Firma E.ON chce lidem z jižních Čech na pozemcích stavět elektrické vedení. Když nepřijmou pár tisícovek odškodného, hrozí jim, že stavbu protlačí silou s odvoláním na veřejný zájem. Někteří farmáři a jedna obec se ale vzbouřili a podmínkám energetického kolosu se nepodřídili. Malá vesnice už slaví první úspěch - díky své neústupnosti dostane čtyřikrát tolik, než firma původně nabízela.
Politik z Valašského Meziříčí, který pracuje pro dvě Babišovy firmy, sedí od loňska ve dvou firmách hlavního města. Posty dostal krátce poté, co jeho kraj podpořil Radmilu Kleslovou v boji o místopředsedkyni hnutí. Do jedné z firem přišel zároveň s Kleslovou. Spojitost ale odmítá, funkce podle svých slov dostal díky tomu, že je energetický expert.
Velká část faktury za elektřinu nebude od příštího roku záviset na tom, kolik kdo spotřebuje elektřiny, ale jak velký má jistič. Na většinu spotřebitelů by změny měly mít dopad v řádu jednotek procent. Energetický regulační úřad se nyní snaží zjistit, zda neexistují velké skupiny obyvatel, které by po změnách za elektřinu platily o desítky procent víc než nyní.
Hladiny řek zůstávají v Česku pořád nízko. I uprostřed zimy nás paradoxně trápí nedostatek vody. Experti tvrdí, že se v budoucnu nevyhneme budování nových přehrad. "Měli bychom se klanět tvůrcům robustních vodárenských soustav, jako je Želivka či vltavská kaskáda. Bez nich by bylo zle," vysvětluje ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Mark Rieder. Ten je i šéfem týmu "Sucho", který má hledat způsoby, jak vodu udržet v krajině. Podle Riedera Češi vodou plýtvají - i proto, že je pořád dost levná.
Kdyby nad ERÚ dohlížel premiér Bohuslav Sobotka, bylo by to zbavení regulátora jeho nezávislosti podloudným způsobem, říká předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. Podle ní by navíc takový krok byl nezákonný. Fakt, že kvůli chybě poslanců spadl ERÚ pod účinnost služebního zákona, Vitásková považuje za záměr.
Význam obnovitelných zdrojů pro německou energetiku nadále roste, v loňském roce se podílely na celkové výrobě elektřiny téměř z jedné třetiny. Přesto nejvýznamnějším energetickým zdrojem nadále zůstává uhlí, uvedlo Sdružení energetiky a vodárenství (BDEW). Celková výroba elektřiny v Německu loni vzrostla o tři procenta na 647,1 terawatthodiny (TWh). Výroba v obnovitelných zdrojích se meziročně zvýšila o 19 procent na 194,1 TWh a jejich podíl na produkci elektřiny v zemi vzrostl z 26 na 30 procent. Na celkové výrobě elektřiny v zemi se černouhelné a hnědouhelné elektrárny podílely celkem 42,2 procenta, meziročně o 1,5 procentního bodu méně.
Dodavatele energií loni změnilo nejméně lidí od roku 2010. Velcí hráči jako ČEZ a RWE se naučili bojovat o zákazníky a výrazně zpomalili jejich odchod. Přechod už navíc nemusí být tak výhodný jako dosud, protože firmám klesá prostor, jak mohou celkovou cenu samy ovlivnit.
Spor o vypsání podpory pro obnovitelné zdroje na příští rok zřejmě definitivně míří ke konci. Energetický regulační úřad připravil pracovní verzi cenového rozhodnutí, ve které počítá s podporou pro existující zdroje obnovitelné energie. Finální znění rozhodnutí přijme úřad až ve chvíli, kdy schválené nařízení vlády vyjde ve Sbírce zákonů. Podporu ale ERÚ nevypíše pro zdroje, které se budou připojovat v příštím roce, dokud ji neodsouhlasí Evropská komise.
Desetileté povolení mělo končit 31. prosince, Státní úřad pro jadernou bezpečnost ale udělil ČEZu výjimku do konce března roku 2016. Do té doby by měla energetická firma získat novou licenci. Jde o procesní záležitost, která nemá nic společného se schopností dukovanských bloků dodávat elektřinu.
Odboráři petrochemického holdingu Unipetrol dnes ukončili stávkovou pohotovost. Podle podepsaného dodatku ke kolektivní smlouvě přijde všem zaměstnancům na účet jednorázová odměna 7000 korun a mzda se zvýší od 1. ledna o 1000 korun. Uvedl to předseda odborové organizace Pavel Dvořák. Pohotovost vyhlásila odborová organizace v září kvůli výši mezd. Zástupci zaměstnanců požadovali zvýšení základních mezd od 1. srpna 2015 o osm procent, a to pro zaměstnance se základní mzdou do 50 000 korun včetně.
Prodej podílu by měl současnému vlastníkovi elektráren, italské firmě Enel, přinést 1,3 miliardy eur (zhruba 35 miliard korun). Transakční dokumenty mohou být podle mluvčího EPH podepsány do konce roku. V první fázi by měl EPH ještě před Vánocemi získat od Enelu zhruba třetinový podíl. Zbytek akcií by měl obdržet po dokončení jaderné elektrárny Mochovce na jihu Slovenska, což se stane za dva roky. Enel za zhruba dvoutřetinový podíl ve Slovenských elektrárnách v roce 2006 zaplatil 840 milionů eur.
Akcie ČEZ se propadly na desetiletá minima a nic nenasvědčuje tomu, že by měly začít výrazněji růst. Hodnota firmy se od počátku roku snížila o téměř 90 miliard korun. Hlavním důvodem je propad cen elektřiny, která je nejlevnější za 12 let. Investoři, ale mohou citlivě vnímat i potíže v Jaderné elektrárně Dukovany, kde stojí tři ze čtyř bloků. Pro investory může mít ale "levný" ČEZ jednu výhodu - dividenda se bude blížit až k výjimečným deseti procentům z ceny akcie.
Po aféře se zfalšovanými revizemi potrubí v Dukovanech raději ČEZ preventivně kontroluje i modernější jadernou elektrárnu na jihu Čech. I tam se našlo několik snímků, které nebyly průkazné. Šéfka jaderného úřadu Dana Drábová řekla, že je na ČEZ kvůli způsobu údržby atomových elektráren "opravdu naštvaná". V pátek se sešla s generálním ředitelem energetické firmy Danielem Benešem, oba jsou v kontaktu i s premiérem Bohuslavem Sobotkou.
Energetický regulační úřad nerozumí usnesení vlády a neví, jak má postupovat. "Na základě schváleného materiálu, který jsme dostali pouze v přípravné verzi, cenové rozhodnutí rozhodně vypsat nemůžeme a nevypíšeme," řekl mluvčí úřadu Jiří Chvojka. Podle ERÚ nemají peníze dostat solární elektrárny, některé plynové teplárny či zdroje na biomasu, které dosud neschválila Evropská komise. Notifikaci nemají podle ERÚ zdroje spuštěné mezi lety 2006 a 2012 a od začátku roku 2016.
Během několika příštích měsíců by měl definitivně skončit spor mezi ministerstvem průmyslu a Energetickým regulačním úřadem o poskytnutí podpory pro obnovitelné zdroje energie. Evropská komise má potvrdit českou podobu těchto podpor, vyplynulo z rozhovoru ministra Jana Mládka s eurokomisařkou pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou.
Těžba by měla skončit na jaře příštího roku. Podle Severní energetické zachování limitů těžby hnědého uhlí na Mostecku neumožňuje další rozvoj těžby. V dole pracuje víc než 300 lidí. Kolik jich Severní energetická případně propustí, zatím jasné není.
Energetický regulační úřad zvýší regulovanou část ceny u elektřiny, zahrnující například platby za přenos a distribuci, zvýšení však bude vykompenzováno zlevněním samotné elektřiny na trhu. Koncové ceny tak zůstanou v příštím roce zhruba stejné, u zemního plynu mírně klesnou. Jednotliví dodavatelé čekali s konečnými cenami pro příští rok právě na dnešní rozhodnutí regulátora.
Dodávky plynu na Ukrajinu byly obnoveny v první polovině října v rámci "zimního balíčku", podle ministra energetiky Alexandra Novaka si ale země další dodávky suroviny nepředplatila. Vztahy mezi Kyjevem a Moskvou jsou už tak mimořádně napjaté, protože Rusko anektovalo ukrajinský Krym a podporuje proruské povstalce na východě Ukrajiny. Rusko podle Novaka nevylučuje, že Ukrajině přestane v odvetě za přerušení dodávek elektrické energie na Krym dodávat uhlí pro tepelné elektrárny.
Pokud chce země naplnit své cíle, ke kterým se na základě evropských směrnic zavázala, musí v příštích pěti letech každoročně o sto procent navýšit úspory z loňského roku, shrnuje Nejvyšší kontrolní úřad.
Za údajné zneužívání dominantního postavení na trhu dostala česká společnost Energo-Pro pokutu 14,4 milionu leva od bulharského antimonopolního úřadu. Podle firmy jde o starý případ z roku 2008, který souvisí ještě s německým koncernem E.ON, od něhož Energo-Pro jeho bulharskou energetickou divizi odkoupila. Ten byl ale za tento případ potrestán už v roce 2011.
