Nová společná obrana Evropy by měla doplnit Severoatlantickou alianci. Podle zastánců je to v dnešním rozbouřeném světě nezbytné. Jak by se mělo zapojit Česko? Sledujte debatu serveru Aktuálně.cz vysílanou ze sídla Evropského parlamentu v Bruselu. Redaktor Ondřej Houska vede diskusi europoslanců Miroslava Pocheho a Jana Zahradila.
Václav Klaus neopominul jedinou příležitost, aby se trefil do Evropské unie, říká europoslanec za STAN Stanislav Polčák k českému euroskepticismu. O spíše negativním vztahu Čechů k Bruselu hovoří i statistiky Eurobarometru z loňského podzimu, podle kterých není 58 % Čechů spokojených s životem v EU. Podle Polčáka jsou procesy v EU složité, za což podle něj částečně můžou i samotní europoslanci.
Česko za miliardy z evropských fondů staví silnice nebo podporuje vědu a výzkum. Už za chvíli bude na stole návrh nového evropského rozpočtu. Kolik peněz z něj Česko dostane? A nebude jeho pozice slabší i kvůli různým podezřelým kauzám, jako je například Čapí hnízdo? Sledujte debatu z Evropského parlamentu, kterou vede redaktor Ondřej Houska.
Evropská unie se začala vážně zabývat problémem dvojí kvality potravin napříč vnitřním trhem. Otázku, která trápí především země střední Evropy, se podařilo prosadit až do výročního projevu předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. Jak moc se situace pro spotřebitele reálně změní. O tom v debatě pořádané Aktuálně.cz diskutují: europoslankyně za ČSSD Olga Sehnalová, odborník z Vysoké školy chemicko-technologické Jan Pivoňka, mluvčí Nestlé Andrea Brožová a právník dTestu Lukáš Zelený.
Přerozdělování uprchlíků podle povinných kvót narazilo nejen na kritiku Česka a dalších zemí. Podobně i šéf Evropské rady Donald Tusk přiznal, že kvóty jsou neefektivní. Nová reforma azylového systému ale v podstatě s kvótami počítá - a navíc s "permanentními". Podle návrhu by také hraniční země, jako je třeba Itálie, žadatele o azyl pouze zaregistrovaly - a ti by pak byli rovnou přerozděleni do jednotlivých evropských zemí. Kvóty by byly dány počtem obyvatel a výší HDP daného státu.
Změní se chuť "českého rumu" kvůli tomu, že jeho pití může způsobit rakovinu? To řeší evropské úřady i čeští výrobci tuzemáku. Na tyto i jiné otázky se zaměřila i debata on-line deníku Aktuálně.cz. Jejími hosty jsou Pavel Poc, poslanec Evropského parlamentu, a Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategii z Potravinářské komory ČR.
Počet mladých nezaměstnaných Afričanů roste. Míří do Evropy, kde je lákají lepší životní podmínky. Evropská unie má proto za cíl investovat přes tři miliardy eur do svěřenského fondu pro Afriku, aby vytvořila nová pracovní místa.
Evropská unie zrušila roaming, používání mobilu v zahraničí tak výrazně zlevnilo. Ale obráceně to neplatí: Když budeme volat z Česka třeba do Chorvatska, pořád můžeme zaplatit až 30 korun za minutu. Je to férová cena, nebo okrádání zákazníka? A dá se s tím něco udělat? Na to v debatě serveru Aktuálně.cz odpoví europoslankyně Dita Charanzová (za ANO) a výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.
Vlivný evropský výbor pro životní prostředí chce od roku 2030 úplně ukončit přidávání biopaliv ze zemědělských plodin do pohonných hmot. Europoslanci ještě více přitvrzují u palmového oleje, kde na návrh komunistické europoslankyně chtějí zákaz už od roku 2021. Návrh ale ještě musí potvrdit celý Evropský parlament a také členské státy. Česká republika je podobně jako další země visegrádské čtyřky proti.
Po dlouhých měsících vyjednávání o klíčových bodech vystoupení Británie z EU nebylo dosaženo žádného výrazného posunu. Evropský parlament ve Štrasburku proto odmítá, aby se nyní začalo jednat o přechodných ustanoveních či budoucích vztazích unie a Spojeného království. Jednání o brexitu také komplikuje nejednotnost lídrů britských konzervativců. Velká Británie má opustit unii v březnu 2018.
Europoslanci navrhují zlevnění mezinárodních hovorů a SMS v rámci EU. Již prosazený konec příplatků za roaming se týká jen volání a SMS zasílaných mezi lidmi, kteří trvale sídlí v jednom státě. Za volání z Česka na německá či chorvatská čísla se tak stále platí až šestkrát více než za tuzemské hovory.
Kurdové chtějí ustavit svůj nezávislý stát na autonomním území, které ovládají na severu Iráku. Na pondělí 25. září proto vyhlásili všelidové referendum. Jeho konání se snaží zabránit centrální irácká vláda a proti vyhlášení kurdského státu je i Turecko, kde část Kurdů žije také. S referendem nesouhlasí ani Spojené státy, přestože Kurdové jsou významnými spojenci USA v regionu a významně se podílejí i na boji proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku. Podporu pro myšlenku nezávislosti zato Kurdové získali v Izraeli či Francii. Přečtěte si přehledné otázky a odpovědi k tématu.
Koordinátor Evropského parlamentu pro brexit Guy Verhofstadt v otevřeném dopise kritizuje plán britské premiérky Theresy Mayové na odchod z EU. Konkrétně tu část, která se týká budoucího postavení občanů Evropské unie ve Velké Británii. Verhofstadt označuje návrh Mayové za diskriminační. Rázně se staví proti tomu, aby se po brexitu z obyvatel členských států stali občané druhé kategorie.
Česko bude do budoucna dostávat z evropských fondů méně peněz, než dnes. Čeští politici přitom často zmiňují právě výši evropských dotací, když mluví o výhodách českého členství v Evropské unii. Do budoucna tak budou muset začít před občany hledat i jiné argumenty. Nejen o těchto tématech diskutoval Ondřej Houska u kulatého stolu s členem Evropského parlamentu Stanislavem Polčákem, zvoleným za Starosty a nezávislé, a Alešem Chmelařem, novým státním tajemníkem pro evropské záležitosti při Úřadu vlády.
Jen třetina obyvatel Evropské unie ví, jaký pozitivní efekt přinesly regionu, ve kterém žijí, unijní fondy. Například Češi z nich od vstupu do EU dostali stovky miliard korun, přitom jen 33 procent obyvatel vnímá členství v unii výhradně pozitivně. Evropský parlament chce proto investovat do zlepšování informovanosti občanů unijních států o konkrétních evropských investicích. Pomoci mají digitální technologie a sociální sítě.
Poslankyně Evropského parlamentu Ska Kellerová přišla s návrhem nepřesouvat uprchlíky v rámci EU pouze jednotlivě, ale po skupinách či rovnou celých vesnicích. Řekla to v rozhovoru listu Neue Osnabrücker Zeitung. Zároveň v rozhovoru kritizovala Česko a další země, které kvóty odmítly. Podle Kellerové by přesun celých skupin uprchlíků mohl usnadnit jejich integraci v zemích, kde téměř žádní migranti nejsou. Po ostré kritice ale odmítla, že nevrhovala relokacin celých vesnic.
Co bude pro Evropu znamenat zelená revoluce? Způsobí technologický pokrok změny, které přinesou nejen ochranu životního prostředí, ale i nové pracovní příležitosti? Co by se změnilo, kdyby začala reálně fungovat oběhová ekonomika? Nejen o těchto otázkách diskutovali na pozvání Aktuálně.cz se studenty pražského Gymnázia Jana Keplera europoslanec Luděk Niedermayer a analytik institutu Glopolis Vojtěch Kotecký.
Miliony pracovních míst v budoucnu zaniknou kvůli tomu, že člověka nahradí stroje. V debatě Aktuálně.cz se zeptáme, jak se na digitalizaci připravit i na to, co by se měly ve škole učit naše děti.
Podle předsedkyně Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu Ingeborg Grässleové je střet zájmů Andreje Babiše pro Evropskou unii nebezpečný, upozorňuje na čerpání dotací jeho firmami i na vliv médií, která vlastnil. Řekla to v rozhovoru zpravodaji Aktuálně.cz. Babiš Grässleovou dlouhodobě obviňuje, že proti němu vede kampaň. Dokonce ji obvinil, že je vždycky na něj připravená "vyhodit kýbl sra*ek". Podle europoslankyně nebyla čtvrteční debata namířena proti Česku, ale bylo nutné upozornit na postavení novinářů, kteří jsou podle ní první, na koho se útočí, a to nejen v Česku.
Babiš je demokraticky zvolený, kauzy dáváte do jednoho pytle, ČR nevybočuje z průměru, co se týká svobody médií, ostatní kauzy se vyšetřují, počkám si na výsledek, který má OLAF zveřejnit, říká europoslankyně za ANO Dita Charanzová. Jsme součástí společenství demokratických států a ostatní partnery zajímá, co se v České republice děje, oponuje europoslanec za ČSSD Miroslav Poche. Duel europoslanců přímo z Bruselu.
