Nejdřív to vypadalo jako zašlé kovové šperky z bazaru za pár dolarů. Jenže když se na ně podíval někdo znalejší, přišlo překvapení. Nález z kanadského sekáče teď zkoumají odborníci – a může jít o středověký poklad s nečekanou historií. Možná dokonce až z časů Západořímské říše.
Za sebevraždou napříč historií a kulturami se ohlíží rozsáhlá monografie nazvaná Ti, kteří se rozhodli. Téma popisuje z pohledu filozofie, psychologie i dalších oborů. Přináší rozhovory s odborníky i analýzu dopisů na rozloučenou. "Smrt přestává být v dnešní době tabu, ale sebevražda pořád jako by nebyla," říkají v rozhovoru autoři, soudní lékař Miroslav Šafr a etnoložka Alena Lochmannová.
Co máme společného s Maory nebo Inuity? Podle antropologa George P. Murdocka je minimálně 73 jevů, s nimiž se musí vypořádat každý člověk na světě. Všichni lidé se snaží zkrotit své vlasy, dorozumívají se jazykem a řeší, co bude po smrti. Etnolog Martin Rychlík napsal o pestrosti i stejnosti knihu Dějiny lidí, jejíž dotisk vyjde 24. října. "Děláme podobné věci, ale každý trochu jinak," říká.
Vyšly Dějiny lidí - kniha, jež jedinečným způsobem připomíná, jak moc jsme při vší své rozdílnosti stejní.
S etnologem Mnislavem Zeleným-Atapanou o darované indiánské dívce, drogách i zhoubě duchovní turistiky.
Odlehlý svět západní Sibiře. I Rus sem přijede málokdy. Aby místní etnikum Mansů potkalo cizince, je opravdová výjimka. Přesto se s nimi etnolog Tomáš Boukal spřátelil a v průběhu let zde prožil mnoho měsíců. Výpravy, které podnikl začátkem tisíciletí, teď popisuje v knize nazvané Duch tajgy.
Cestovatelka Kateřina Karásková se vydala se svým přítelem Simonem Birdem hledat po světě matriarcháty – místa, kde vládnou ženy. Objevili korpulentní Mexičanky s neduživými manžely, kteří se ze zoufalství upíjí. Na Sumatře našli dokonce muslimský matriarchát, který nepřeválcovala ani islamizace. V Indii, nechvalně známé utlačováním žen, vypátrali kmen, v němž se muži snaží bojovat za svá práva, aby nebyli jen za "chovné býky". V čínské části Himálaje navštívili etnikum Mosua, známé svým nevázaným sexuálním životem. Rodině vládne nejstarší žena, z mužů jsou podřízení mamánci. Své zkušenosti z cest po matriarchátech sepsala Kateřina Karásková v knize Kde ženy vládnou.
Významný český cestovatel, spisovatel a etnograf Miloslav Stingl (85) po desítkách let nabídek od nejrůznějších nakladatelství souhlasil se zpracováním a zveřejněním svého výjimečného životního příběhu do autorizované biografie. Autorem titulu "Stingl Miloslav - Biografie cestovatelské legendy" je mladý absolvent historie na Masarykově univerzitě v Brně Adam Chroust.
Etnolog Mnislav Zelený se dlouhá léta zabývá životem jihoamerických indiánů. Před 26 lety byl dokonce adoptován rodinou náčelníka Jawalapitiů. Nyní se do míst znovu vrátil, aby zjistil, jak se „jeho“ indiánům daří a také jaké stopy zde zanechal jiný „bílý muž“, mezinárodně uznávaný etnolog Vladimír Kozák, jenž zemřel v Brazílii v roce 1979. Život domorodců doznal značných změn – náčelník někdy nosí jen korálky, jindy sportovní kraťasy, indiáni používají mobily, dokonce i se selfie tyčemi, v chýši mají plazmu a k dispozici je také internetová místnost. „Jinak ale žijí původně, mobil jim potravu neuloví,“ říká etnolog Mnislav Zelený. „Šamana uctívají dál, na antibiotika nehrají,“ dodává.
Vrchní soud v Praze rozhodne o tom, zda bude ruský student Igor Ševcov vyhoštěn z České republiky za to, že natáčel sprejování na zeď pankrácké věznice v Praze. Před soudem se za anarchistu postavily fakulty i organizace, které se zabývají lidskými právy. Nově se ale studenta zastaly vysoké autority jako filozof Jan Sokol a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který se s důvodem vyhoštění odmítá smířit. "A zejména protestuji proti vynesení trestu při znalosti následků, které to pro pana Ševcova s vysokou pravděpodobností bude mít," prohlásil Zima a naráží na to, že student etnologie může být kvůli svému politickému smýšlení v domovském Rusku pronásledován a perzekvován.
Někteří pedagogové z Univerzity Karlovy a Západočeské univerzity se postavili za ruského studenta Igora Ševcova, který byl zproštěn obžaloby z útoku na dům ministra obrany Martina Stropnického, ale má být vyhoštěn za natáčení sprejerství. Podle Petry Burzové, jejíž přednášky Ševcov navštěvoval, je vyhoštění nepřiměřené. "Nezapomínejme na to, že Igor již za neprokázané obvinění strávil tři měsíce svého mladého života ve vazbě. Místo trestu by si zasloužil omluvu," řekla Aktuálně.cz Burzová.
Od 1. března platí v Praze nová vyhláška o pouličním umění. Strážníci podle ní mají trestat hudebníky, takzvané buskery, kteří vyluzují „příliš vysoké tóny“ nebo vůbec hrají na „hlasité nástroje“. Vágní formulace ale chápe každý strážník jinak. Buskeři si stěžují, že co projde u jedné hlídky, může druhá zakázat. Zastupitelé však změnu vyhlášky zatím neplánují.
Ředitel Ústavu etnologie Marek Jakoubek podle studentů podnikl nevhodné personální změny a další diskutabilní kroky.
Rozhovor s etnologem Martinem Rychlíkem o dějinách tetování, první "kérce“ na světě a důvodech, proč se nechávají dnešní lidi potetovat.
Slavný vědec ovlivnil vývoj antropologie i etnologie
