Evropské ženy dostávají průměrně o 13 procent nižší plat než muži. Evropská unie ale nyní pracuje na návrhu zákona o transparentnosti odměňování, který má pomoci řešit stávající platovou diskriminaci na pracovištích a přispět k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů. Co může nová směrnice ve firmách změnit? Na to hledala odpovědi další ze série debat projektu Evropa v souvislostech.
József F. má na stará kolena štěstí. Celý život pracoval v automobilce na západě Maďarska. Teď díky tomu dostává velmi nadprůměrný důchod, v přepočtu 20 tisíc korun měsíčně. I on ale pociťuje, že v posledních měsících všechny životní náklady prudce rostou. "Máslo zdražilo o čtvrtinu, plynovou bombu letos koupím o půlku dráž," říká József. Jeho vrstevníci mají peněz mnohem méně. A velké potíže.
Česká vláda minulý týden představila strategii pro řešení výzev spojených s příchodem válečných uprchlíků z Ukrajiny. Ta počítá s finanční podporou z evropského rozpočtu. Ruská agrese proti Ukrajině ovšem dopadá i na další země EU. Jak se v složité situaci zachovat solidárně a co nejúčinněji lidem na útěku pomáhat? A kolik dá unie peněz? Odpovědi nabídla debata projektu Evropa v souvislostech.
Evropská komise představila v polovině ledna Evropskou strategii pro univerzity, jejímž cílem je posílit nadnárodní spolupráci mezi školami a usnadnit studentům zahraniční výjezdy. Komise například počítá se zavedením evropské studentské karty nebo vytvořením až 60 aliancí sdružujících 500 univerzit. Podívejte se na debatu o budoucnosti vysokého školství v rámci projektu Evropa v souvislostech.
Ukrajina a Rusko jsou největšími světovými vývozci pšenice a Evropané znervózněli, že jí kvůli válce bude málo. Je důvod bát se nedostatku potravin na kontinentu nebo jejich dramatického zdražení? Novinářka Kateřina Šafaříková o tom debatovala s europoslankyněmi Michaelou Šojdrovou (KDU-ČSL) a Veronikou Vrecionovou (ODS).
Žádný stín, rozpálené ulice, nedostatek parků pro osvěžení. Tak v letních měsících vypadá každodenní realita v mnohých evropských metropolích. Klimatické změny navíc mohou přinést ještě více dní s extrémními teplotami či naopak extrémními srážkami. Jak by se měla na budoucí klima evropská města připravovat? Na to bude hledat odpovědi další ze série debat projektu Evropa v souvislostech.
Státy Evropské unie se zavázaly k ochraně právního státu, řada z nich se však dopouští nebezpečných přešlapů. Příkladem je Polsko nebo Maďarsko, kde padají média do rukou oligarchů. Problémy se ale nevyhýbají ani Česku. Podívejte se na debatu o právním státu, která je součástí projektu Evropa v souvislostech.
Stále víc lidí si dává pozor na to, aby neprodukovali zbytečné emise skleníkových plynů a nepoškozovali tak životní prostředí. Třeba v Německu už skoro polovina lidí vědomě omezuje létání. V budoucnosti skutečně výrazně přibude cest vlakem. Ale bylo by chybou, kdyby k tomu chtěl stát občany nutit. Sledujte debatu v rámci projektu Evropa v souvislostech.
Oblast dopravy je klíčová pro evropské snahy o snižování emisí skleníkových plynů. Jejich uvolňování přispívá ke klimatické krizi, která i do Evropy přináší stále častější projevy extrémního počasí, jako je sucho nebo záplavy. Jak ale tak základní a klíčovou lidskou činnost, jakou je cestování, proměnit? Na to bude hledat možné odpovědi další ze série debat projektu Evropa v souvislostech.
Jaké sankce proti Rusku chystá evropská sedmadvacítka? Proč některé státy váhají s razantní odpovědí na hrozbu ruské agrese na Ukrajině? O co usiluje Vladiir Putin a má EU prosazovat, aby Ukrajina vstoupila do NATO? Debatují místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová a bývalý diplomat a analytik David Stulík. Diskusi v rámci projektu Evropa v souvislostech moderuje Helena Truchlá.
Evropská komise minulý týden zveřejnila návrh, který počítá s ukončením dotací na plynové kotle do roku 2027. Teplo v domácnostech by už navíc od roku 2040 nemělo pocházet ze zemního plynu ani jiných fosilních paliv. Podívejte se na debatu v rámci projektu Evropa v souvislostech.
Politické strany či další subjekty v Evropské unii by už v budoucnu neměly mít možnost ovlivňovat voliče na internetu pomocí skryté politické reklamy. Evropská komise zveřejnila návrh pravidel, podle kterých bude politická reklama muset obsahovat údaje o zadavateli či ceně. Kdo povinnost nesplní, tomu bude hrozit pokuta. Jaké to může mít reálné dopady?
"Nedovolíme ohrožení našich společných hodnot," prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Unie vede s Varšavou dlouhý spor zejména kvůli pochybnostem o nezávislosti tamní justice. Může pro Polsko skončit až finančním postihem? O tom debatovali Jana Plaňavová Latanowicz z Evropského centra Varšavské univerzity a Jiří Pospíšil, poslanec Evropského parlamentu za TOP 09.
Internetoví giganti, jako je Google či Facebook, ovládají digitální svět, jejich moc navíc posílila během pandemie koronaviru. Řada uživatelů internetu si bez nich nedokáže představit svůj pracovní ani osobní život. Využívají je ke komunikaci, nakupování, zábavě i získávání informací. Evropská unie si chce na podnikání gigantů posvítit a nastavit jim jasná pravidla a mantinely.
Evropská komise představila opatření, kterými chce zpomalit klimatickou krizi. Do roku 2030 by měly členské země vypouštět mnohem méně skleníkových plynů. Víc elektřiny by se mělo vyrábět z obnovitelných zdrojů, naopak omezit chce Evropská komise prodej nových aut na benzinový nebo naftový pohon. Co to bude znamenat pro české spotřebitele, firmy a životní prostředí?
