Aktivita českých zákonodárců v europarlamentu je nerovnoměrná. Zatímco třeba Pavel Telička (hnutí ANO) vystoupil na plenárním zasedání či písemně vysvětlil své hlasování 1409 krát, jeho kolega Jan Keller (ČSSD) se stejnou činností mohl pochlubit pouze 21 krát. Přesto jsou Češi v celkových statistikách na špici.
Po Brexitu ovládl debaty v Česku termín Czexit. Ať už ale veřejnost vnímá Evropskou unii jakkoliv, na tvorbě - tolik kritizovaných - plošných zákonů se podílí i jednadvacet českých europoslanců. Už na první pohled je aktivita zákonodárců nerovnoměrná. Zatímco třeba Pavel Telička (hnutí ANO) vystoupil na plenárním zasedání či písemně vysvětlil své hlasování 1409krát, jeho kolega Jan Keller (ČSSD) pouze 21krát. Přesto jsou Češi v celkových statistikách na špici.
Jeden z vůdců kampaně za Brexit Nigel Farage odstoupil z čela Strany nezávislosti Velké Británie (UKIP). Svůj úkol prý splnil. "Nikdy jsem nebyl a nikdy jsem nechtěl být kariérním politikem," řekl. Farage rovněž prohlásil, že Británie z Evropské unie určitě vystoupí a že on sám bude podporovat odchod dalších zemí z EU. Europoslancem zůstane.
Do českých kin přichází dokument Moje země nikoho, který sleduje Víta Jedličku a jeho snahu o vytvoření Svobodné republiky Liberland. Film natočili studenti FAMU, kteří samozvaného prezidenta sledovali na různých konferencích a vydali se s ním i na nárokované území. Zachytili tak portrét člověka, který se minulý rok objevil na titulních stránkách světových deníků. "Vít Jedlička stoprocentně věří svým ideálům. Liberland dělá ale i z pragmatických důvodů, aby si tam mohl ulít peníze," tvrdí filmaři. Liberland podle nich zosobňuje věci, které ovlivňují svět, ale dají se tam sledovat v miniatuře.
V kauze Miloslava Ransdorfa a tří Slováků obviněných loni z finančního podvodu zastavila švýcarská prokuratura trestní stíhání. Muže policie zadržela poté, co se pokoušeli vybrat z banky větší finanční obnos, údajně pocházející z dědictví. Chtěli prý navázat kontakt mezi dědicem a curyšskou bankou. Krátce po incidentu bývalý europoslanec zemřel, jeho žena přičítá zhoršení jeho zdravotního stavu právě zadržení. Všichni stíhaní nyní dostanou odškodnění, potvrdil jeden z podezřelých Peter Guzmický, výši však nespecifikoval.
Nejméně deset členských států Evropské unie, včetně České republiky, vystavilo takzvanou žlutou kartu březnovému návrhu Evropské komise na nová pravidla pro odměňování pracovníků vysílaných zaměstnavatelem do zahraničí. Parlamenty zemí EU mohou tímto způsobem přinutit Evropskou komisi, aby předložený návrh znovu přezkoumala a případně změnila. Základem plánu je, že by zaměstnanci vyslaní do zahraničí dostávali mzdu srovnatelnou s platy místních pracovníků. Země ze střední a východní Evropy se obávají, že nové znění směrnice by mohlo ohrozit konkurenceschopnost místních firem.
Komunističtí zákonodárci tento týden znovu potvrdili, že v nich má putinovské Rusko cenné spojence. Jejich europoslanec Jiří Maštálka, mimo jiné místopředseda bruselské komise pro vztahy s Ruskem, dostal od ruského prezidenta Vladimira Putina vysoké státní vyznamenání Řád přátelství. Maštálka soudí, že vyznamenání získal za dlouholeté spojování ruských a českých univerzit a za podněcování k dialogu mezi Evropskou unií a Ruskou federací v problematických záležitostech.
Policie ve švýcarském Curychu se důrazně ohradila proti nařčení, že komunistickému europoslanci Miloslavu Ransdorfovi při jeho zadržení nedávala potřebné léky. Policie tvrdí, že Ransdorf, který po několika týdnech po zadržení nečekaně zemřel, byl uznán schopným vazby a ve věznici byl pod dohledem lékaře. Na nedostatečnou lékařskou péči si kromě jiného stěžovala vdova po europoslanci Vlasta Ransdorfová.
Vdova po Miloslavu Ransdorfovi a jeho dcera usilují o prošetření jeho smrti. Myslí si, že nebyla náhodná a může souviset s takzvanou švýcarskou kauzou. Podle informací Práva by mělo být prověřování okolností Ransdorfovy smrti v rukou policie. Ta už o tom ve středu mluvila s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem. Ransdorf zemřel minulý pátek, jeho manželka ho našla doma v bezvědomí, převoz do nemocnice už nepomohl.
Ekonom Vladimír Dlouhý, europoslanec Jiří Pospíšil a senátor Zdeněk Škromach jako první řekli, že uvažují o kandidatuře na českého prezidenta. Pospíšil považuje za svou výhodu svůj nízký věk, Škromach hodlá o Hrad usilovat jen tehdy, pokud nebude kandidovat Miloš Zeman. Prezidentské volby se uskuteční za dva roky v lednu.
V Praze protestují stovky lidí proti postupu norské sociální služby Barnevernet. Kritici jí vytýkají odebírání dětí z rodin cizinců v Norsku. Po proslovech před velvyslanectvím Norska v Praze vyrazili demonstranti k budově norských fondů. Akce je součástí řetězu demonstrací v různých zemích.
Vladimír Huněk svým příběhem o švýcarském kontě, na kterém jsou údajně stamiliony, dostal do problémů řadu lidí. Jedním z nich je vedle europoslance Miloslava Ransdorfa také Vladimír Vít. Uvěřil, že mu Huněk dá peníze, které má údajně z dědictví. Jenže splátky za koupě tří aut úvěrovým firmám Huněk nesplácel a oba poté skončili před soudem. Huněk byl v posledních patnácti letech odsouzen minimálně šestkrát. "Je nutné uchránit společnost od nebezpečí páchání další trestné činnosti," uvedl v jednom z rozsudku zlínský soudce, když zdůvodňoval, proč poslal Huňka na čtyři roky do vězení.
Demonstrací v Oslu začala v úterý série lednových protestů v různých zemích světa, včetně například USA, Británie, Německa nebo Indie, proti odebírání dětí, které praktikuje norský sociální úřad Barnevernet. Podobná akce je plánovaná na 16. ledna také v Praze.
Obvodní soud pro Prahu 1 ve středu zamítl jako nedůvodnou žalobu zastupitele za TOP 09 Michala Kincla na KSČM a poslankyni Martu Semelovou kvůli výrokům o popravené političce Miladě Horákové či o invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Kincl v žalobě požadoval písemnou omluvu s výslovným konstatováním, že obsazení Československa bylo okupací a že totalitní komunistický režim perzekvoval mnoho lidí. Rozhodnutí soudu není pravomocné.
Miroslav Randsdorf uvedl, že chtěl ve švýcarské bance pouze informace o dědictví. Odmítá, že by se dopustil finančního podvodu, přesto ale pozastavuje své členství ve frakci Evropská sjednocená levice.
O miliardách na kontě ve Švýcarsku má europoslanec Miloslav Ransdorf jasno. Komunistický politik zároveň prvně potvrdil, že pomáhal Vladimíru Huňkovi. Ten je odsouzeným podvodníkem. Naposledy ho soud poslal za úvěrové podvody na čtyři roky do vězení. Europoslanec ale má za to, že jde o nesmysly. Podle něj Huněk v případě konta ve Švýcarsku nelže. Právě kvůli tomu, že chtěl v Kantonalbank Curych řešit odblokování účtu, byl minulý čtvrtek Ransdorf zatčen.
Už tak zamotaná kauza komunistického europoslance Miloslava Ransdorfa má další podivné okolnosti. Podle nových informací týdeníku Respekt nemají být na kontě ve Švýcarsku, kvůli němuž byl Ransdorf společně se třemi Slováky před týdnem zatčen, miliardy korun, ale pouze několik tisíc. Europoslanec, ale i další špičky KSČM se k případu nechtějí vyjadřovat. Otazník dál zůstává nad tím, komu konto v Kantonalbank Curych patřilo.
Karel Schwarzenberg (TOP 09) dostane ve středu večer Schumanovu medaili, která se uděluje za zásluhy o mír, budování Evropy a lidské hodnoty. Schwarzenberg bude první Čech, který tuto medaili dostane. Ocenění nesoucí jméno jednoho z otců evropského integračního procesu Roberta Schumana se uděluje od roku 1986, dosud ho získali například papež Jan Pavel II. nebo německá kancléřka Angela Merkelová.
Českého europoslance Miloslava Ransdorfa a tři Slováky zadržené v curyšské bance považuje švýcarská justice za obviněné. Mluvčí vrchního státního zastupitelství v Curychu Corinne Bouvardová uvedla, že žalobci vedou trestní řízení kvůli majetkovým deliktům. Jedna osoba stále zůstává ve vyšetřovací vazbě. Nedorozumění kolem pojmu obviněný vzniklo na základě rozdílnosti švýcarského a českého právního systému. Ransdorfova kauza se nápadně podobá případu podvodníka Vladimíra Huňka, na který už dříve upozornila Česká televize.
Europoslanec za KSČM Miloslav Ransdorf se poprvé veřejně vyjádřil ke svému zadržení ve švýcarské bance. Vyloučil, že by naletěl podvodníkovi, jak naznačil mimo jiné prezident Miloš Zeman. Tvrdí, že "někomu šlápl na kuří oko." Připustil, že udělal chybu, když si neuvědomil, jak mocný je ve Švýcarsku bankovní sektor. Ransdorf vedení strany předložil dokumenty, které podle předsedy strany Filipa dokazují, že se nedopustil trestného činu.
