Evropský parlament schvaluje kromě nařízení a směrnic také nezávazná usnesení neboli rezoluce, díky kterým se snaží prosazovat svá témata a tlačit na komisi, státy EU nebo mimoevropské režimy. Ani samotní europoslanci se ale neshodnou, jak velký dopad reálně mají.
Evropská unie vytváří projekt velkého jazykového modelu, jehož koordinátorem je český vědec, počítačový lingvista Jan Hajič z z Matematicko-fyzikální fakulty pražské Karlovy univerzity. V čem bude nový model, který by měl být hotový do roku 2027, lepší než americké a čínské modely? A proč dosud žádná evropská AI nevznikla?
Evropská unie přidává další dílek do své migrační skládačky. Pomocí dvou nových nařízení plánuje urychlit azylová řízení a snadněji posílat migranty do jiných zemí. Lidskoprávní organizace bijí na poplach.
Minulý týden se přes videohovor setkalo šest ministrů financí z nejsilnějších ekonomik EU, kteří jsou frustrovaní z pomalé evropské integrace. Proto se rozhodli, že vytvoří „rychlejší skupinu“. Iniciátorem návrhu je německý šéf resortu financí Lars Klingbeil. Oslovení čeští europoslanci se neshodnou, zda by Česko o vstup do „rychlejší skupiny“ mělo usilovat a zda by to pro nás bylo výhodné.
V důsledku ozelenění a digitalizace evropské ekonomiky postupně zaniknou pracovní místa v končícím průmyslu a vzniknou nová v tom čistém a inovativním. Podle europoslanců by si ale EU a členské státy měly lépe pohlídat, že lidé – zejména obyvatelé zranitelných regionů, jako jsou v Česku například ty uhelné – neskončí bez práce.
Šest evropských zemí je frustrovaných z toho, jak lídři jako maďarský Viktor Orbán zdržují společná rozhodnutí a zdráhají se postavit proti Rusku ve válce na Ukrajině. Německý ministr financí Lars Klingbeil kvůli tomu svolal videoschůzku s dalšími pěti zeměmi a hovoří o zavedení takzvaného dvourychlostního systému.
Stačí jedno euro a do dvou dnů bude na světě inovativní firma, která může působit napříč celou EU. Právě tuto vizi přináší tzv. 28. právní režim, na stole se má objevit v březnu. Výrazně zjednodušit život by mohl i existujícím společnostem.
Cestující dnes mají při zpoždění letu nad tři hodiny nárok na odškodnění až 600 eur. To se ale může změnit. Členské státy EU chtějí hranici zpoždění prodloužit a kompenzace snížit, což by většinu pasažérů připravilo o nárok na peníze. Evropský parlament se proti tomu postavil a požaduje zachování současných práv.
„Vztah mezi vysokou představitelkou Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kajou Kallasovou a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou je hrozný,“ píše bruselský server Politico. Podle jednoho z úředníků Kallasová dokonce v soukromém rozhovoru von der Leyenovou označila za diktátorku.
Bulharsko se od ledna stalo 21. zemí eurozóny. Obchodníci či samotní turisté tak v zemi nově využívají společnou evropskou měnu. Přišlo kvůli tomu zdražení, jak se obávají kritici měny v Česku? Zdraží se letos dovolená v oblíbené destinaci? A čím to, že země na jihovýchodě Evropy má nejrychleji rostoucí ekonomiku v EU? O tom v rozhovoru pro Aktuálně mluvil bulharský ekonom Adrian Nikolov.
Rostoucí ceny bytů, domů, nájmů a energií ztěžují dostupnost bydlení napříč celou Evropou, a to především pracujícím rodinám, mladým lidem a sociálně znevýhodněným obyvatelům. Evropská komise v prosinci představila plán, jak s touto krizí bojovat na evropské úrovni.
Nemoci srdce a oběhové soustavy stojí evropskou ekonomiku stovky miliard eur každý rok. Evropská komise připravuje nástroje, které mají státům pomoct s prevencí, diagnostikou, léčbou i výzkumem. Česko má v některých ohledech náskok.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek řekla, že z bruselského summitu neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Po 16hodinovém jednání přišel dramatický závěr: Ukrajina sice dostane 90 miliard eur, ovšem nepůjdou ze zmrazených ruských aktiv, jak někteří evropští lídři navrhovali.
Evropa se nyní hádá o obří peníze. Unie totiž Rusku blokuje kolem 210 miliard eur aktiv, která by měla jít na financování Ukrajiny. Jejich hlavní část je v Belgii, která se obává možných právních a reputačních rizik. O osudu peněz má Rada Evropy rozhodovat koncem týdne. V nejnovějším dílu pořadu Spotlight News o tématu mluvíme s europoslancem Ondřejem Kolářem (TOP09).
Evropské tajné služby podle médií zabránily více než stovce útoků a sabotáží, které plánovaly ruské tajné služby. Vrcholní politici čím dál častěji hovoří o tom, jak se hrozbám bránit a o nutnosti protiakcí. Co v Evropě včetně Česka hrozí? A jak se můžeme ruskému terorismu bránit? O tom v novém dílu podcastu Evropa v souvislostech hovoří odborník na mezinárodní bezpečnost Hynek Melichar.
Evropský parlament v Bruselu spustil osvětovou kampaň proti dezinformacím, které se v online prostoru šíří stále intenzivněji. Pomocí speciálních videoher, webových stránek či videí učí veřejnost, jak klamavý obsah rozeznat a nenechat se jím ovlivnit. Nejčastěji za dezinformacemi stojí prokremelská propaganda nebo snaha o clickbait. Fotky upravené umělou inteligencí už běžný člověk nerozezná.
Litevská europoslankyně a bývalá ministryně obrany Rasa Juknevičienė v rozhovoru pro Aktuálně.cz označuje současná mírová jednání za "záchranné lano pro Putina" a Trumpova ujištění o nenapadení Pobaltí za nebezpečnou naivitu. Evropa podle ní znovu podceňuje ruskou hrozbu, ztrácí jistotu v USA a musí převzít odpovědnost za vlastní bezpečnost. S rostoucími obavami politička sleduje i vývoj v Česku.
Evropský štít demokracie – nová iniciativa Evropské komise – má chránit země EU před dezinformacemi a vlivovými operacemi Ruska a Číny. Některá opatření ale vyvolávají kritiku a pochybnosti.
Evropská unie nás provází už 21 let. Za tu dobu se vyrojilo spoustu spekulací o tom, jak nám politici z Bruselu či Štrasburku něco přikazují a o našich životech rozhodují "o nás bez nás". Jenže ve skutečnosti s návrhy musí souhlasit všechny země, včetně našich zástupců. V novém dílu podcastu Evropa v souvislostech o tom, jak Češi členství v EU vnímají, mluvíme s analytikem Filipem Neradem.
Vítězství hnutí Babišova hnutí ANO v českých volbách vyvolalo silnou odezvu mezi jeho spojenci v Evropském parlamentu. Frakce Patrioti pro Evropu, kde ANO od loňského roku působí, jej označila za důkaz vzestupu Patriotů napříč EU.
"Peníze z EU musíme využívat efektivněji než dosud, ne stavět rozhledny v údolích a sjezdovky ve vinicích. Možná tvrdá změna by nás přiměla k lepšímu přemýšlení o tom, jak peníze využíváme a jakou přidanou hodnotu tyto projekty přinášejí," říká europoslankyně Danuše Nerudová.
