Emmanuel Macron byl znovuzvolen francouzským prezidentem. Ukazují na to projekce francouzských médií zveřejněné po uzavření volebních místností v druhém kole voleb. Macronovi přisuzují poměrně přesvědčivé vítězství s asi 58 procenty hlasů. Jeho krajně pravicová soupeřka Marine Le Penová získá kolem 42 procent. "Děkuji všem, kteří stáli po mém boku a umožnili toto znovuzvolení," prohlásil Macron.
Francouzi od nedělního rána v druhém kole prezidentských voleb vybírají hlavu státu, průzkumy favorizují dosavadního šéfa Elysejského paláce Emmanuela Macrona. Zpravodajka Aktuálně.cz navštívila velký mítink lídryně krajní pravice Marine Le Penové, která proti stávajícímu prezidentovi kandiduje.
Francouzi v nedělním druhém kole voleb vyberou hlavu státu. Proti prezidentovi Emmanuelu Macronovi, kterého favorizují průzkumy, stojí krajně pravicová politička Marine Le Penová. Klíčové bude, ke komu se přikloní voliči Jeana-Luka Mélenchona, který do finále volebního klání těsně nepostoupil. Zpravodajka Aktuálně.cz v Paříži vyzpovídala jeho podporovatele.
Dlouho očekávaná debata finalistů francouzských prezidentských voleb rychle přerostla v konfrontaci kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Současný prezident Emmanuel Macron obvinil svou soupeřku Marine Le Penovou, že její zájmy jsou spjaty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba kandidáti se také střetli ohledně postojů k Evropské unii, migraci nebo ekologii.
Redakce francouzského politického magazínu Marianne tvrdí, že jeho většinový vlastník Daniel Křetínský donutil novináře změnit texty na titulní straně vydání, které má vyjít ve čtvrtek. Podle prohlášení redaktorů se jedná o nepřípustný zásah do nezávislosti médií. Zastoupení Křetínského, který je jedním z nejbohatších Čechů, uvedlo, že situaci nebude komentovat.
Země galského kohouta se zlobí. Přes polovinu hlasů tam v prvním kole prezidentských voleb získali extrémní kandidáti. Emmanuel Macron zůstává favoritem, jistého ale nemá nic.
Ukrajina na 30. kongresu občanských demokratů sloužila logicky jako téma číslo jedna. O české chudnoucí, chudé a o lidi dlouhodobě bez šance tam ale věru příliš nešlo.
Předběžné výsledky prvního kola prezidentských voleb ve Francii v neděli večer potvrzovaly předpoklady o tom, že v kole druhém se 24. dubna zopakuje duel mezi centristou Emmanuelem Macronem a vůdkyní krajní pravice Marine Le Penovou.
Celkem dvanáct kandidátů a kandidátek se uchází o francouzské prezidentské křeslo. V neděli se koná první kolo voleb, a ačkoliv v průzkumech zatím vede současný prezident Emmanuel Macron, jeho rivalka Marine Le Penová mu šlape na paty. Válka na Ukrajině, elektrická soběstačnost nebo vztah Francie k EU a NATO ovlivňují i v posledních dnech před hlasováním rozhodování voličů.
V neděli se ve Francii koná první kolo prezidentských voleb. Kdo z něj postoupí? "Emmanuel Macron a Marine Le Penová," říká politolog a historik Jacques Rupnik. "Druhé kolo pak bude daleko těsnější než minule. Média příliš brzy vyhlásila, že Macron má takový náskok, že už ho soupeři nemohou dohnat. A to se ukazuje jako falešné. Otázkou je, jak se rozhodnou levicoví voliči," dodává.
Aktuální nájemník Elysejského paláce míří k obhajobě mandátu. Před nedělními volbami v průzkumech vede nad soupeřkou, kterou porazil už minule.
Nezapomeňme, že už mu to prošlo v Grozném, v Aleppu a v dalších městech a vesnicích. Nesmí mu to projít znovu. Jeho vina nesmí být smazána, zapomenuta.
Den za dnem jim máme být vděčni víc a víc. Nezapomeňme, že Putin je „butcher“, řezník, který by s chutí vrazil nůž i do nás. Denně si to ráno i večer opakujme, denně se za Ukrajinu a její vítězství pokorně modleme.
Do francouzských prezidentských voleb, jejichž první kolo se koná 10. dubna, oficiálně vstupuje 12 kandidátů, oznámil předseda Ústavní rady Laurent Fabius. Největší šanci na vítězství má podle průzkumů nynější hlava státu Emmanuel Macron. Ten se ve druhém kole voleb, plánovaném na 24. dubna, pravděpodobně utká s krajně pravicovou kandidátkou Marine Le Penovou.
Současný francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek večer oficiálně potvrdil svůj záměr kandidovat v dubnových prezidentských volbách.
Evropští lídři v pátek nad ránem odsouhlasili, co nazvali "dosud nejtvrdším balíčkem" sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Sankce mají zasáhnout energetiku, dopravní sektor, obchod a pocítit by je mělo 70 procent bankovního trhu. Nově by také neměli dostat vízum do EU ruští diplomaté a byznysmeni.
