Evropa

Uprchlíci po vylodění na řeckém ostrově Lesbos.

Řekové v Egejském moři především zachraňují životy. Uzavřít námořní hranici je nemožné

Řecko je často kritizováno, že v době migrační krize nedokáže úspěšně bránit svou hranici, která je zároveň i hranicí Schengenu. Řecké záchranné čluny pobřežní hlídky ale musí především zachraňovat životy, píše agentura AP, podle níž je ilegální a nebezpečné vracet lodě s uprchlíky zpět a uzavřít námořní hranici Řecka je prakticky nemožné. Řecké čluny posílené loděmi evropské pohraniční agentury Frontex brázdí vody a hledají lidi, které pašeráci dopravují na břehy řeckých ostrovů, které jsou frontovou linií ohromné evropské migrační krize.

Henry Worsley na snímku s princem Williamem

Britský dobrodruh zemřel při pokusu přejít na vlastní pěst Antarktidu. Ušel 1600 kilometrů

Britský dobrodruh Henry Worsley zemřel při pokusu přejít jako první člověk v dějinách sám bez asistence Antarktidu. Podle britských médií to oznámila rodina tohoto 55letého bývalého vojenského důstojníka. Brit za 71 dní ušel 1600 kilometrů a začal trpět vyčerpáním a dehydratací. Na cestě podle listu The Telegraph bojoval s mrazy až minus 44 stupňů Celsia, zrádným ledem a větrem. Pouhých 48 kilometrů před cílem zavolal o pomoc a nechal se převézt do nemocnice v Chile, kde podle rodiny v neděli zemřel. "Byl to muž, které prokázal velkou statečnost a velké odhodlání," uvedl v prohlášení britský princ William, který tento charitativní projekt zaštiťoval.

Hrozba nepominula, řekl Hollande. Chce prodloužit výjimečný stav ve Francii

Francouzský prezident Francois Hollande potvrdil, že kvůli pokračující hrozbě terorismu hodlá prodloužit výjimečný stav, který v zemi platí od listopadových teroristických útoků v Paříži a má končit koncem února. "Přijal jsem opatření k prodloužení výjimečného stavu, protože vím, že tato hrozba tady je a že nijak neslevíme při ochraně naší země," řekl prezident novinářům při návštěvě Dillí. K nově zveřejněnému videu, na němž teroristická organizace Islámský stát ukázala strůjce listopadového krveprolití, Hollande zdůraznil, že Francii nic nezastraší a nic jí nezabrání bojovat proti terorismu. Ministr vnitra Bernard Cazeneuve oznámil, že se loni podařilo zmařit 11 útoků.

Džungle v Calais na leteckých záběrech. V táboře jsou první obytné buňky

Tábor ve francouzském Calais je domovem asi 7000 migrantů, převážně ze Sýrie, Afghánistánu a Eritreje, kteří se chtějí dostat do Velké Británie a začít tam nový život. Místo je známé nedostatečnými hygienickými podmínkami. Nyní se první uprchlíci nastěhovali do vesnice z kovových buněk. Nové buňky jsou vybaveny palandami i topením a mají okna. Jsou ale bez tekoucí vody nebo bez sanitárních zařízení.

O víkendu dorazilo do aténského přístavu 6000 uprchlíků. Zdržela je stávka

Řecké ministerstvo pro migraci v sobotním oficiálním prohlášení vyzvalo země EU, aby začaly uprchlíky přijímat přímo z Turecka, Jordánska a Libanonu,

Britští dopravci vyzývají Francii: Ochraňte kamiony před migranty, pošlete do Calais armádu

Bezpečnost řidičů je ohrožena, šéf sdružení britských dálkových dopravců.

Řečtí zemědělci na protest proti krácení důchodů blokují silnice a hraniční přechody

Řečtí zemědělci na protest proti vládou navrhovanému krácení důchodů zablokovali některé hlavní silnice . Svými traktory například na několik hodin uzavřeli dálnici spojující dvě největší řecká města - Atény a Soluň. Zablokovali rovněž hraniční přechody do Turecka a Bulharska. Farmáři takto proti důchodové reformě protestují už čtvrtý den a příští týden se k protestům přidají například i advokáti, novináři či lékárníci.Zadlužené Řecko se loni v létě dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo během tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Jednou z podmínek pomoci je právě přijetí důchodové reformy.

Polsko je rozdělené. Tisíce lidí vyšly do ulic na protivládní demonstrace

Proti politice současné konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost vyšly do ulic v několika polských městech tisíce demonstrantů. Vadí jim především nové zákony o veřejnoprávních médiích či státních orgánech. Považují je za za ohrožení demokratického systému. Vláda na kritiku reaguje odmítavě a tvrdí, že kritizované zákony nemají omezovat demokracii, ale usnadnit prosazení potřebných změn v zemi po osmi letech středopravé vlády liberální Občanské platformy (PO).

Kurz o západních hodnotách a postojích k sexu a sexuálnímu násilí pro azylanty v Norsku.

Tady si manželku nekoupíte. Evropa školí imigranty, jak se správně chovat k ženám

Finsko je další zemí, která nabízí žadatelům o azyl bezplatné kurzy týkající se hodnot a pravidel západoevropských zemí. Převážně mladí muslimové se tak díky nim mají seznámit s odlišností kultur a snadněji se integrovat do společnosti. Evropská společnost může konzervativním arabům připadat až příliš uvolněná. Řada zemí se proto rozhodla, že je třeba učit je pravidlům, která jsou pro ně hůře čitelná.

Německá policie může strážit hranice nanejvýš tři týdny, říká odborový předák

Německo zavedlo hraniční kontroly v polovině září, kdy se prudce zvýšil počet přicházejících běženců. Měly skončit 13. února, ale nestane se tak.

Na záchranu Schengenu zbývají dva měsíce. Řešení je v nedohlednu

Z Bruselu zaznívají pesimistická slova. Předseda Evropské rady Donald Tusk a nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země Unii v tuto chvíli předsedá, trvají na tom, že má osmadvacítka maximálně dva měsíce na to, aby zachránila Schengen. Rakousko chce zavést strop pro počet přijatých uprchlíků, pro letošní rok to má být 37 500. O stropu pro počet přijatých uprchlíků mluví už delší dobu také Německo. Kancléřka Angela Merkelová se ale brání stanovení konkrétního čísla. Země zároveň prodlouží kontroly svých hranic.

Evropa ať zapomene na něžnou sílu. Jinak skončíme jako poslední vegetariáni ve světě masožravců

Politolog Jacques Rupnik v rozhovoru s Karlem Hvížďalou: Evropané se naivně snažili stát velkým Švýcarskem, to nemůže fungovat.

Kosovo je o krok blíž EU. Europoslanci ratifikovali asociační dohodu

Evropský parlament ratifikoval asociační dohodu s Kosovem. Dohoda je důležitou etapou přibližování Kosova k Evropské unii. Zavádí zónu volné hospodářské výměny a monitorování v oblastech, jako jsou řízení státu, právní stát, lidská práva a justiční systém, aby se zajistilo postupné vyrovnání standardů daného státu s unijními. Kosovo od vyhlášení nezávislosti 17. února 2008 uznalo už více než 100 států, včetně většiny členů Evropské unie, nevyjímaje Českou republiku. Nezávislost své někdejší provincie ale rozhodně neuznává Srbsko, jehož odmítavé stanovisko sdílí mimo jiné Rusko, Čína a pět členů EU, mezi nimiž je i Slovensko.

Policejní razie v belgické čtvrti Molenbeek

Razie v Bruselu. Policie kvůli útokům v Paříži zadržela dvojici podezřelých

Belgická policie dopadla dvojici mužů, kteří podle ní mají vazby na listopadové útoky v Paříži, při nichž zemřelo 130 lidí. Byli zadrženi v bruselské čtvrti Molenbeek, odkud pocházel i zřejmě hlavní organizátor útoků Abdelhamid Abaaoud. Belgičan Zakaria J., narozený v roce 1986, a o pět let starší Maročan Mustafa E. skončili ve vazbě po dvou domovních prohlídkách v Molenbeeku. "Oba byli zadrženi kvůli jejich možným vazbám na různé podezřelé v tomto případě," citovala prohlášení prokuratury agentura Reuters. Policie při prohlídkách nenašla žádné zbraně či výbušniny.

Alexander Litviněnko na snímku z května 2002

Britští vyšetřovatelé: Litviněnkovu vraždu si objednalo Rusko, Putin ji zřejmě schválil

Ve Velké Británii byla zveřejněna dlouho očekávaná zpráva o vyšetřování smrti Alexandra Litviněnka. Vyšetřovatelé tvrdí, že vražda někdejšího ruského agenta byla "jednoznačně provedena na objednávku ruského státu". A pravděpodobně ji schválil prezident Vladimir Putin. Očekává se, že materiál zhorší už tak napjaté vztahy mezi Moskvou a Londýnem. Rusko odmítá nejen samotnou zprávu, ale i diskuzi o vydání dvojice mužů podezřelých z vraždy - Andreje Lugového a Dmitrije Kovtuna.

Grenoble

Francouzské město Grenoble budou znát především vyznavači sjezdového lyžování a dalších zimních sportů. Ze všech stran je obklopeno vrcholky francouzských Alp, jež nabízejí dech beroucí výhledy do okolí.

Německo kvůli migrační krizi prodlouží kontroly na hranicích. Na neurčito

Německo prodlouží na neurčito kontroly, které zavedlo na hranicích kvůli uprchlické krizi. "Nyní nevidím okamžik, kdy by bylo možné kontroly ukončit," řekl rozhlasové stanici MDR ministr vnitra Thomas de Maiziére. Zároveň však podotkl, že národní řešení nemůže být klíčem pro vyřešení uprchlické krize. Německá policie hlídá hranice od září, kdy se prudce zvýšil počet přicházejících běženců, dosud se počítalo s ukončením kontrol v polovině února. Země, které jsou součástí schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol, mohou tyto kontroly obnovit ve výjimečných případech, kdy může být ohrožena jejich bezpečnost nebo veřejný pořádek.

"Dětští" uprchlíci ve Švédsku. Vypadají na 30 let, ale tvrdí, že jim je o polovinu méně

Množství nezletilých migrantů, kteří v posledních měsících míří do Švédska, narostlo. A někteří z nich vypadají spíše na 30 až 40 let, ačkoliv tvrdí, že jim je o polovinu méně. Stockholm proto zvažuje, že zavede povinné lékařské prohlídky, které by pomohly věk určit. Petra Kohllová z Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) ale uvádí, že ani takové zkoušky nejsou stoprocentní. Švédsko je pro nezletilé migranty nejoblíbenější z evropských destinací už po několik let. Mimo jiné jim například nezamítá žádosti o azyl s odůvodněním, že v části jejich domoviny existují i bezpečné okresy. Podle Kohllové existují i opačné případy. Děti se vydávají za dospělé, aby je neodloučili od známých.

Uprchlíci na rakouské hranici nedaleko slovinského Sentilj

Rakousko letos přijme výrazně méně žádostí o azyl

Rakousko výrazně omezí příjem žadatelů o azyl. Letos jich má být 37 500 a do poloviny roku 2019 celkem nejvýše 127 500. Rozhodnutí padlo na dnešním jednání vlády s hejtmany spolkových zemí, informovala agentura APA. Loni Rakousko přijalo 90 000 žadatelů o azyl.

Lotyšský prezident Raimonds Véjonis při cvičení NATO

Lotyšský prezident podstoupil operaci srdce, dočasně ho zastoupí předsedkyně parlamentu

Lotyšský prezident Raimonds Véjonis ve středu absolvoval operaci srdce, do něhož mu lékaři vložili umělou chlopeň. Devětačtyřicetiletý státník podle sdělení lékařů prodělal septickou infekci, která postihla srdce. Operace, která proběhla úspěšně, měla zabránit dalšímu šíření choroby, napsala baltská agentura BNS. Lékaři se odmítli bezprostředně vyjádřit k pooperačnímu stavu prezidenta s tím, že podrobnější informace zveřejní v příštích dnech. Rižská televize oznámila, že Véjonisův stav je stabilizován, léčba si nicméně vyžádá delší období. Funkci hlavy státu dočasně vykonává předsedkyně lotyšského parlamentu Inára Múrnieceová.