Varování před přílivem imigrantů do Evropy se v Česku objevují pravidelně. A to i přesto, že cizinci u nás tvoří jen 3,8 procenta obyvatel. Nová exkluzivní data ukazují na zajímavý paradox. V zemích, kde cizinci žijí ve větších počtech, je často postoj veřejnosti k nim výrazně vstřícnější, než tam, kde téměř žádní nejsou.
Nebývalou vlnu antisemitismu rozpoutal v Prostějově návrh na realizaci pietního místa, které by připomínalo zrušený židovský hřbitov. Podle předsedy Federace židovských obcí v ČR a Petra Papouška hysterii spustila petice odpůrců památníku. "V ní zazněla celá řada nepravdivých výroků a falešných informací, které neodpovídaly návrhu židovské strany. Ty nakonec rozpoutaly hysterii," říká pro Aktuálně.cz Papoušek, který zároveň vede i olomouckou židovskou obec. V Česku jsou oproti jiným evropským státům antisemitské útoky vzácné. Otevřená nenávist vůči Židům se začala objevovat v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. V západní Evropě se pak židovské komunity stávají terčem islámských extremistů.
Donald Trump je "obchodník a bavič, který zatím všechno podřizoval maximalizaci zisku. Pohled na jeho přerod z obchodníka ve státníka se nemusí mnohým líbit, ale to je vcelku přirozené, když mu chybí politická zkušenost," říká v druhém díle rozhovoru pro Aktuálně.cz zpravodaj České televize ve Washingtonu Martin Řezníček. Podle něj nového prezidenta silně zkrotí politický systém v USA. "Americký prezident není král. Každý z nich ale zkouší, co vydrží, Trump nebude výjimkou. Ale bez Kongresu se kupředu příliš nepohne a to mnohokrát pocítil i Obama," dodává Řezníček.
Majitelé obchodů v ulicích severoitalského města Conegliano musí platit daň ze stínu, který vrhají jejich vývěsní štíty na veřejný chodník před jejich podniky. Zákon, který umožňuje takovou daň vybírat, dodržují tamní úředníci nezvykle přísně. Sdružení vlastníků drobných obchodů se ale rozhodlo proti absurdnímu poplatku bojovat a označují ho za mafiánský. Radnice v Coneglianu k případu zatím mlčí.
Několik lidí zemřelo pod lavinou, která po středeční sérii zemětřesení zavalila hotel ve střední Itálii. Záchranářům se zatím podařilo vyprostit tři těla, čtvrté zůstává v troskách. Počítají ale s tím, že je na místě mnoho mrtvých. Hotel Rigopiano leží na úbočí pohoří Gran Sasso ve střední Itálii. Měl 43 pokojů a v době pádu laviny v něm byl personál a přes 20 hostů. Agentura ANSA uvedla, že mezi nimi jsou i děti. Budova se pod lavinou zhroutila a je zcela zasypána a pro záchranáře velmi špatně dostupná.
Politické síly v Evropském parlamentu se přeskupily. V úterý jeho poslanci zvolili za nového předsedu Antonia Tajaniho, italského lidovce a někdejšího mluvčího bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho. Tajaniho zvolení ale doprovázela úporná vyjednávání a nově uzavírané dohody mezi jednotlivými politickými frakcemi. Kvůli nim se nakonec definitivně rozpadla takzvaná velká koalice lidovců a sociálních demokratů.
Kdo se obejde bez televize, internetu, tekoucí vody a na jaře a na podzim i bez tepla, může získat pronájem v rakouské přírodě s krásným výhledem. A to rovnou zadarmo. Městečko Saalfelden am Steinernen Meer shání poustevníka do budovy vestavěné do skály, která je momentálně volná.
Volby do Evropského parlamentu se konají každý pět let, a to ve všech zemích EU najednou. Evropští občané v nich volí celkem 751 poslanců. Českou republiku tak na evropské úrovni reprezentuje celkem 21 europoslanců.
Donald Trump v nových rozhovorech pro Bild a The Times nastínil svoji zahraniční politiku. Chválil Brexit a předpověděl, že z Evropské unie odejdou další země. Kritická slova zazněla směrem k Německu. Merkelová podle Trumpa udělal s přijetím migrantů katastrofální chybu a německé automobilky budou litovat, pokud přesunou výrobu pro americký trh do Mexika. Zdá se, že začíná složitá éra ve vztazích Berlína a Washingtonu. Podle bývalého českého velvyslance Petra Koláře z Trumpových rozhovorů prozatím nelze činit závěry o tom, jak budou jeho konkrétní kroky vypadat.
Náklady na vybudování plotu ponese z větší části Evropská unie, která na tento účel poskytne 25 milionů eur (675 milionů Kč). Příspěvek Litvy má činit 3,6 milionu eur.
Český prezident Miloš Zeman se může dočkat od nového prezidenta USA vytouženého přijetí v Bílém domě, pokud Česko začne plnit někdejší sliby a neplněné závazky vůči NATO. "Dali bychom tím najevo, že bereme vážně spojenecké závazky, vztah se Spojenými státy a nepokukujeme někam jinam. Pokud ale bude český prezident posílat milostné dopisy do Pekingu a myslet si, že to vyváží úsměvy směrem k Donaldu Trumpovi, fungovat to nebude," říká v druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz USA Michael Žantovský, bývalý český velvyslanec ve Spojených státech a současný ředitel Knihovny Václava Havla.
Mnohé evropské země se potýkají s dopady silného sněžení a mrazivého počasí. Tisíce francouzských domácností zůstávají bez elektřiny, z Řecka jsou hlášeny problémy s dodávkami vody. V Německu měla zpoždění více než stovka letů na mnichovském letišti. Srbsko požádalo Budapešť o vyslání ledoborců, které by pomohly uvolnit tok Dunaje. Z Lotyška jsou za uplynulý týden hlášena tři úmrtí kvůli mrazu.
Volební úspěch Donalda Trumpa v USA a vítězné tažení populistů v Evropě představuje vážnou hrozbu pro ochranu základních lidských práv. Ve své výroční zprávě to dnes uvedla mezinárodní organizace pro ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW). Populističtí politici podle ní vyvolávají ve veřejnosti dojem, že je správné obětovat ochranu lidských práv výměnou za vlastní bezpečnost. Zároveň nahrávají politice autoritářských vůdců Ruska, Turecka a dalších zemí. Nejviditelnějším evropským příkladem úspěchu populismu je podle prý vítězství zastánců takzvaného Brexitu v Británii.
V polském hlavním městě Varšavě se začne stavět mrakodrap Varso Tower, který se pravděpodobně stane nejvyšší budovou v Evropské unii, až ji v příštích několika letech opustí Velká Británie. Má dosáhnout výšky 310 metrů a bude mít 53 pater. Dokončen by měl být v roce 2020. Do té doby a do samotného Brexitu zůstává ale nejvyšší budovou EU londýnský The Shard.
Návštěvníci švýcarských Alp si v prosinci nezalyžovali. Sníh pak chyběl v lyžařských střediscích i během vánočních svátků, což bývá vrcholem sezony. Kvůli tomu skončila více než polovina vlekařů a majitelů středisek ve ztrátě. Pokud se nevydaří ani zbytek sezony, země může přijít až o stovky milionů dolarů na příjmech z cestovního ruchu. Viníkem je globální oteplování, které zkracuje zimní sezonu ve Švýcarsku o několik dní. Ta nyní startuje o 12 dní později a končí o 26 dní dříve, než tomu bylo v 70. letech minulého století.
Do Německa loni přišlo zhruba 280 000 uchazečů o azyl, o rok dříve to bylo okolo 890 000 lidí. Za pokles podle ministra vnitra může hlavně uzavření balkánské migrační trasy a dohoda mezi Tureckem a EU.
Italský premiér Paolo Gentiloni podstoupil v noci na středu naléhavou operaci srdce. Informovala o tom jeho mluvčí. Dvaašedesátiletému předsedovi vlády se udělalo špatně, když se v úterý vrátil z návštěvy Paříže. Podle mluvčí římské nemocnice se premiérovi po zákroku daří dobře. Lékaři Gemelliho nemocnice v Římě provedli předsedovi vlády takzvanou angioplastiku, která má za cíl zprůchodnit uzavřené či zúžené tepny. K tomu dochází například v důsledku aterosklerózy nebo náhlým uzávěrem krevní sraženinou. Při chirurgickém zákroku se do tepny zasune balónek, který se v místě zúžení nafoukne. Gentiloni stojí v čele italské vlády od poloviny prosince, kdy ve funkci vystřídal Mattea Renziho.
Teploty klesají hluboko pod bod mrazu na většině míst Evropy, dokonce i v Řecku a na Balkáně. Tisíce migrantů uvězněných v uprchlických táborech jsou nuceny čelit zimě jen ve stanech. Atény tvrdí, že všichni běženci dostali k dispozici ubytování, ve kterém jde zimu přečkat. Dobrovolníci však informují o stovkách lidí bojujících s hrozbou podchlazení. Mezi nimi jsou i malé děti. V Srbsku žije ve stanech přes tři tisíce běženců.
Autolakýrníka Vladimira Luzgina z ruského města Perm na Uralu nikdo kromě rodiny a přátel neznal. Až do okamžiku, kdy si pro něj přišli agenti tajné služby FSB. Řekli mu, že se dopustil trestného činu, protože na internetu sdílel článek tvrdící, že druhou světovou válku rozpoutaly nacistické Německo spolu se Sovětským svazem. Ruský soud Luzgina následně odsoudil k pokutě 200 tisíc rublů (asi 82 tisíc korun) za šíření “vědomě lživých tvrzení”. Po neúspěšném odvolání se mladý Rus rozhodl pro emigraci a odjel do Česka. V uprchlickém táboře teď čeká na vyřízení žádosti o politický azyl.
Skupina 17 současných i bývalých politiků ze severní, střední a východní Evropy varuje nového amerického prezidenta Donalda Trumpa před sbližováním s Ruskem. "Putin neusiluje o americkou velikost. My, vaši spojenci, ano," píší v dopise, ze kterého cituje americký list The Washington Post. Pod výzvou Trumpovi i jeho kolegům jsou kromě bývalých českých ministrů Karla Schwarzenberga a Alexandra Vondry mimo jiné podepsáni i bulharský prezident Rosen Plevneliev a několik bývalých vysoce postavených politiků včetně rumunského exprezidenta Traiana Basescu, bývalého slovenského premiéra Mikuláše Dzurindy, lotyšské exprezidentky Vairy Vīķe-Freibergaové nebo švédského expremiéra Carla Bildta.
