Praha by mohla být podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) po 100 letech opět místem pro působení běloruské exilové vlády. Řekl to při pietním aktu, kdy spolu s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou na Olšanských hřbitovech uctili památku dvou běloruských exilových prezidentů, kteří v první polovině minulého století po obsazení své země bolševickým Ruskem operovali z Prahy.
Má pouhých 120 stran a samozřejmě nedosahuje šíře ani hořkosti Lužinovy obrany či Lolity. Přesto stojí za pozornost nejen jako doplnění díla jednoho ze zásadních autorů 20. století. Předposlední kniha ruského spisovatele Vladimira Nabokova poprvé vyšla roku 1972, pět let před jeho smrtí. Teď ji v českém překladu Pavla Dominika publikovala Paseka.
Ve věku 76 let toto pondělí zemřela Yvonne Přenosilová, jedna z nejznámějších československých zpěvaček 60. let minulého století. Nazpívala hity Boty proti lásce, Roň slzy či Tak prázdná. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 odešla do exilu, čímž její kariéra skončila. Když se po revoluci přestěhovala zpět, oplakala, že syn nešel s ní.
Moskevský soud toto pondělí v nepřítomnosti odsoudil populárního spisovatele Dmitrije Gluchovského k osmi letům odnětí svobody za údajné "šíření lží" o ruské armádě. Informovala o tom agentura AP. Pro autora, kterého také čeští čtenáři znají díky románům Metro 2033 a Metro 2034, prokuratura žádala devět let za mřížemi.
Milan Kundera napsal poslední větu před deseti lety a rodnou zemi nenavštívil takřka čtvrt století. Přesto byl ještě uplynulou dekádu v českém veřejném prostoru nepřehlédnutelný.
Skupinou bratří Mašínů, romanopiscem Milanem Kunderou i postavičkami z divokých čtvrtí amerického Chicaga už se ve svých dosavadních knihách zabýval spisovatel Jan Novák. Nyní znovu rozšířil záběr, konkrétně na 64 polí. Novinku nazvanou Rozehraný život věnoval česko-americkému šachovému velmistrovi Lubomíru Kaválkovi, který žil v letech 1943 až 2021.
Už více než rok je Vladimir Sorokin exilovým autorem. Když se zřejmě nejznámější současný ruský prozaik prochází po Berlíně, kde dnes žije, zakouší novou situaci. "Začneme se s přáteli bavit rusky a v tu chvíli se dostaví pocit blízký studu. Uvědomění, že mluvím jazykem agresora," říká. "Po druhé světové válce nebo během ní se podobně museli cítit Němci, například emigranti v USA," srovnává.
V nejznámější knize Vladimira Sorokina vládne Rusku car. Jeho osobní hrdlořezové, barbaři zvaní opričníci, křižují Moskvu v červených mercedesech s psími hlavami nasazenými na náraznících. Dospělé mučí, vraždí a znásilňují, děti unášejí. V duchu dobyvatele Čingischána dí, že „největším potěšením je vítězit nad nepřáteli, drancovat jejich majetek a milovat jejich ženy“.
Ve věku 95 let uplynulou neděli v kanadském Vancouveru zemřela překladatelka a spisovatelka Markéta Goetz-Stankiewiczová, která byla za komunistické totality spojením disidentů v Československu se Západem. Informovala o tom Kristýna Bardová z organizace Post Bellum, provozující archiv vzpomínek pamětníků Paměť národa.
Když začala ruská invaze na Ukrajinu, šéfdirigent České filharmonie ji odsoudil jako jeden z prvních ruských umělců na světě. „Nositelé smrti a ničení musí být hnáni k odpovědnosti,“ napsal Semjon Byčkov hned 24. února ráno. A ještě ten den na budově Rudolfina zavlála ukrajinská vlajka.
Už se zdálo, že z písničkáře Vlastimila Třešňáka se stává malíř, fotograf, spisovatel, cokoliv jiného. Novou desku nevydal téměř deset let, na jeho webu stroze stojí, že „už nevystupuje“. Přesto se zkraje září nečekaně objevil v pražském divadle Archa, kde uvedl nové album nazvané Kiks. Povedlo se nad očekávání.
Začátkem 60. let minulého století byla donucena odejít z vlasti. Dnes, i když je jí přes 90 let, Helena Axlerová z Paříže stále pomáhá české kultuře. Zasloužila se mimo jiné o nové vydání románu Honzlová od Zdeny Salivarové. A také ho přeložila do francouzštiny.
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská v úterý na konferenci ve Vilniusu ohlásila vytvoření prozatímní exilové vlády, uvedl na svém webu běloruský opoziční list Naša Niva. Cichanouská se v projevu zmínila, že počítá s otevřením zastoupení nového kabinetu v Estonsku, v Praze a v Bruselu.
Měla úžasný život, a právě těmito slovy novinář Ondřej Kundra před osmi lety pojmenoval knihu o sběratelce a mecenášce Medě Mládkové. Zakladatelka pražského Musea Kampa zemřela toto úterý ráno ve věku 102 let. Nejvyšší čas se zamyslet, co nám její osud říká.
Tohle už dnes čtenář jen tak nezažije. Česky nedávno vydaný román Nevděčná cizinka ohledává téma emigrace a ciziny ve starém stylu. Autorka Irena Brežná svoji novou vlast nešetří, nevděčnou cizinkou ale není. Spíše skvělou pozorovatelkou a zapisovatelkou.
Herec, charitativní pracovník, aktivista a novinářka. Každý z nich měl své vlastní důvody, proč po napadení Ukrajiny co nejdříve odjel z Ruska. „Nebyl jsem schopný tuhle válku přijmout a mlčet k ní,“ tvrdí už z území Litvy Grigorij Sverdlin. Podle odhadů odešlo ze země od začátku války kvůli ekonomickým potížím a politickým represím 200 tisíc lidí.
V průběhu turné po Francii zastihl ruský útok na Ukrajinu zhruba tři desítky členů Kyjevského městského baletu. Ti nyní našli bezpečné zázemí v Olomouci. Umělecký azyl jim poskytlo zdejší Moravské divadlo, které příští středu uspořádá česko-ukrajinský galavečer. Na něm se vedle domácího souboru poprvé představí právě tanečníci z Kyjeva.
Kvůli ruské invazi na Ukrajině smějí členové Kyjevského městského baletu zůstat v Paříži, jak dlouho si budou přát. Ve čtvrtek to oznámila starostka francouzské metropole Anne Hidalgová.
Krátce po sametové revoluci z exilu přiletěla dojatá spisovatelka Zdena Salivarová. „Jsem šťastná, že jsme se sem dostali zpátky, my jsme v to vůbec nedoufali,“ uvedla. Milan Kundera nic takového neřekl. Přesto mají jedno společné: Salivarová dnes větší část života strávila v Kanadě. A dvaadevadesátiletý Kundera, který v Československu žil 46 let, už stejně dlouho pobývá ve Francii.
Její životní příběh by vydal na celovečerní film. Poté, co Ája Vrzáňová kvůli komunistům emigrovala z Československa, si prožila řadu rodinných tragédií. Připomeňte si osud někdejší krasobruslařské hvězdy.
