Při civilních letech zatím letos zahynulo jen 16 lidí. Na palubě linkových letů nepřišel o život ani jeden člověk. Podle německého centra pro leteckou bezpečnost (JACDEC) je to "senzačně nízké" číslo. Například loni během prvního pololetí zemřelo na palubách civilních letadel 175 osob. Létání je tak letos nejbezpečnější od doby, kdy se statistiky začaly sledovat.
Bílý dům navrhl nového amerického velvyslance v Česku. Má jím být podnikatel Stephen King. Nominaci ještě musí potvrdit americký Senát. O jménu nového velvyslance v Česku se začalo spekulovat loni v listopadu poté, co byl americkým prezidentem zvolen Donald Trump. Předchozím velvyslancem byl od září 2014 Andrew Schapiro. Jeho nástupkyní chtěla původně být Trumpova první manželka Ivana Trumpová, rodačka ze Zlína. Nakonec ale funkci odmítla.
Česká republika podle výzkumu OECD od roku 1990 zaznamenala hned po Estonsku největší nárůst délky života. Zatímco v roce 1990 se Češi průměrně dožívali 71,5 roku, v roce 2014 to už bylo téměř 79 let. Češi žijí déle než kdy jindy, stále jsou však pod průměrem Evropské unie, který činí 80,9 roku.
Španělsko se v posledním půlroce potýká se sílícím náporem migrantů z Afriky. Ti míří nejen do jeho enkláv v Africe, ale hlavně do Andalusie. Ke španělským břehům za první polovinu tohoto roku připlulo 6400 lidí, což je o sto procent více než loni. Aktuálně jde o nejrychleji rostoucí migrační trasu do Evropy.
Ukrajina a Severoatlantická aliance se dohodly, že začnou jednat o akčním plánu vedoucím ke členství Ukrajiny v alianci. Řekl to ukrajinský prezident Petro Porošenko po pondělním setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Kyjev je podle Porošenka schopen dosáhnout aliančních standardů za tři roky. Na jakékoli snahy Ukrajiny o vstup do NATO reaguje tradičně krajně odmítavě Rusko, které vnímá přibližování aliance k ruským hranicím jako ohrožení své bezpečnosti. Ruský prezident Vladimir Putin svého času odůvodňoval anexi Krymu právě obavou, že by se Sevastopol, tradiční základna Černomořské flotily, mohl ocitnout v aliančních rukou.
Irácký premiér Hajdar Abádí v pondělí oficiálně oznámil vítězství nad Islámským státem, už v neděli přijel do Mosulu, aby poblahopřál velitelům vládních jednotek. Kulisy jsou ale apokalyptické. Skoro milion obyvatel uprchlo, ve starém městě a na západním břehu nezůstala téměř žádná budova nedotčená boji. Stejně jako Fallúdža, Ramádí nebo Tikrít zaplatil i Mosul za vyhnání Islámského státu vysokou cenu.
Osm měsíců poté, co francouzské úřady nechaly vyklidit uprchlický tábor u Calais, se běženci k severofrancouzskému městu opět vracejí. V jeho okolí jich je několik stovek a každý měsíc přibývají další. Na silnicích stavějí zátarasy a snaží se dostat do kamionů mířících za Lamanšský průliv do Velké Británie.
Do občanskou válkou zmítané Sýrie odcházejí bojovat taky evropští džihádisté, kteří konvertovali k radikálnímu islámu. Jedním z nich byl dánský mladík Lukas Dam, kterého k odchodu do Sýrie přesvědčili jeho muslimští spolupracovníci z autodílny. Aktuálně.cz nabízí další ukázku z knihy Můj syn terorista redaktorů týdeníku Respekt Ondřeje Kundry a Tomáše Lindnera. Mapuje Damův životní příběh, který skončil během bojů v syrském Kobáni.
Italové žádají, aby jim ostatní evropské státy více pomáhaly se záchranou migrantů ve Středomoří. To ale Francie odmítá, podle ní na italské břehy připlouvají hlavně tzv. ekonomičtí migranti, kteří ve své vlasti nečelí bezprostřednímu nebezpečí. Francouzi i Němci naopak souhlasí s přitvrzením pravidel pro lodě humanitárních organizací, které podle nich pomáhají pašerákům lidí. Do Itálie letos připlulo o pětinu víc migrantů než za stejné období loňského roku. Naopak do Řecka už téměř žádní běženci neproudí.
Tři členové krajně pravicové organizace Nordické hnutí odporu stojí před soudem v Göteborgu kvůli sérii tří bombových atentátů. Ty cílily mimo jiné na uprchlické tábory. Dva z extremistů krátce před útoky absolvovali výcvik nedaleko ruského Petrohradu. Odborníci na švédskou krajní pravici to považují za spíše výjimečné. Připouštějí ale, že ruský vliv je ve skandinávské zemi znát. "To, že švédská krajní pravice má určité kontakty se svými ruskými souputníky, není žádné tajemství," říká šéfredaktor časopisu Expo Daniel Poohl.
Teroristická organizace Islámský stát postupně ztrácí své území. Ve čtvrtek irácká armáda dokonce ovládla velkou mešitu an-Núrí v Mosulu na severu země. Tedy místo, kde v roce 2014 vůdce islamistů Abú Bakr Bagdádí vyhlásil chalífát na dobytých územích v Iráku a Sýrii. Krátce poté se nechal slyšet irácký premiér Hajdar Abádí, že "toto je konec Islámského státu". Není ale jasné, kdo islamisty na území nahradí – zda spojenci Američanů, anebo syrský prezident Bašár Asad a jeho spojenec Írán. Navíc teď hrozí, že se do EU začnou ve zvýšené míře vracet radikálové, kteří odešli bojovat do řad Islámského státu
Evropští členové NATO a Kanada letos zvýší své výdaje na obranu o 4,3 procenta. Oznámil to generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Peníze podle něj půjdou na nové vybavení, na zaplacení intenzivnějších cvičení nebo zahraničních misí, ale taky na platy. Ministři obrany NATO se ve čtvrtek sejdou, aby upřesnili, na jaké oblasti by se měly země Aliance v budoucnosti více zaměřit. Ke zvyšování peněz na obranu tlačí už delší dobu své evropské spojence Spojené státy. Členské země NATO před měsícem slíbily vypracovat konkrétní plány toho, jak zařídí, aby v roce 2024 dávaly na obranu dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP).
Jen za poslední dva dny vytáhli záchranáři ze Středozemního moře 8500 migrantů, kteří připluli z Afriky. Podle italského ministerstva vnitra dorazilo letos do Itálie touto trasou už více než 71 tisíc běženců, což je téměř o čtvrtinu více než ve stejném období loni. Všechna uprchlická centra v zemi už jsou přeplněná, je v nich víc než 180 tisíc migrantů.
Spojené státy jsou poté, co se Donald Trump stal prezidentem, vnímané jako méně důvěryhodné než za předchozího prezidenta Baracka Obamy. Vyplývá to z průzkumu společnosti Pew Research Center. Pokud jde o důvěryhodnost samotných světových lídrů, Trumpovi důvěřuje jen 22 procent dotázaných. Skončil tak až za čínským prezidentem Si Ťin-pchingem (28 procent) a ruským lídrem Vladimirem Putinem (27 procent). Respondenti nesouhlasí hlavně s Trumpovým odstoupením od dohody o klimatu a také s plánem vybudovat zeď na hranici s Mexikem.
Navzdory přání vdovy po Helmutu Kohlovi pronese projev na smutečním rozloučení s bývalým německým kancléřem také Angela Merkelová. Přestože byla ve své době Kohlovou chráněnkou, později se nerozešli v dobrém. Kromě kancléřky promluví také třeba předseda Evropské rady Donald Tusk, bývalý americký prezident Bill Clinton nebo současný francouzský prezident Emmanuel Macron. Obřad proběhne ve Štrasburku a poté bude rakev s Kohlovými ostatky převezena do Německa.
Rumunský parlament ve středu podle očekávání vyslovil nedůvěru vládě, která byla u moci teprve půl roku. Hlasování inicioval hlavní člen vládnoucí koalice, Sociálnědemokratická strana (PSD), jejímuž šéfovi se znelíbil spolustraník ve funkci premiéra Sorin Grindeanu. Ve 464členném zákonodárném sboru podpořilo odvolání Grindeanuova kabinetu 241 poslanců. Tento výsledek se očekával, neboť záměr předsedy PSD Livia Dragney zbavit se premiéra podpořil menší koaliční partner sociálních demokratů, Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). Otevřená zůstává otázka, kdo sestaví novou vládu. Sám Dragnea to být nemůže, protože není trestně bezúhonný.
V roce 2015 uprostřed parného léta objevila rakouská policie v odstaveném nákladním automobilu těla 71 udušených uprchlíků. Bylo mezi nimi i několik žen a dětí. Pašerácký gang, který měl převoz migrantů na svědomí, nyní v Maďarsku čelí vysokým trestům. Prokuratura pro některé z nich žádá až doživotní odnětí svobody. Rozsudek by měl padnout do konce roku.
Novým státním tajemníkem pro EU se dnes stane Aleš Chmelař. Devětadvacetiletý ekonom studoval v Paříži i Londýně a má pracovní zkušenosti i z Bruselu. Podle něj se Česko musí podílet na evropské integraci. Jinak o něm budou rozhodovat jiní, jako už mnohokrát v historii. Zároveň se ale Česko podle Chmelaře nesmí bát vyjádřit v rámci EU nesouhlas, pokud své argumenty dokáže jasně vysvětlit. Například v otázce odmítání migračních kvót je podle něj ČR v právu.
Téměř rok po britském referendu začaly mezi Londýnem a Bruselem rozhovory o brexitu. Po nedávných britských volbách, ve kterých premiérka Theresa Mayová přišla o parlamentní většinu, není jasné, za jakých podmínek chce Británie z unie odejít. Rostou proto obavy, že rozhovory skončí krachem.
Nežijeme dodnes v představách o Evropě, které se rodily z dob, kdy se o Češích rozhodovalo ve Vídni, Berlíně nebo Moskvě?
