu a navzájem se neposloucháme,” říká režisérka Tereza Nvotová. „Když někdo nežije tradičně a “tak, jak se má”, objevují se hony na čarodějnice. Na vesnicích na bosorky někteří lidé pořád ještě věří” dodává.
Nina Šakaramiová žila v Teheránu a v neděli by oslavila sedmnácté narozeniny. V září ale zmizela. Rodina našla její tělo o deset dní později v márnici detenčního centra. Dospívající dívka je jen další z obětí nynějších velkých íránských demonstrací proti tamní islámské diktatuře. V reakci na její smrt se protesty nově rozšířily i do budov škol a univerzitních kampusů.
Z feministického pohledu nelze říct, že by svět byl stále lepší. Úspěchy a prohry se v různých obměnách vracejí, jak dokázalo nedávné zrušení federálního práva na potrat v USA. I proto britská historička Lucy Delap nazvala svou knihu v množném čísle: Feminismy s podtitulem Globální dějiny.
Výtvarnice, režisérka a raperka Marie Lukáčová sní o době, kdy už se nebude mluvit o feminismu. Zatím však dělá všechno pro to, aby na něj přišla řeč co nejčastěji.
„Ukazujeme, že ženy začínají vítězit nad muži. A my to vítáme. Příběh Pozadí událostí má feministické vyznění. Kdyby to bylo tak, jak píše část kritiků, tak by mě žena vyhodila z okna,” odmítá režisér Jan Hřebejk, že by tvůrci v nové minisérii České televize obhajovali vztahy pedagogů se studentkami. „Ukazujeme, proč je to toxické a proč jsou ti lidé směšní. Ale smějeme se všem postavám,” říká.
Jen přidržet ženě dveře už dnes nestačí, muž by jí měl pomoct dostat se na pozici, kde chce být. Myslí si to lektor etikety a moderního oblékání Daniel Šmíd, který letos na podzim vydá svou novou knihu Gentlemanual. V ní mimo jiné řeší, jak být lepším mužem i jak získat sebevědomí a naučit se zodpovědnosti. "Přiznat slabost je jedna z největších mužských sil," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Matka, která se v domácnosti cítí jako v kleci. Děkanka, která potírá sexismus na univerzitě. Nebo policistka, která zakládá rodinu s partnerkou. Režisér Jan Hřebejk pro Českou televizi natočil minisérii Pozadí událostí, která zkoumá ženskou emancipaci a krizi mužství. V rozhovoru popisuje, proč se nepovažuje za zastánce starých pořádků i proč je debata o manželství pro všechny plná nedorozumění.
Členky ruské skupiny Pussy Riot završily čtvrteční vystoupení v pražské MeetFactory, když rozvinuly ukrajinskou vlajku a vyzvaly zaplněný sál, aby podpořil Ukrajinu čelící ruské invazi. Jako přídavek zhruba hodinového vystoupení zazněla píseň se slovy: "Mami, nedívej se na televizi, tam nejsou fašisté, tam je válka, ne speciální operace."
Před volbami v Keni není nikdy klid. Relativně stabilní země v jinak konflikty zmítaném regionu na východě Afriky dříve zažila etnické násilí, letos situaci ztěžuje velké sucho i nedostatek potravin v důsledku války na Ukrajině. Lidé útočí na kandidující ženy a kvůli uplácení voličů došly drobné bankovky. Hlasování o novém prezidentovi se koná už v úterý.
Festival Colours of Ostrava příští týden díky americké experimentální raperce, producentce a módnímu vzoru Princess Nokii ovládnou kromě ostrého rapu také feminismus a queer aktivismus.
Role výčepního Edy v seriálu Most! ho před pár lety z brněnské divadelní scény katapultovala mezi nejvýraznější tváře domácí kinematografie. O svém komediálním talentu přesvědčuje také ve filmu Kdyby radši hořelo, který zachycuje svéráz českého venkova v době dezinformačních webů. V rozhovoru herec Michal Isteník mluví o nesmyslnosti genderových a rasových kvót, očistné síle humoru i lásce k Brnu.
Smýšlí feministicky a hlásí se ke křesťanství. Nadějná česká vědkyně momentálně studuje doktorát v Brně, kde se ve výzkumném centru CEITEC zabývá nanotechnologiemi a genovým inženýrstvím. Alžběta Ressnerová navíc zanedlouho odjede svou expertizu prohlubovat do USA v rámci prestižního Fulbrightova stipendia.
Spisovatelce Leile Slimani lži nevadí. Dědeček jí jako malé namluvil, že jizvu na břiše mu způsobilo, když se ve Schwarzwaldu popral s bengálským tygrem. Až později Maročanka zjistila, že v Německu tygři nežijí. „Kdyby byl přiznal, že má jizvu po nějaké banální operaci, nebyl pro mě celé dětství hrdinou, který se rve se šelmami. Takže dětem je dobré lhát, potom se z nich stanou spisovatelé,“ říká.
Spisovatelka Kateřina Tučková strávila deset let s osudy řádových sester, které v internačních klášterech a vězeních vzdorovaly nejen komunistickému režimu, ale i církevní hierarchii. Koncem dubna vydává dlouho očekávaný román Bílá Voda a těší se, že si dá od psaní aspoň do září pohov. V rozhovoru popisuje, za jakých okolností se za totality ženy světily na kněze i proč se sama nestala katoličkou.
Některá naše ruská děvčata zadržená po protiválečných protestech zažila mučení. Noc, kdy jsme se dostali k videozáznamům, patří k nejstrašnějším v mém životě, říká ruská spisovatelka Darja Serenkovová v rozhovoru pro opoziční ruskojazyčný server Meduza.io. Jeho vedení souhlasilo se zveřejněním zkrácené verze na Akuálně.cz.
V Íránu by své vlasy musela mít schované pod šátkem, v exilu v USA si do nich Masíh Alínežádová téměř neustále vplétá květiny. Bojovnice za ženská práva dlouhodobě vyzývá Íránky, aby na sociálních sítích zveřejňovaly své fotky bez závoje, což je v rozporu se zákonem. Její životní příběh nyní natočila íránská režisérka Nahid Perssonová.
Australská vláda v čele s premiérem Scottem Morrisonem nechala vytvořit nové logo pro svou ženskoprávní organizaci Women's Network a na sociálních sítích za to schytala vlnu posměšných i kritických reakcí. Vizuál s písmenem W a vypouklým obloučkem totiž nápadně připomíná mužský pohlavní orgán.
„Prošla jsem si obdobím feministky kráčející za svým cílem, ale dnes vidím, že svět není černobílý. O kladech i záporech emancipace musíme mluvit,” míní advokátka Daniela Kovářová, jejíž přednáška na toto téma na půdě Právnické fakulty UK vzbudila emoce. „Neříkám, aby ženy tou cestou nešly, protože kdy jindy a kde jinde může být žena tím, čím chce. Muži mají sílu a ženy zase svoje zbraně,” dodává.
Boří zažité stereotypy a ukazuje, jak pokřiveně svět často vidí ženy. Aby poukázala na to, že za krásou módy a modelek se ve skutečnosti skrývá jen prázdno, symbolicky seškrabala jejich obrazy z fotografií na hliníkových deskách, až odkryla jen holou kovovou plochu. Působivé práce rakouské fotografky Karin Mackové nyní vystavuje pražská galerie Leica.
