Ve Slovinsku se slaví. Ani ne tak kvůli samotnému Donaldu Trumpovi, jako spíš kvůli jeho ženě, pocházející ze slovinského městečka Sevnica. Průběh volební noci tu pečlivě sledovali a neváhali ani vyvěšovat americké vlajky. Konečné vítězství vyvolalo bouři veselí a hromadný přípitek nové první dámě USA.
Politici by se měli zaměřit na důchodovou reformu. To je jedno z doporučení, které uslyší účastníci čtvrteční konference s názvem "Česko: Jak jsme na tom?". Studie kvality života, na níž se podíleli třeba Michael Žantovský nebo Tomáš Sedláček, dále varuje před nedostatky v péči o duševně nemocné, kterých přibývá, a před odlivem vzdělaných a talentovaných Čechů do zahraničí.
Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem je podle bývalého amerického velvyslance v Česku Normana Eisena špatnou zprávou pro svět. Jak říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz, Trump je naprosto nepředvídatelný a bude potřeba pečlivě sledovat, jak se zachová k Putinovu Rusku. Eisen ale upozorňuje na to, že Spojené státy a Evropa už v minulosti dokázaly zvládnout mnohem těžší výzvy, než je Trump.
Do popředí migrační krize se opět dostala Itálie. Migranti k ní nejčastěji míří lodí z Libye. Letos v říjnu jich k italským břehům dorazil rekordní počet, přes 27 tisíc. Přitom se očekávalo, že s příchodem chladnějších měsíců, kdy je moře rozbouřenější, jejich příliv spíše poklesne. Nevládní organizace viní z rostoucího počtu hlavně pašeráky, kteří využívají nepřehledné situace v Libyi.
Česko jako země závislá na exportu musí podle premiéra Bohuslava Sobotky shánět po světě investory. V ČR by se měly objevit další čínské banky, dodal.
Do USA se dříve pokoušeli dostat hlavně ekonomičtí migranti. Nyní jsou to lidé, kteří prchají před násilím. Honduras, Guatemala a Salvador patří mezi nejnásilnější země na světě. Odhodlání odejít z vlasti pak u mnohých lidí umocňuje také přetrvávající chudoba a nerovnost.
Jednapadesátiletá podnikatelka z Londýna Gina Millerová se podle svých slov bála "zrádné budoucnosti" a musela začít jednat. Za vlastní peníze si proto najala právnickou firmu a postavila se britské vládě. Soud její námitky uznal. Tvrdým zastáncům Brexitu se tak stala trnem v oku, častují ji nadávkami i výhrůžkami.
Turecká policie zadržela dvojici spoluvůdců a devět poslanců opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) v souvislosti s údajnou podporou terorismu. Strany podle úřadů podporují kurské separatisty. Policie provedla zátah v ankarském domě Selahattina Demirtaşe a také v Diarbakiru na Kurdy obývaném jihovýchodě země, kde žije druhá vedoucí postava strany Figen Yüksekdagová. V Diarbakiru ráno explodovala nálož před policejní stanicí, jeden člověk zahynul.
Rozhodnutí vrchního soudu, že britská vláda nemůže bez svolení parlamentu spustit formální vyjednávání s EU, je velkou ranou pro premiérku Theresu Mayovou a její plány aktivovat příští rok na jaře článek 50 Lisabonské smlouvy. Potíží, které mohou cestu k Brexitu zkomplikovat, rozhodnutí soudu vyvolává hned několik. Odvolací kolečko může paradoxně skončit u Evropského soudního dvora.
Nejméně 239 migrantů zemřelo ve čtvrtek při ztroskotání dvou lodí u Libye, uvedla OSN s odvoláním na dva přeživší. Situace zatím není zcela jasná, neboť například agentura APA oznámila, že se asi utopilo 100 běženců. Mluvčí Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) podle agentury Reuters řekla, že informaci o 239 mrtvých potvrdili dva přeživší, kteří se dostali na italský ostrov Lampedusa. Podle APA se pohřešuje 99 uprchlíků. Dalších 12 prý zemřelo, jiných 29 se podařilo zachránit.
Silné otřesy půdy, které zasáhly střední Itálii, mohly vážně poničit na 200 000 budov. Musí je proto zkontrolovat statici. Zemětřesení s intenzitou 6,5 stupně Richterovy škály bylo nejsilnější za více než 30 let. Poškodilo obytné domy, řadu památek i škol. Na 22 tisíc lidí se stále ještě nemůže vrátit domů.
Na východoukrajinské frontě už nejsou žádní mobilizovaní vojáci, pouze dobrovolníci a profesionální příslušníci armády. Uvedl to ukrajinský prezident Petro Porošenko. "Jako prezident a vrchní velitel armády mohu oznámit ukrajinskému lidu, že od nynějška nejsou žádní mobilizovaní vojáci na frontě v zóně, kde se koná protiteroristická operace," cituje Porošenkovo prohlášení agentura AFP. Porošenko přitom použil termín, jakým ukrajinská vláda označuje konflikt s proruskými separatisty na východě země. První vlnu mobilizace vyhlásily ukrajinské úřady v březnu 2014 po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym. Celkově se na Ukrajině uskutečnilo šest mobilizací.
Budeme posilovat obranu Polska a Pobaltí a budeme tam jezdit na cvičení, řekl velitel amerických pozemních jednotek v Evropě generál Ben Hodges. Průjezdy spojeneckých sil musejí schválit české úřady. Povolování pohybu konvojů po Evropě obecně podle Hodgese trvá dlouho a mělo by se zkrátit. Rusové se podle něj pokoušejí ovlivnit rozšiřování Aliance na Balkáně o Černou Horu, která nedávno čelila údajnému pokusu o puč.
U tábora po jeho vyklizení zůstalo okolo 1500 mladistvých migrantů. Podle zástupce prefektury v Calais bude třeba k převozu všech obyvatel obytných kontejnerů kolem 70 autobusů.
Ve sporu českých a polských drah o to, kdo zavinil chybu v jízdním řádu týkající se odjezdu nočního expresu z Krakova do Prahy, vytáhl tuzemský dopravce nový trumf: informace z portálů dalších evropských dopravců. I v Německu či Švýcarsku mají cestující špatné informace a nesprávný čas odjezdu vlaku Silesia z krakovského nádraží. Je tam napsáno 22:00, ovšem ve skutečnosti lůžkový expres odjíždí o šestnáct minut dříve. I proto několik pasažérů vlak zmeškalo. Dráhy tak posilují své tvrzení o tom, že informace dostaly z Polska pozdě a navíc až poté, co si je samy vyžádaly. Poláci přitom vzkázali, že informace poslali už koncem srpna, přitom chyba byla v jízdním řádu ještě minulý týden.
Oslavy půltisíciletí od reformace se v Lundu konají pod záštitou Světové luterské federace (LWF), která sdružuje protestantské církve s více než 60 miliony věřících. Rozštěpení západní církve na katolíky a protestanty začalo v roce 1517.
V Nizozemsku v pondělí začal soudní proces s poslancem a předsedou krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geertem Wildersem. Čelí obvinění z diskriminace a podněcování k rasové nenávisti kvůli svým výrokům na adresu marockých přistěhovalců. Obžalovaný proces bojkotuje a na jednání se ani nedostavil. "Je to politický proces a já jsem se rozhodl, že na něm nebudu přítomen," uvedl Wilders. Podle agentury AFP případ otestuje, jak daleko sahají v Nizozemsku hranice svobody slova. Předsedovi PVV hrozí pokuta až 7400 eur (asi 200 000 Kč) a podle AFP až dva roky vězení. Tak přísný trest se ale neočekává. Wilders jakoukoli vinu popírá.
Turecká policie zadržela Murata Sabuncua, který je šéfredaktorem opozičního listu Cumhuriyet. S odvoláním na místní média o tom informovala agentura Reuters s tím, že policisté provedli domovní prohlídky u vedení deníku a jeho redaktorů. O důvodech razií nejsou informace, Turecko nicméně od červencového zmařeného puče podniká zátahy proti skutečným i domnělým podporovatelům hnutí tureckého duchovního Fethullaha Gülena, kterého Ankara považuje za strůjce nepodařeného vojenského převratu. Po zmařeném puči turecké úřady poslaly do vazby přes 32 000 lidí a 100 000 jich připravily o práci. Rozsáhlé čistky se dotkly vojáků, soudců, státních zástupců, policistů i například učitelů.
Moldavané v neděli prezidenta v prvních přímých volbách po dvaceti letech nevybrali, rozhodne tak druhé kolo 13. listopadu. To první po sečtení takřka všech hlasů s 48,5 procentem vyhrál proruský kandidát Igor Dodon, napsala v noci na dnešek agentura Reuters. Někdejší ekonomka Světové banky Maia Sanduová, která podporuje směřování země k Západu, skončila druhá se 38,2 procenta hlasů. Volební účast činila necelých 49 procent. Prozatímní výsledky byly dlouho natolik těsné, že nebylo možné s jistotou určit, zda Dodon přece jen nezískal přes 50 procent hlasů. Po sečtení 99,5 procenta hlasovacích lístků již ale bylo zřejmé, že nutný práh pro zvolení v prvním kole nepřekročil.
Přes třicet let stará letadlová loď měla v minulosti velké technické problémy. Jinou ale Rusko nemá a ukazuje Evropě, že nejde o muzeální kus. Kolem břehů Norska, Británie a Španělska proplul Admirál Kuzněcov do Středomoří a blíží se k Sýrii.
