Hoteliéři kvůli rostoucím cenám energií vzhlíží s obavami k nadcházející zimní sezoně. Někteří kvůli úsporám provoz přes zimu raději zkrátí, ti ostatní se pak často nevyhnou navyšování ceníků. Některé hotely jsou navíc zastaralé a špatně zateplené, což v praxi znamená, že nejsou schopny topit efektivně a náklady jim tak rostou ještě výrazněji.
Ústavní soud odmítl stížnost firmy Talwin, která provozuje fotovoltaickou elektrárnu v Moldavě na Teplicku. Neoprávněně si nárokovala vyšší výkupní cenu elektřiny. Státu tak vznikla škoda zhruba 97,6 milionu korun. Justice v trestním řízení zabrala firmě jako náhradní hodnotu přibližně 56 milionů korun. Ústavní soudci stížnost odmítli jako zjevně neopodstatněnou.
Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl britskému ekonomickému listu Financial Times slovenský premiér Eduard Heger. Obrovský nárůst cen po ruské invazi na Ukrajinu by podle něj mohl slovenskou ekonomiku zlikvidovat, pokud Bratislava nezíská z Bruselu podporu v řádu miliard eur.
Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než dosud. Vláda v pondělí kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení připravené ministerstvem zdravotnictví. Podle nařízení má například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia.
Dodavatelé energií již začali odběratelům zohledňovat státní příspěvek přes takzvaný úsporný tarif. Dodavatelé příspěvek většinou zákazníkům promítnou do nejbližších záloh, které o výši příspěvku sníží. První záloha, na které lidé uvidí nižší cenu, bude říjnová. Vyplývá to z vyjádření dodavatelů energií.
Evropské země už měsíce sužují rostoucí ceny energií a pohonných hmot. Situaci zhoršila ruská invaze na Ukrajinu, která rozkolísala světové trhy s ropou a zemním plynem, což se promítlo i do peněženek Evropanů. Podívejte se na výběr hlavních opatření, která ve snaze tlumit dopady zdražování na běžné lidi přijalo Česko i šest nejbližších zemí. Kroky států zhodnotil komentátor David Klimeš.
Krizová opatření navržená Evropskou komisí (EK) ke zmírnění dopadů rekordně vysokých cen energií nejsou k vyřešení těžké situace obyvatel a firem v členských státech dostatečná. Novinářům to v pátek řekl předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož je mimo jiné potřeba co nejrychleji změnit způsob, jakým se určují ceny elektřiny. Více opatření požadují i zástupci průmyslových odvětví.
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Řekl to ve středu po jednání vlády. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) upřesnil, že k 1. listopadu by měla být připravena výzva k dotačnímu titulu.
Země Evropské unie by měly povinně omezit spotřebu elektřiny v nejvytíženějších hodinách o pět procent. Ve středu to navrhla Evropská komise v rámci krizového balíčku zaměřeného na zmírnění dopadu vysokých cen energií. Celkovou poptávku po elektřině doporučila komise snížit do konce března příštího roku o desetinu. O sadě návrhů budou jednat unijní ministři energetiky 30. září na mimořádné schůzi.
Návrh na podporu velkých firem kvůli vysokým cenám energií počítá s pomocí zhruba pro 8000 podniků. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve středu vládě navrhne, aby na pomoc vyčlenila 30 miliard korun. Se stanovením maximálních cen energií pro firmy nepočítá, protože to neumožňuje evropská legislativa. Síkela to řekl před jednáním vlády.
Zastropování cen elektřiny a plynu se v současnosti skloňuje na národní i celounijní úrovni. Česká vláda se k tomuto kroku již rozhodla a pro malé odběratele plošně nastavila konkrétní limity, přes které ceny energií nepůjdou. Jak se tento krok projeví na spotřebě tuzemských domácností a nakolik změna zahýbe s ceníky jejich dodavatelů, zjistíte v následujícím přehledu.
Státy Evropské unie se chystají zastavit cenu elektřiny na 180 eurech za jednu megawatthodinu (MWh) pro výrobce energie z jádra a obnovitelných zdrojů, tedy v přepočtu na 4400 korunách. Daň z nadměrných zisků pro rafinerie, uhelné společnosti a další fosilní hráče pak má být nejméně 33 procent napříč EU. Tato dvě klíčová čísla obsahuje návrh Bruselu na zkrocení cen energií v Evropě.
Přestože Češi ušetří v průměru 19 procent ze mzdy, je v tuzemsku přes 60 procent nízkopříjmových domácností bez finanční rezervy. To řadí Česko v žebříčku finančního zdraví domácností až na 13. místo v eurounijním srovnání 27 států. Finanční situaci českých domácností přitom dál komplikují drahé energie, vyplývá z osmého pilíře Indexu prosperity Česka.
Řada dodavatelů energií se snaží převést zákazníky z běžných ceníkových či fixovaných produktů na takzvané spotové ceny, tedy okamžité tržní ceny, které se neustále mění. Protože způsob stanovení ceny ale dodavatelé často mění jednostranným oznámením, podobně jako by šlo o prostou úpravu ceníku, může tento postup být v rozporu se zákonem. V tiskové zprávě to uvedl Energetický regulační úřad.
Můžeme si oddechnout - Evropská unie se dohodla, že nepřipustí rozvrácení svého jednotného trhu. Teď ještě zbývá vymyslet, jak v praxi srazit ceny plynu a elektřiny.
