Veřejným prostorem se i desítky let po válce vznáší pojem kolaborant. Sáhnou po něm s chutí všichni, zleva i zprava. Protože spolehlivě funguje jako emoční nálepka, s jejíž pomocí se pak už není nutné vysilovat racionální argumentací.
V říjnu 1941 z Alexandrie vypluli příslušníci Československého praporu 11 - Východního do libyjského přístavu Tobruk, který za druhé světové války bránili proti nacistům. Ti jim posměšně říkali "pouštní krysy". V německo-italském obklíčení vydrželi Čechoslováci spolu s Brity, Australany a Poláky až do 10. prosince 1941, kdy prolomili pozice nepřítele. Nakonec však Tobruk 21. června 1942 padl.
Symbol kolaborace s nacisty, Emanuel Moravec, byl brilantním žurnalistou, uznávaným vojenským stratégem, mimořádně ambiciózním člověkem a milovníkem přepychu. "Především ale vědomým kolaborantem a nacistickým aktivistou," připomíná historik Pavel Suk, který se zaměřuje na nacistickou a komunistickou propagandu, a tudíž i na Emanuela Moravce, jenž spáchal při pražském povstání sebevraždu.
Emanuel Moravec, stoupenec prvorepublikových prezidentů, nekolaboroval s Německem kvůli zklamání a finanční situaci. Se silnými vůdci a válečnými konflikty sympatizoval už před Mnichovem, myslí si ředitel Ústavu českých dějin na Karlově univerzitě v Praze profesor Ivan Šedivý. Film Anatomie zrady Moravcův přerod zjednodušuje, ke zradě ho dovedly složitější proudy, říká historik.
Lehce otylý holohlavý muž přes zrcadlo šmíruje pohlednou nahou ženu. Ta si ho všimne a dveře do koupelny zavírá. „Scéna z manželského života“ plukovníka a pozdějšího kolaboranta s nacisty Emanuela Moravce otevírá dvoudílný snímek Anatomie zrady, který tuto a příští neděli uvede Česká televize. A dokonale ho definuje – jako sled neskrývaných ambic, umolousaných metafor a vypravěčských zkratek.
Dvoudílný historický film režiséra Bisera A. Arichteva nazvaný Anatomie zrady ukáže přeměnu vlastence v obávaného kolaboranta.
"Jsme tvorové, kteří se k sobě dokáží chovat strašlivě. A když o tom nebudeme mluvit, bude to v nás," říká v rozhovoru Jiří Padevět, autor úspěšných knih Průvodce protektorátní Prahou a Krvavé finále.
