


Česko v zrcadle nepokojů v Hamburku: globalizace je nám fuk, třeseme se před uprchlíky
Populistická cesta k politické moci vede přes ostrou zatáčku doprava. Levá je dnes v Česku slepá.



Populistická cesta k politické moci vede přes ostrou zatáčku doprava. Levá je dnes v Česku slepá.



Tři členové krajně pravicové organizace Nordické hnutí odporu stojí před soudem v Göteborgu kvůli sérii tří bombových atentátů. Ty cílily mimo jiné na uprchlické tábory. Dva z extremistů krátce před útoky absolvovali výcvik nedaleko ruského Petrohradu. Odborníci na švédskou krajní pravici to považují za spíše výjimečné. Připouštějí ale, že ruský vliv je ve skandinávské zemi znát. "To, že švédská krajní pravice má určité kontakty se svými ruskými souputníky, není žádné tajemství," říká šéfredaktor časopisu Expo Daniel Poohl.



Slovenská prokuratura podala k soudu návrh na rozpuštění krajně pravicové strany Kotleba – Lidová strana Naše Slovensko (LSNS). Strana byla největším překvapením loňských parlamentních voleb, ve kterých získala osm procent hlasů. LSNS se například netají sympatiemi k válečnému slovenskému státu, který byl spojencem nacistického Německa.



Mnohé střední a vysoké školy v Rusku uspořádaly pro studenty povinná školení po demonstracích z 26. března, jichž se zúčastnily desetitisíce Rusů po celé zemi. Dlouhé konference mají oficiálně bojovat proti extremismu. Studenti ve městě Vladimir tři hodiny cesty z Moskvy museli například povinně zhlédnout film, který přirovnával Navalného k Hitlerovi.



Šéfka německých populistů Frauke Petryová se zasadila o vyloučení spolustraníka s extremistickými názory. Radikální křídlo strany AfD proti tomu ale protestuje. Půl roku před parlamentními volbami je tak populistická partaj stále více rozdělená. Navíc jí v průzkumech veřejného mínění klesají preference.



Národní domobrana se snaží přesně zjistit, kolik má vlastně aktivních členů. Organizace, která tvrdí, že chce chránit pořádek v Česku a dávat pozor zejména na přistěhovalce, se na svých stránkách vloni na konci května chlubila, že shromáždila téměř 2500 domobranců. Jak ale ukázalo ověření reportéry HN a Aktuálně.cz, velká část z nich nevyvíjí žádnou činnost. Vedení spolku, který jako jednu z organizací s extrémními názory sledují tajné služby, se nyní rozhodlo zjistit, s kým vlastně může počítat. Posloužit tomu má vybírání příspěvků a zřízení členských průkazů.



Internetoví giganti Facebook, Twitter, Google a Microsoft se rozhodli spojit síly a společně bojovat proti extremistickému obsahu na sociálních sítích. Vybudují databázi teroristického obsahu, do které budou zanášet "digitální otisky". Půjde o jedinečné identifikátory, které takzvaná PhotoDNA technologie vygeneruje ke každému nevhodnému obrázku nebo videu. Tím by je pak společnosti mohly rozpoznat a omezit jejich šíření.



Lídr britských labouristů Jeremy Corbyn v Praze prohlásil, že evropská levice se musí sjednotit proti extremismu. Často totiž někteří lidé soudí, že zůstávají za nynější globalizací pozadu. Přitom se podle Corbyna mylně domnívají, že třeba za problém nezaměstnanosti mohou migranti. Corbyn navštívil v české metropoli sjezd Strany evropských socialistů.



Asaf Auerbach (88) je jedním z Wintonových dětí. Sir Nicholas ho zachránil před transportem do koncentračního tábora. Když se po válce vrátil z Anglie, zjistil, že je sirotek, s čímž se velmi těžko vyrovnával. I proto dnes pomáhá charitativní organizaci UNICEF. Už více než devět let věnuje každý měsíc dvě třetiny svého sirotčího důchodu na podporu dětem v nejchudších zemích světa. Na své pomoci nevidí nic zvláštního. Stačí si prý uvědomit, že má člověk dost a víc nepotřebuje, trocha empatie a pět minut na telefonu či dvě minuty u e-mailu. "Takže opravdu snad neznám nic jednoduššího než se stát věrným dárcem UNICEF," říká muž, který letos získal jednu z Cen Via Bona.



Na krajské úrovni se sice imigrace neřeší, ale to je irelevantní argument. Strany používají v kampani vše, co se jim hodí, píše politolog Jan Charvát.



V roce 2015 bylo v Německu spácháno nejvíce politicky motivovaných trestných činů od roku 2001. Pravicový extremismus přitom bují zejména v bývalém NDR, přestože podíl cizinců na obyvatelstvu je nižší než na západě. Vyplývá to z každoroční Zprávy o stavu jednoty německého ministerstva hospodářství a energetiky. Podle vlády proto musí Němci na východě země změnit svůj postoj vůči cizincům, jinak do budoucna neuspějí. Kořeny radikalizace přitom sahají dále než k uprchlické krizi.



Barack Obama pronesl svůj poslední projev ve funkci prezidenta Spojených států na Valném shromáždění OSN. Vyzval bohaté státy, aby pomohly uprchlíkům. Varoval také před extremismem, krajním nacionalismem a populismem. Prezident mluvil zejména o stavu světové politiky a o řešení globálních problémů. Za vážný problém označil klimatické změny. Kritizoval však i Rusko, které by se nemělo vměšovat do záležitostí svých sousedů.



Pražští policisté po bezmála pěti měsících odhalili, kdo na konci dubna zaútočil na pražské podniky zapojené do kampaně HateFree. Kriminalisté zadrželi pět lidí ve věku od 19 do 22 let. Obvinili je z poškození cizí věci a projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka. "Za tyto delikty jim v případě odsouzení hrozí trest odnětí svobody až na tři roky," popsal mluvčí policie Tomáš Hulan.



Teroristé z organizace Islámský stát mají na svědomí další krveprolití. Bomba v zaparkovaném automobilu zabila v noci na úterý nejméně dvanáct lidí. Dalších 28 bylo v bagdádské šíitské čtvrti Karráda zraněno. Irácká metropole je ve stavu vysoké pohotovosti už od pumových atentátů ze 3. července, při kterých přišlo rovněž ve čtvrti Karráda o život nejméně 292 lidí.



Na americkou univerzitu v Kábulu zaútočili extremisté, patrně z islamistické organizace Tálibán. Pronikli dovnitř komplexu školy. Z areálu bylo slyšet výbuchy a střelbu, potvrdil jeden ze studentů a také představitel afghánského ministerstva vnitra. Jeden student zemřel, čtrnáct lidí bylo zraněno.



Těžko Robertu Šlachtovi vyčítat, že je "cíťa". Žil léta pod neustálým tlakem. Když to neodskáčou kmotři, holt to odskáče aktivista Zelený.



Desetiletý trest hrozí radikálnímu islámského duchovnímu Anjemu Choudarymu kvůli vyzývání k podpoře Islámského státu (IS). Britský soud islamistu usvědčil, rozsudek vynese 6. září. Muž dlouhodobě šířil extremistické názory, oslavoval teroristické útoky a vysílal výzvy IS na YouTube. Stál také v čele britské islamistické organizace Islam4UK, která byla v Británii v roce 2010 kvůli extremismu zakázaná. Odsouzen byl také Mohammed Mizanur Rahman, který též vyzýval k podpoře terorismu.



Ministr vnitra Thomas de Maiziére představil balíček opatření, který obsahuje posílení německých bezpečnostních složek, integraci přistěhovalců, ale také přísnější postup proti těm imigrantům, kteří se dopustí trestného činu nebo projeví sympatie s terorismem. Jeho přijetí by mělo vést k lepší prevenci extremismu a možných dalších útoků.



České extremistické subjekty nedokázaly podle ministerstva vnitra po migrační krizi najít jiná témata, a extremistická scéna se tak v druhém kvartálu zklidnila. Jedinou významnější událostí, která ji ovlivnila, bylo britské referendum o setrvání v EU. Pravicovou scénu podle vnitra dál ovlivňovalo soupeření mezi Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS) a Národní demokracií, což obě strany oslabilo. Dokazuje to i účast na prvomájových demonstracích, která byla jen v řádech stovek lidí.



Není to tak dávno, co se v médiích objevily zprávy, že šedesát vojáků belgické armády bylo napojeno na islámské extremisty. Pro sociologa a bývalého šéfa Centra pro výzkum stresu Jaroslava Sýkoru to není nijak překvapivé. "Ozbrojené síly budou lidi, volající po jednoduchých řešeních a pořádku, vždy přitahovat," míní. A to zdaleka ne jen v Belgii.