


Česko má čtvrtý nejnižší dluh v EU, ukazuje nové porovnání. Jednooký mezi slepými, říká ekonom
Největší zadlužení na konci loňského roku vykazovalo Řecko, nejlépe je na tom Estonsko.



Největší zadlužení na konci loňského roku vykazovalo Řecko, nejlépe je na tom Estonsko.



Letos by měl hrubý domácí produkt stoupnout o 3,5 procenta, příští rok zpomalit na tři procenta a v roce 2020 dále zpomalit na 2,6 procenta.



Výhled pro Česko je přesto výrazně lepší ve srovnání s podzimní prognózou MMF.



Ministerstvo financí zlepšilo odhad růstu české ekonomiky pro letošní i příští rok. Růst by měl být tažen zejména spotřebou domácností a investiční aktivitou firem a vládních institucí.



V březnu evidovaly úřady práce 253 522 nabídek volných pozic. Nejvyšší nezaměstnanost je na Karvinsku, nejnižší v okrese Rychnov nad Kněžnou.



Tuzemská ekonomika skončila ve výzkumu společnosti Allianz lépe než německá nebo nizozemská. Poslední příčka patří Francii.



Projděte si čerstvá čísla z nejpřesnější statistiky výdělků v České republice.



Meziroční růst průmyslové výroby v Česku v lednu zrychlil na 5,5 procenta z prosincových 3,3 procenta. Nejvíce k tomu přispěla výroba motorových vozidel, strojů či elektroniky. Meziročně vzrostla také hodnota nových zakázek a tržby z průmyslové činnosti. Produkce naopak poklesla podle ČSÚ třeba ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 16,1 procenta a v oblasti těžby a dobývání o 4,1 procenta. Stavební výroba v Česku se po prosincovém revidovaném poklesu o 1,1 procenta vrátila v lednu k meziročnímu růstu, když především díky mimořádně teplému počasí stoupla o 33,6 procenta. Příznivé klimatické podmínky umožnily stavbařům dělat veškeré stavební práce.



Na trh práce se dostávají i lidé, kteří na něm nikdy nebyli. Přesto to nestačí a roste tlak na dovoz pracovníků.



České ekonomice se nebývale daří a hned tak to neskončí. Po roce 2020 však může začít čelit vážnějším problémům. Analýza ČSOB totiž ukazuje, že se hospodářství přehřívá. Je proto třeba najít cestu, jak tento stav regulovat tak, aby se nestal hrozbou, nýbrž výzvou, z které bude hospodářství dále růst.



Zprávu o situaci českého hospodářství publikovala Evropská komise společně s podobnými materiály o dalších členských zemích.



S velkým náskokem vede západní část vnitřního Londýna. Silné zastoupení na čele tabulky mají německé regiony, naopak konec tabulky patří Bulharsku.



Tuzemské podniky vidí první polovinu roku mimořádně optimisticky. Třetina firem očekává další zlepšení své situace.



Růst je vyvážený a měl by pokračovat i letos. Podílí se na něm jak domácí, tak zahraniční poptávka.



Růst by měl být tažen zejména spotřebou domácností a investiční aktivitou firem a vládních institucí.



Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých podniků. S růstem se počítá i v roce 2019, kdy by podle analytiků mohl dosáhnout 2,1 procenta.



Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí minulého roku vzrostla meziročně o pět procent, což je v souladu s předchozími odhady Českého statistického úřadu z listopadu a prosince. Meziroční růst hrubého domácího produktu byl tak v loňském třetím čtvrtletí nejvyšší za poslední dva roky. Ve druhém čtvrtletí HDP stoupl meziročně o 4,7 procenta. První odhad loňského HDP statistici zveřejní 16. února. Ve srovnání s loňským druhým kvartálem se HDP zvýšil ve třetím čtvrtletí o 0,5 procenta. I to je v souladu s předchozími odhady. Hlavním faktorem růstu české ekonomiky v loňském třetím čtvrtletí byla především domácí poptávka. Spotřeba domácností vzrostla meziročně o 3,8 procenta.



Průmyslová výroba v Česku v listopadu zpomalila meziroční růst na 8,5 procenta po říjnovém zvýšení o 10,5 procenta. Růst podpořila hlavně energetika, výroba automobilů a elektrických zařízení. Ve srovnání s říjnem průmyslová produkce očištěná o sezonní vlivy vzrostla o 3,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Tržby v průmyslu meziročně stouply o 5,7 procenta. Hodnota nových zakázek se proti listopadu 2016 zvýšila o 3,3 procenta. Stavební výroba v Česku loni v listopadu zpomalila meziroční růst na 1,9 procenta po říjnovém růstu o 5,9 procenta. Produkce se zvýšila v pozemním stavitelství, a to o 3,1 procenta, naopak v inženýrském klesla o půl procenta.



Čechům stouply výdělky a nechávají díky tomu v obchodech více peněz. Ačkoliv za potraviny utratí více než dříve, větší množství si jich kvůli inflaci domů nepřinesou. Naopak drogistickým zbožím se i přes nárůst cen zásobují více.



Průmyslová výroba v Česku v říjnu zrychlila meziroční růst na 10,5 procenta po zářijovém revidovaném zvýšení o 4,9 procenta. K růstu přispěla zejména výroba automobilů a elektřiny, plynu a tepla. Kladný vliv na něj měla i výroba elektrických zařízení. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů výroba stoupla o 5,3 procenta, přičemž letošní říjen měl proti tomu loňskému o dva pracovní dny více. V meziměsíčním srovnání ale průmyslová produkce klesla - reálně o 1,5 procenta.