Koordinátor Evropského parlamentu pro brexit Guy Verhofstadt v otevřeném dopise kritizuje plán britské premiérky Theresy Mayové na odchod z EU. Konkrétně tu část, která se týká budoucího postavení občanů Evropské unie ve Velké Británii. Verhofstadt označuje návrh Mayové za diskriminační. Rázně se staví proti tomu, aby se po brexitu z obyvatel členských států stali občané druhé kategorie.
Česko bude do budoucna dostávat z evropských fondů méně peněz, než dnes. Čeští politici přitom často zmiňují právě výši evropských dotací, když mluví o výhodách českého členství v Evropské unii. Do budoucna tak budou muset začít před občany hledat i jiné argumenty. Nejen o těchto tématech diskutoval Ondřej Houska u kulatého stolu s členem Evropského parlamentu Stanislavem Polčákem, zvoleným za Starosty a nezávislé, a Alešem Chmelařem, novým státním tajemníkem pro evropské záležitosti při Úřadu vlády.
Jen třetina obyvatel Evropské unie ví, jaký pozitivní efekt přinesly regionu, ve kterém žijí, unijní fondy. Například Češi z nich od vstupu do EU dostali stovky miliard korun, přitom jen 33 procent obyvatel vnímá členství v unii výhradně pozitivně. Evropský parlament chce proto investovat do zlepšování informovanosti občanů unijních států o konkrétních evropských investicích. Pomoci mají digitální technologie a sociální sítě.
Poslankyně Evropského parlamentu Ska Kellerová přišla s návrhem nepřesouvat uprchlíky v rámci EU pouze jednotlivě, ale po skupinách či rovnou celých vesnicích. Řekla to v rozhovoru listu Neue Osnabrücker Zeitung. Zároveň v rozhovoru kritizovala Česko a další země, které kvóty odmítly. Podle Kellerové by přesun celých skupin uprchlíků mohl usnadnit jejich integraci v zemích, kde téměř žádní migranti nejsou. Po ostré kritice ale odmítla, že nevrhovala relokacin celých vesnic.
Co bude pro Evropu znamenat zelená revoluce? Způsobí technologický pokrok změny, které přinesou nejen ochranu životního prostředí, ale i nové pracovní příležitosti? Co by se změnilo, kdyby začala reálně fungovat oběhová ekonomika? Nejen o těchto otázkách diskutovali na pozvání Aktuálně.cz se studenty pražského Gymnázia Jana Keplera europoslanec Luděk Niedermayer a analytik institutu Glopolis Vojtěch Kotecký.
Miliony pracovních míst v budoucnu zaniknou kvůli tomu, že člověka nahradí stroje. V debatě Aktuálně.cz se zeptáme, jak se na digitalizaci připravit i na to, co by se měly ve škole učit naše děti.
Podle předsedkyně Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu Ingeborg Grässleové je střet zájmů Andreje Babiše pro Evropskou unii nebezpečný, upozorňuje na čerpání dotací jeho firmami i na vliv médií, která vlastnil. Řekla to v rozhovoru zpravodaji Aktuálně.cz. Babiš Grässleovou dlouhodobě obviňuje, že proti němu vede kampaň. Dokonce ji obvinil, že je vždycky na něj připravená "vyhodit kýbl sra*ek". Podle europoslankyně nebyla čtvrteční debata namířena proti Česku, ale bylo nutné upozornit na postavení novinářů, kteří jsou podle ní první, na koho se útočí, a to nejen v Česku.
Babiš je demokraticky zvolený, kauzy dáváte do jednoho pytle, ČR nevybočuje z průměru, co se týká svobody médií, ostatní kauzy se vyšetřují, počkám si na výsledek, který má OLAF zveřejnit, říká europoslankyně za ANO Dita Charanzová. Jsme součástí společenství demokratických států a ostatní partnery zajímá, co se v České republice děje, oponuje europoslanec za ČSSD Miroslav Poche. Duel europoslanců přímo z Bruselu.
"Iniciativa na podporu účinného využívání zdrojů" mimo jiné vyzývá k podpoře takzvaného dne zbytků během každého týdne. Europoslanci chtějí zvýšit i znalosti spotřebitelů. Dále se má zjednodušit darování jídla díky osvobození od DPH.
Evropský parlament se bude 1. června zabývat hrozbou politického zneužití médií v České republice. Ve středu tento bod programu plenární schůze schválila konference předsedů politických frakcí v Evropském parlamentu. Po debatě nebude ale následovat přijetí žádné rezoluce. Europoslanci budou ve čtvrtek dopoledne 1. června debatovat o bodu s názvem "Prohlášení komise - riziko politického zneužívání médií v ČR". Snaha několika českých členů frakce Evropské lidové strany, kteří se minulý týden obrátili na jejího předsedu Manfreda Webera ve snaze bod z programu stáhnout, tak byla neúspěšná.
Podle europoslanců Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), Miroslava Pocheho (ČSSD) a Jaromíra Kohlíčka (KSČM) by mělo Česko dále udržovat svůj odmítavý postoj k přerozdělování uprchlíků na základě kvót. Evropský parlament a Evropská komise přitom v úterý tento postoj Česka a dalších států kritizovaly. Miroslav Poche tvrdí, že by Česko mělo migranty přijímat na základě dobrovolnosti. Za "neférové" považuje hrozby některých europoslanců, kteří chtějí zemím odmítajícím kvóty krátit finanční prostředky z EU.
Je v Česku potřeba stavět nové jaderné bloky, nebo se energetický mix do budoucna obejde bez atomové energie? Vyplatí se v současné době jaderné elektrárny stavět? A jak to bude v příštích letech s podporou obnovitelných zdrojů? To vše i rozsáhlý legislativní balíček pro fungování trhu s elektřinou, který právě projednávají členské státy EU a europoslanci. O jeho souvislsotech i důsledcích na pozvání Aktuálně.cz diskutovali europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná, hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy ve společnosti ČEZ Pavel Řežábek a výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák
Technologie proměňují náš svět, největší technologické společnosti mají ale sídlo mimo Evropu, ve Spojených státech nebo jihovýchodní Asii. Proč zaostáváme? A co se s tím dá dělat? Kdo chrání naše osobní data? Jak si ohlídat data, která se ukládají mimo ČR? Nové technologie, digitalizace a postupný nástup umělé inteligence ovlivní krom jiného i pracovní trh. Jak se na budoucnost připravit? A může k tomu EU nějak pomoci? O těchto otázkách diskutovaly na pozvání Aktuálně.cz se studenty pražského Gymnázia Budějovická poslankyně Evropského parlamentu Dita Charanzová a zástupkyně výkonného ředitele pražského Aspen Institutu Maria Staszkiewicz.
Evropské unii se v minulém roce opět podařilo snížit emise skleníkových plynů. Ukazují to nejčerstvější data zveřejněná Evropskou komisí. Pro správné fungování klimatické politiky je ale zapotřebí napravit systém obchodování s povolenkami, jehož stávající podoba hraje do rukou uhelným elektrárnám. EU se také snaží snížit emise v ostatních sektorech, jako je například doprava.
Co všechno bude brexit znamenat pro další vývoj v Evropské unii? Jak se změní postavení České republiky a co by ona měla nyní prosazovat? Hrozí odchod dalších zemí? O otázkách souvisejících s brexitem debatovali studenti Gymnázia Na Vítězné pláni v rámci diskuse pořádané zpravodajským serverem Aktuálně.cz ve spolupráci s Evropským parlamentem. Jejími hosty byli europoslanec Pavel Svoboda z KDU-ČSL a ekonom Lukáš Kovanda.
Co všechno bude brexit znamenat pro další vývoj v Evropské unii? Jak se změní postavení České republiky a co by ona měla nyní prosazovat? Hrozí odchod dalších zemí? O otázkách souvisejících s brexitem debatovali studenti Gymnázia Na Vítězné pláni v rámci diskuse pořádané zpravodajským serverem Aktuálně.cz ve spolupráci s Evropským parlamentem. Jejími hosty byli europoslanec Pavel Svoboda z KDU-ČSL a ekonom Lukáš Kovanda.
Británie už oficiálně oznámila, že odchází z Evropské unie. Brexit tedy po loňském referendu začal. Jednání s ostatními zeměmi EU můžou být velmi tvrdá a není vyloučen jejich krach. V debatě Aktuálně.cz se dozvíte, co by neúspěch znamenal pro Evropu i pro Česko.
Rozhodnutí bylo klíčové pro unijní zákazníky mobilních operátorů, kteří od 15. června nebudou za využívání mobilních služeb v ostatních státech unie platit roamingové poplatky.
Nikdo další po brexitu nyní Evropu neopustí, tvrdí europoslanec Pavel Telička
Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie mají v Římě podepsat deklaraci o budoucím směřování EU. V některých otázkách se ale neshodnou. Německo, Francie a Itálie podporují model vícerychlostní unie, jak ho počátkem měsíce navrhl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. To se ale nelíbí Česku ani dalším středoevropským zemím.
