Když se dohodne na spolupráci světově uznávaný reklamní fotograf a dům hrůzy, nemůže to dopadnout jinak: zrodí se fotky, které dýchají hororovou atmosférou. Snímky Gorana Tačevského jsou nyní k vidění na výstavě v centru Prahy.
Na festivalu v San Sebastiánu bude soutěžit český film režiséra Adama Martince. Chlapácký sedánek plný piva a pečínky se mění v melancholickou úvahu o smrtelnosti.
"Nepříznivá atmosféra a spory na FAMU jsou z velké části dané tím, že je tu malý počet úvazků a že úvazek znamená velmi nízké finanční ohodnocení," říká režisér Bohdan Sláma. Za špičkový semestr může například Janu Svěrákovi zaplatit tři tisíce korun.
Rektor AMU se s kritiky děkana FAMU setkal čtyřikrát, stanoviska obou stran se ale smířit nepodařilo. Další pokus má následovat.
To, co akademický senát děkanovi vyčítá, je na debatu, ne na odvolání, míní dokumentaristka a pedagožka FAMU Helena Třeštíková. O tom, zda Zdeněk Holý bude muset z vedení fakulty odejít, rozhodne rektor Akademie múzických umění. Kroky děkana vzbuzují negativní reakce od lidí, kteří mají pocit, že film je především umění, myslí si Třeštíková. Spor se podle ní vyostřil a oba tábory si občas velmi nevybíravě nadávají. Krize je šance, říká ale Třeštíková a věří, že situace na FAMU nepoškodí český film.
Pražskou filmovou školou FAMU v posledních dnech otřásá spor ohledně působení děkana Zdeňka Holého. Akademický senát v pondělí rozhodl o jeho odvolání, návrh předali zástupci rektorovi AMU Janu Hančilovi, který bude mít konečné slovo. Mezitím se odborná veřejnost rozdělila na dva tábory – jedni stojí za Holým a druzí s jeho postupy nesouhlasí. Filmový publicista Kamil Fila vidí problém v tom, že lidé, kteří nejsou se situací zcela obeznámeni, spor ještě více vyhrocují. Fila si myslí, že rektor nakonec Holého neodvolá, aby tak předešel rozkladu fakulty.
Oč jde v konfliktu na nejznámější české filmové škole? Část kritiků děkana FAMU se bojí, že bude vymýcena svobodomyslná tvorba.
Přední české filmové škole hrozí rozvrat. Pokud bude odvolán děkan FAMU, na funkce zřejmě rezignují vedoucí kateder scenáristiky a dramaturgie, kamery, střihu nebo zvukové tvorby.
Piazzetta před hotelem Intercontinental v Praze ponese jméno oscarového režiséra Miloše Formana, který zemřel letos 13. dubna. Autor filmů Amadeus nebo Přelet nad kukaččím hnízdem dostal již loni čestné občanství.
Speciální vzpomínkový večer s režisérskou verzí filmu Amadeus uspořádalo Hlavní město Praha ve spolupráci s kulturním institucemi - Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK, FAMU, Česká televize, Český rozhlas, Národní filmový archiv a Státní fond kinematografie. Výtěžek ze vstupného věnuje hlavní město katedře režie na FAMU.
Režisér Juraj Herz natočil jeden z nejslavnějších československých filmů Spalovač mrtvol nebo například snímek Petrolejové lampy či Habermannův mlýn.
Petr Horký je novinář, který se rozhodl, že ve volném čase natočí dokument o dění v kultovní (a prodělávající) ruské automobilce Lada, již dostal za úkol oživit švédský manažer Bo Andersson. Horký neměl filmařské vzdělání ani know-how, přesto byl o tři roky později se svým snímkem Švéd v žigulíku součástí české delegace Institutu dokumentárního filmu na nejprestižnější festival dokumentů v Amsterdamu. Jeho snímek Švéd v žigulíku jde dnes do českých kin. Při té příležitosti znovu publikujeme rozhovor, který Aktuálně.cz s Horkým udělalo loni na podzim.
Po dokumentu o Pavlu Wonkovi, posledním politickém vězni komunistického režimu, natočila Libuše Rudinská film o fotografovi Jindřichu Štreitovi. Ten díky bezprostřednímu a přátelskému chování dokáže zachytit neopakovatelné životní okamžiky, ať již na poli, nebo v kostele, na schůzi či na svatbě, na vesnické zabijačce nebo na operačním sále, mezi bezdomovci, horníky i radními.
Co mají společného filmy Damsel a The Real Estate, které promítá letošní ročník festivalu Berlinale? Oba soutěží o hlavní cenu Zlatého medvěda a v obou se střílí. Zatímco první snímek s Robertem Pattinsonem v hlavní roli dopadl katastrofálně nejen pro protagonistu, film o drsné švédské důchodkyni nakonec okouzlil sarkasmem.
Pražská FAMU chce navázat na silnou tuzemskou tradici programování počítačových her. Od roku 2019 proto otevře dvouletý obor věnovaný hernímu designu. Absolvent by měl být podle informací školy připravený na pozice herního designéra, scenáristy, producenta a kreativního manažera v herním studiu. Počítačové hry jsou dnes významnou součástí českého kulturního exportu, například studio Amanita Design patří v oboru ke světové špičce a za své hry získává prestižní ocenění. Podle výzkumu z roku 2012 hraje v Česku hry 56 % lidí ve věku 16 až 64 let. Za poslední roky se také o více než 6 % zvedly tržby herního průmyslu. V oboru však stále chybí dostatek kvalifikovaných pracovních sil.
"Tonda Blaník si našel své místo v realitě a politici s ním zacházejí jako se samozřejmou součástí svého vlastního světa," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz režisér Marek Najbrt. Film Prezident Blaník, v němž má tato postava, vzešlá ze satirického seriálu, hlavní roli, jde do kin 1. února 2018.
Drama o svědomí - film pojmenovaný Atlantida, 2003 - na diváky přenáší tíseň a téma migrace zpracovává z odlišného úhlu, než jak je v dnešní Evropě zvykem. Snímek osmadvacetiletého Michala Blaška loni uspěl na festivalu v Cannes a nyní získal jednu z cen na Mezinárodním festivalu krátkých filmů Praha.
Nejlepším titulem soutěže zaměřené na domácí krátkometrážní tvorbu se stala slovensko-česká Atlantida, 2003 v režii Michala Blaška. Film je také nominovaný na Českého lva za nejlepší studentský snímek roku 2017.
Ve věku 87 let zemřela česká režisérka a scenáristka Drahomíra Vihanová. Do filmového světa vstoupila v roce 1969 snímkem Zabitá neděle, který tehdejší komunistický režim zakázal. V době normalizace se pak věnovala dokumentární tvorbě. Působila také jako pedagožka na pražské FAMU.
Před deseti roky zakopal s kamarády do země herní archu – kolekci českých počítačových her, které chtěli zachovat pro budoucí generace. Happening zaznamenal mezi kolegy a známými velký ohlas, což vedlo Lubora Kopeckého k založení Českého herního archivu. O archivaci her se v Česku totiž nikdo výrazně nezajímá, rok od roku mizí nejen vývojové podklady, fotky či nahrávky, ale i samotné tituly. "Mým snem je, aby tu vznikl on-line archiv po vzoru USA – tam si všechny hry může kdokoliv a kdykoliv zahrát přes webový prohlížeč,“ říká vystudovaný producent, který přednáší na FAMU o herní produkci a před 20 roky stál za úspěchem dnes již legendární adventury Polda.
