Šíření nákazy koronavirem ještě zcela neodeznělo a už se diskutuje o druhé, podzimní vlně onemocnění. Temný konec roku ovšem Česko nečeká, alespoň podle slov předního českého mikrobiologa Pavla Dřevínka. "S čím se u nás setkáváme, to jsou mírné symptomy a bezpříznakovost," říká přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.
V moderní české historii by se jen těžko hledal podobný případ. Vakcinolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula se během jednoho měsíce stal jedním z nejznámějších Čechů. Výrazně tomu pomohla jeho otevřená mediální prohlášení, ve kterých, ještě před nařízením vlády, avizoval omezení spojená s epidemií nového typu koronaviru.
Můžeme si zatím oddechnout, první část epidemie se podařilo zastavit, patříme k těm lepším zemím, rozvolňování opatření mohlo začít o týden dřív. Děti by se měly vrátit zpátky do školy, rizika pro ně jsou minimální, omezení na 15 dětí ve třídě není třeba, ale nemůžeme rodiče do toho nutit, říká epidemiolog a ředitel Centra očkování a cestovní medicíny Jiří Beran.
V těchto dnech měl k obletu světa odstartovat český pilot Jiří Pruša. Expedici podřídil vše, včetně toho, že si odřekl večeře a místo nich sportoval, aby ušetřil váhu a mohl s sebou vzít potřebné vybavení. Dnes už všechny plány vypadají jako sen. Svět je zablokovaný, ochromený koronavirem. Ale už plánování expedice bylo dobrodružství, prozrazují pilotovy zápisky z téměř ročních příprav.
Chytré hodinky a náramky, které uživatelům ukazují například počet kalorií spálených cvičením, by podle nové studie mohly v budoucnu odhalit příští velkou epidemii. A to ještě předtím, než se u nakažených projeví příznaky. Ukázala to data z čínského Wu-chanu, původního epicentra nového koronaviru.
Španělská vláda stanovila rozvrh hodin, v jakém budou moci lidé chodit ven, aby se zamezilo šíření nákazy koronavirem. Ministerstvo zdravotnictví určilo hodiny pro různé věkové kategorie, které začnou platit v sobotu. V daných intervalech budou moci lidé ven i na procházku či za účelem individuálního sportu, přičemž budou muset dodržovat bezpečnou vzdálenost.
Musíme hledat možnosti, kde má naše ostražitost smysl. Zavřít všechny důchodce by bylo šílené, říká děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo. Je jedním z odborníků, kteří se postavili proti tzv. Výzvě jedenácti, která volá po rychlejším uvolňování restrikcí. Nebylo od kolegů fér vydávat prohlášení pod hlavičkou lékařů Univerzity Karlovy. Všichni si nemyslíme to samé, upozorňuje.
Teplé počasí může přispět k tomu, že virus vydrží v ovzduší a na povrchu menší dobu, riziko nákazy se přes léto zmenší, říká imunoložka Blanka Říhová. Na podzim potom čeká druhou vlnu, budeme podle ní ale připraveni, epidemie už nebude katastrofální. Roušky jsou dobrá věc, nosily se už za španělské chřipky. Největší epidemie lidstva byly bakteriální, dodává.
Švédsko je postavené na konsenzu a osobní zodpovědnosti. Nedovedu si představit, že by se lidem něco přikazovalo. Vláda vydává jen doporučení. A ulice i obchodní domy jsou vesměs prázdné, popisuje situaci Petr Chadraba, který žije v Göteborgu. Lůžek je stále dostatek, slabým místem jsou ale domy pro seniory, kde se nákaza rozšířila. Mezi lidmi jsou i kritici, ale i ti doporučení respektují, říká.
Protože jsou nemocnice přetížené, musí řidiči sanitek rozhodovat, koho má ještě smysl převážet do nemocnice. Přitom na to nejsou vyškolení. Lidé umírají i v čekárnách, popisuje situaci v New Yorku konzultantka mezinárodních rozvojových projektů Zuzana Boehmová. To, co se děje, se dalo předpokládat. Je třeba ignorovat vše, co říká Donald Trump, protože je to buď lež, mystifikace nebo omyl, dodává.
Podívejte se, jak svět slaví Velikonoce v době koronavirové pandemie. Většina věřících se účastnila mše na dálku pomocí internetu, televize či rádia, jiní využili systému drive-in a někteří se sešli v kostelech navzdory bezpečnostním opatřením.
Bylo by výborné, kdyby někdo, kdo promoření navrhuje, řekl, kolik a kdy očekává infikovaných, kolik z nich skončí v nemocnici a kolik z nich zemře, říká vědec Jan Kulveit z Oxfordské univerzity. Žádná společnost nenechá proběhnout epidemiologickou vlnu během měsíce, přetížení systému by bylo extrémní. Levným řešením jsou roušky a chytrá karanténa. Cestou ven je technologický pokrok, dodává.
Martin Pavlíček do svého učebního plánu na Univerzitě Palackého v Olomouci už několik let zařazuje přednášku o umění v dobách moru. Poprvé se mu ale stalo, že si jej „přišlo“ poslechnout tisíc zájemců. Takové publikum mu v půlce března na sociálních sítích zprostředkoval ředitel festivalu Hradecký slunovrat Václav Müller, kterého zaujaly Pavlíčkovy „morové“ příspěvky na Facebooku.
Informace o viru byly Čínou aktivně potlačovány. Virus cirkuloval v Číně celý prosinec, pořád deklarovali nízká čísla. Koronavirus není vyrobený a bude mutovat, hrozbu pandemie jsme nebrali vážně, nepřipravili jsme se. Může za to naše lenost a neochota si nebezpečí připustit, říká virolog Jiří Černý z Fakulty tropického zemědělství při ČZU.
Zdravotnická zařízení odmítají otestovat klienty se symptomy, mělo by se řešit systematické testování klientů. Stát reagoval s velkým zpožděním, zanedbali ochranné pomůcky, ty teď mám na deset dní, v napětí jsou klienti i personál. Oběti to mít bude, říká viceprezidentka Asociace poskytovatelů sociálních služeb a ředitelka Domova u Biřičky v Hradci Králové Daniela Lusková.
Koronavirus může mít mnoho pozitiv, třeba hygienu nebo nošení roušek, musíme vrátit život do normálních kolejí, ale nesmíme dopustit umírání lidí, nemáme jistotu, že epidemie bude v dubnu kulminovat, říká epidemiolog Rastislav Maďar. Když mají lidé roušky na obličeji, uvědomují si, že je nějaké riziko. Význam mají, když je mají obě strany, roušky s námi zůstanou i po epidemii, dodává.
Dodržují lidé karanténu? Máme to nejhorší za sebou, nebo nás to naopak čeká? Může virus mutovat? A jaké jsou cesty k jeho poražení? Hostem speciálu DVTV je epidemiolog Rastislav Maďar. A jak jsou na tom domovy pro seniory? Dorazily jim už ochranné pomůcky? A dostává se jim podpory od státu? Dalším hostem je Daniela Lusková, viceprezidentka Asociace poskytovatelů sociálních služeb.
Lidé jsou zděšeni, společnost se položila, ukazuje se, jak je Západ zranitelný, ale byly už daleko horší věci. Polovina nakažených nemá příznaky, cílem je kolektivní imunita. Každé desetiletí tu byla výrazná virová epidemie a vždy se to vyřešilo, říká biochemik Zdeněk Hostomský. Jsou lidé, kteří virus budou chtít zdokonalit a zneužít jako biologickou zbraň, dodává.
Jak pokročil vývoj vakcíny proti koronaviru? Co už o COVID-19 víme a co ještě zůstává nezodpovězeno? Hostem speciálu DVTV bude biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zdeněk Hostomský.
Vir je specificky nastaven na člověka, proto existují teorie, že byl vytvořen uměle. Promořit populaci může trvat roky. Je otázka jak a jaká epidemiologická opatření udělat. Koronavir by neměl zanechávat dlouhodobé následky, ale může docházet k rozvoji autoimunitní reakce, ale netušíme, co může vyvolat. Vysoké dávky vitamínu C by měl člověk konzultovat s lékařem, říká imunolog Jaroslav Svoboda.
