Mimořádný spor v Evropské komisi provází finalizaci textu, který by měl zařadit energii z jádra a zemního plynu mezi technologie, jež pomohou snížit emise oxidu uhličitého na kontinentu. Návrh takzvané "zelené" taxonomie předložil Brusel těsně před koncem loňského roku a tuto středu má komise schválit její konečnou podobu. Ovšem po přijetí výhrad od jednotlivých vlád.
Duševní zdraví je podle Evropského parlamentu (EP) základní lidské právo. Evropská unie by se proto podle nich měla o mentální stav lidí lépe starat. Vyzývají k tomu i čeští europoslanci. Mimo jiné i kvůli tomu, že podle odhadů náklady spojené s duševním zdravím přesahují 600 miliard eur ročně.
Když Moskva oznámila, že ruská armáda hodlá příští měsíc cvičit na moři zhruba 240 kilometrů od irských břehů, dostala vzkaz od lokálního svazu rybářů ze severozápadu Irska: oni budou tyto manévry blokovat. Jak? "Vyrazíme do oblasti na svých lodích a budeme doufat, že Rusko bude respektovat námořní pravidla o předcházení kolizím," řekl zástupce rybářů Patrick Murphy.
Jaké sankce proti Rusku chystá evropská sedmadvacítka? Proč některé státy váhají s razantní odpovědí na hrozbu ruské agrese na Ukrajině? O co usiluje Vladiir Putin a má EU prosazovat, aby Ukrajina vstoupila do NATO? Debatují místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová a bývalý diplomat a analytik David Stulík. Diskusi v rámci projektu Evropa v souvislostech moderuje Helena Truchlá.
S šéfkou jaderného dozoru o startovním poli v předvečer závodu o dostavbu atomové elektrárny na jihu Moravy a o trvalosti zákonů lidských i fyzikálních.
Zajistit skladování jaderného odpadu v hlubinném úložišti do roku 2050 stanovila Evropská komise jako jednu z podmínek zařazení jádra mezi zelené investice. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková tento plán označila za "fikci", podle vedoucího úseku přípravy Správy úložišť radioaktivních odpadů Lukáše Vondrovice to ale možné je. Česko je na tom ještě dobře, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Evropa není zatvrdlá, jak si mnoho lidí myslí. Naopak je dynamická a přetéká potenciálem. Právě tato slova pronesl ve středu na půdě Evropského parlamentu francouzský prezident Emmanuel Macron, který si od začátku ledna užívá předsednickou funkci v Evropské unii. Za svá slova čelí kritice, a to zejména z řad vlastních krajanů.
Europoslankyně Dita Charanzová (za ANO) je první český politik, který obhájil post místopředsedy Evropského parlamentu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o hlasování, o svém vztahu k předsedovi ANO Andreji Babišovi, o premiéru Petru Fialovi i českém předsednictví EU. "Myslím, že to, co bude dělat současná vláda na evropské úrovni, bude podobné, co prosazovala minulá vláda," míní.
"Pro porozumění a podporu rovnosti žen a mužů napříč společností, jako je to například v severských státech, je třeba vnímat obavy těch, kteří se cítí být touto změnou ohrožení," říká ředitelka České ženské lobby Hana Stelzerová. V on-line rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz řešila například to, jak si Česko stojí v kontextu EU či jak můžeme zlepšovat podmínky na pracovišti.
Europoslanci se ještě nevzpamatovali ze smrti svého bývalého předsedy Davida Sassoliho a už procházejí dalšími velkými změnami a volí si nové vedení. Novou předsedkyní byla zvolena maltská lidovecká poslankyně Roberta Metsolaová, kandidátka nejsilnější lidovecké frakce. Česká republika bude mít v předsednictvu europarlamentu také silné zastoupení.
Evropa pracuje na rozšíření svého arzenálu pro boj s koronavirem a jeho novými variantami o další zbraně. Očkování postupně doplňují proticovidové léky, které dávají nakaženým větší šanci porazit nemoc ve všech jejích fázích.
Dlouho to vypadalo, že cesta Roberty Metsolaové do čela Evropského parlamentu bude hladká. Stala by se tak teprve třetí ženou od přímých voleb v roce 1979. Pak ale do života maltské europoslankyně vstoupila jiná žena. Polka, které lékaři v obavě z následků odmítli loni v listopadu provést interrupci těžce poškozeného plodu.
Bývalý premiér Andrej Babiš to označil za "žvanírnu s chlebíčky", jeho nástupce Petr Fiala hovoří o "výzvě" a "obrovské příležitosti". Oba politici se ale shodují: české předsednictví EU, které začne v červenci, zásadně ovlivní agendu země v novém roce.
Do historického kampusu Evropského univerzitního institutu v italské Florencii přijelo druhý prosincový víkend necelých 200 lidí. Mezi nimi mladí studenti, senioři, lidé z měst i venkova, Češi nebo třeba Nizozemci. Nespojoval je věk, obor ani jazyk - naopak tato skupina byla tak různorodá, jak jen mohla být. Jejím úkolem bylo probrat různé představy o budoucnosti Evropy.
Praha se již několik let řadí mezi evropská centra kosmického průmyslu. Od letošního května se odtud ale neřídí jen navigační systém Galileo, ale díky pražskému sídlu nové Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) i další vesmírné aktivity EU. Co všechno má agentura na starosti? A jak to usnadňuje Čechům život? Nejen o tom mluvil v dalším podcastu Aktuálně.cz Václav Kobera.
V Česku žije v klecích přibližně 75 procent chovaných zvířat, tedy více než 5,5 milionu živočichů. Navzdory opakovaným snahám aktivistů upozorňujících na drastické životní podmínky hospodářských zvířat, má Česko stále v této oblasti co dohánět. Jak k ochraně zvířat přistupují čeští politici? A podaří se plošně prosadit konec klecových chovů v zemích EU? Nejen o tom mluvil v podcastu Pavel Buršík.
Na konci října Evropský parlament schválil strategii Od zemědělce ke spotřebiteli neboli také Z farmy na vidličku. Vychází ze Zelené dohody pro Evropu, která chce z Evropy vytvořit první klimaticky neutrální kontinent. Strategie mluví o bezpečnějším, šetrnějším a spravedlivějším zemědělství. Jak je na tom zemědělství v EU teď a co se má změnit? Podívejte se do krátké videografiky.
Evropská komise minulý týden zveřejnila návrh, který počítá s ukončením dotací na plynové kotle do roku 2027. Teplo v domácnostech by už navíc od roku 2040 nemělo pocházet ze zemního plynu ani jiných fosilních paliv. Podívejte se na debatu v rámci projektu Evropa v souvislostech.
Do "hledáčku" Evropského parlamentu se znovu dostalo Slovinsko. Europoslanci se obávají zejména o nezávislost tamní justice a médií. V nově přijaté rezoluci upozorňují na tlak na nezávislé instituce, na nenávistné projevy politiků vůči novinářům či na praxi tzv. strategických žalob, jejichž účelem je žalované umlčet.
Nová "zelená" legislativa z Bruselu přináší hned několik změn. Česka by se například dotkl konec státní podpory na výměnu starých uhelných nebo plynových kotlů. Obsahuje ale také zateplování desítek milionů starých budov napříč Evropskou unií nebo povinnou elektrickou přípojku u každého domu se třemi parkovacími místy. Návrhy tento týden zveřejní Evropská komise, bude se o nich ale ještě jednat.
