Na první pohled klidný den v tropických vodách poblíž severovýchodního pobřeží Austrálie. Slunce se tříští o hladinu, pod níž se pomalu pohybují stíny. A pak se to stane. Scéna, která překvapila i zkušené mořské biology, se odehrála během několika sekund – a dost možná přepíše učebnice biologie.
Vedle tvrdého boje o holé přežití existuje i zábavnější a provokativnější stránka evoluce: sexuální výběr. Ta zdůrazňuje, že v přírodě nejde pouze o schopnost přizpůsobit se prostředí, ale také o namlouvací rituály a svádění opačného pohlaví. Britský zoolog a popularizátor vědy Matt Ridley ve své nové knize Ptáci, sex a krása připomíná tuto Darwinovu "nejpodivnější myšlenku".
"Máme technologie na to, jak vyrábět krásné a chytré děti. Že je to podle někoho hrozba? Nechápu proč. Jednou nám to bude umožňovat likvidovat genetické nemoci nebo krátkozrakost," myslí si evoluční biolog Jan Zrzavý. Jaké může "hrabání se" v lidském genomu přinést rizika a můžeme ho sledovat už dnes? A proč bude pro lidstvo největším průšvihem, že ho bude málo, nikoliv moc?
Skupina vědců našla v Austrálii unikátní fosilii 380 milionů let starého pancířnatce. Nález je výjimečný především tím, že kromě kostí ryby zvané gogo byly zachovány i vnitřní orgány včetně srdce, jater nebo žaludku. Nález podle vědců vypovídá rovněž o evoluci člověka.
LGBTQ+ lidem dluží většinová společnost mnoho. Měla by jim to konečně začít splácet.
Vědci objevili v Číně dosud nejstarší známé pozůstatky živočicha, který žil na planetě před 550 miliony let. Tvor, kterého nazvali Yilingia spiciformis podle jihočínského města I-ling, poblíž kterého se fosilie našly, byl nejspíš pradávným předchůdcem kroužkovců a členovců a připomíná dnešní mnohonožky. Čínští paleontologové popsali svůj objev v časopise Nature a označili jej za průlom ve výzkumu evoluce nejstarších forem života na Zemi.
Vědecký tým v Etiopii našel téměř kompletní lebku předchůdce člověka, která je stará 3,8 milionu let. Nalezená lebka podle všeho patřila samci, jehož pozůstatky po smrti odnesla řeka a pohřbila je pod nánosem sedimentů, uvedl server CNN s odkazem na jednu z vědkyň, která se na nálezu spolupodílela. Australopiték žil poblíž velkého jezera v jinak suché oblasti. Měl výrazné lícní kosti a velký vystupující obličej, jako většina zástupců tohoto rodu. Mozkovna byla dlouhá a úzká. Zachovalá lebka pomohla vědcům lépe určit ostatní nalezené fosílie a díky tomu ukázat, že evoluční cesta člověka byla podstatně složitější, než jsme si původně mysleli, píše odborný časopis Nature.
V živočišné říši je soužití jedinců stejného pohlaví poměrně běžné. Například stejnopohlavní pár tučňáků se často ujímá opuštěných vajíček. „Na začátku dvacátého století to vzbudilo velký rozruch, jelikož byli tučňáci dáváni jako vzor heterosexuálního partnerství v říši zvířat,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz evoluční bioložka Lenka Příplatová. V biologii podle ní neexistují pevně stanovené hranice. Rozdělení živočichů na samce a samičky je důležité především pro vědce.
Při těžbě jílu na západě Číny se pod nánosy zeminy objevily podivné fosilie. Nyní vědci zjistili, že patří pradávnému lesu, který pochází až z období prvohor. Jde dokonce o nejstarší les v celé Asii. Vědci by díky němu mohli lépe pochopit evoluci stromů i radikální snížení emisí oxidu uhličitého, ke kterému došlo před mnoha miliony let.
Když vědci z Čínské akademie věd před dvěma lety zkoumali fosilii v provincii Liao-ning na severovýchodě Číny, mysleli si, že našli zkamenělinu ptáka. Postupně ale zjistili, že se živočich podobá spíš dinosaurům a netopýrům.
Kniha přírodovědce Charlese Darwina O původu druhů, ve které představil evoluční teorii, zahýbala v polovině 19. století společností i světem vědy. Na způsob, jakým funguje přežití nejsilnějších a nejpřizpůsobivějších jedinců, přišel díky pobytu na souostroví Galapágy. Stejné místo nepřestává vědce překvapovat ani v současnosti, kdy se chování zvířat mění stejně rychle, jako přichází změna klimatu.
Angela Saini je britská vědkyně, novinářka a autorka bestsellerů. Ve své nové knize Od přírody podřadné aneb Jak se věda mýlila v ženách vyvrací zakořeněné mýty a nesmysly, které o ženách prohlašují mužští vědci a vydávají je za "fakta". Přinášíme vám ukázky z její nové knihy a výňatky rozhovoru, který poskytla Aktuálně.cz během své návštěvy Prahy, kde se účastnila konferencí pořádaných společností Národní kontaktní centrum – gender a věda.
Následující generace může být tou poslední, která na vlastní oči uvidí slony nebo nosorožce. Obří savci vymírají a může za to člověk, tvrdí nová studie.
Vědecký tým Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy dlouhodobě zkoumá schopnost bránit se infekcím a epidemiím. Jde na to přes vývoj ptačích genů pro imunitu. A přišel i na několik nečekaných záhad. Ptáci si vypnuli gen, pomocí něhož imunitní systém informuje tělo, že je v něm bakteriální infekce. "Možná to udělali záměrně," říká Michal Vinkler.
Ženský orgasmus byl v minulosti pravděpodobně vázán na rozmnožování. Vědci ve své studii vycházejí z toho, že určité druhy savců pro reprodukci potřebují právě dosažení sexuální rozkoše. Příkladem mohou být například kočky nebo králíci, u kterých právě hormonální návaly spojené s vyvrcholením signalizují samičce, aby vypustila vajíčka.
Rychlost růstu populace se zpomaluje, obavy z přelidnění jsou pryč. Děje se to všude, stejně mezi muslimy i křesťany, říká evoluční biolog Jan Zrzavý. Lidé se podle něj nejvíc množí tam, kde je jim nejhůř. Když člověk neví, co s jeho dítětem bude, tak prý investuje do kvantity. Je to totiž ekonomická jednotka, která se o něj postará. Zrzavý tvrdí, že fenomén singles závažný není, jde prostě jen o odkládání množení v situaci, kdy si to zjevně můžeme dovolit. A dodává, že od neolitické revoluce se člověk v podstatě nezměnil, mění se jen kulisy.
Rychlost růstu populace se zpomaluje, obavy z přelidnění jsou pryč. Děje se to všude, stejně mezi muslimy i křesťany, říká evoluční biolog Jan Zrzavý. Lidé se podle něj nejvíc množí tam, kde je jim nejhůř. Když člověk neví, co s jeho dítětem bude, tak prý investuje do kvantity. Je to totiž ekonomická jednotka, která se o něj postará. Zrzavý tvrdí, že fenomén singles závažný není, jde prostě jen o odkládání množení v situaci, kdy si to zjevně můžeme dovolit. A dodává, že od neolitické revoluce se člověk v podstatě nezměnil, mění se jen kulisy.
I jednodušší živočichové jsou schopní elementárních forem machiavelismu. Například motýl bělopásek.
Díky jednoduchým nástrojům na krájení a porcování masa předkové lidí šetřili energii při pojídání stravy. Přestali tak potřebovat silné čelisti a místo nich se začal vyvíjet větší mozek a lebka se mohla pomalu proměňovat do současné podoby. Druh diety a způsob zpracování potravy podle vědců z Harvardovy univerzity stál za evolučním náskokem, který před třemi miliony let předchůdci lidí získali nad svými současníky.
V jihoafrickém jeskynním systému Rising Star Cave byly objeveny ostatky dosud neznámého druhu homo naledi - člověka hvězdného. Nález může zcela změnit naše chápání toho, jak se vyvinul člověk. Homo naledi byl nezvykle inteligentní. Dokonce pohřbíval své mrtvé, což je chování, jež bylo doposud přisuzováno výhradně lidem.
Určitý styl plavání umožňuje uniknout rybářským sítím a rodí se čím dál víc ryb, které pro něj mají genetickou dispozici.
Jde o dosud nejstarší nalezenou pohlavní buňku, švédští vědci ji objevili náhodou.
Papežovo čerstvé vyjádření může sebrat vítr z plachet zastáncům kreacionismu, podle nichž vesmír, Zemi i člověka stvořil Bůh v šesti dnech.
Lídryně pražské kandidátky KSČM Marta Semelová vysvětluje, proč by nepoložila květiny na Národní třídu, debata o vysvědčeních Rekonstrukce státu a jak paraziti mění lidskou psychiku i vzhled?
Pohlavně se rozmnožující druhy jsou evolučně zamrzlé, v podstatě jen pasivně čekají, až se změní podmínky, které je vyhubí, tvrdí evoluční biolog Jaroslav Flegr, který letos dostal ironickou Nobelovku
Vědci z Kanady zkoumají ryby podobné těm prehistorickým. Chtějí přijít na to, jak se dokázaly přizpůsobit souši.
