Podle Českomoravské konfederace odborových svazů potrvá 84 let, než budou mít Češi stejné mzdy jako Němci. Některé další země západní a severní Evropy máme dohánět dokonce více než sto let. Šlo by to rychleji, pokud by koruna byla silnější, tvrdí odboráři.
Růst hrubého domácího produktu (HDP) sice oproti předchozímu čtvrtletí mírně zpomalil, nadále ale zůstává výrazný. Podle prvního odhadu Českého statistického úřadu dosáhl meziročně 4,3 procenta.
Česká republika je 26. nejlepším státem světa, pokud jde o podmínky k životu. V žebříčku institutu Legatum - takzvaném indexu prosperity - si polepšila o tři místa a umístila se nejlépe od roku 2011. Na rozdíl od většiny podobných žebříčků nehodnotí tento index státy pouze podle jejich ekonomické vyspělosti. První příčky obsadily severské státy spolu se Švýcarskem a Novým Zélandem. Naopak nejhůře se žije ve Středoafrické republice.
Kupní síla jednoho obyvatele České republiky dosahuje v průměru 7313 eur ročně. Česko si letos udrželo loňské 26. místo mezi 42 státy, propad kupní síly z předchozích let - mimo jiné způsobený měnovou intervencí České národní banky - se zastavil. Nejlépe jsou na tom obyvatelé Lichtenštejnska, kteří mají 4,5násobně větší kupní sílu, než je evropský průměr.
Průmyslová výroba v Česku v září meziročně rostla o 0,6 procenta, oznámil Český statistický úřad. Po očištění o menší počet pracovních dnů byl ale růst výraznější - o 3,1 procenta. Nejvíce nových zakázek přibylo automobilkám, největší propad naopak zaznamenal chemický průmysl. Stavební výroba v září pokračovala v růstu - po očištění o téměř čtyři procenta.
Přinejmenším ve dvou bodech přinesla měnová intervence z pohledu ČNB pozitivní výsledek. Lidé přestali šetřit a začali utrácet, tržby obchodníků rostou. Oslabení koruny si pochvalují také exportéři, tedy významní zaměstnavatelé.
Evropská komise v nové prognóze odhaduje, že česká ekonomika letos zrychlí růst na 4,3 procenta z loňských dvou procent. Příští rok ale její expanze zpomalí až na 2,2 procenta. Hlavní příčinou rozkolísaného vývoje má být průběh čerpání z evropských fondů. Inflace by letos měla zůstat na 0,4 procenta, v dalších letech poroste, ale nepřekoná dvě procenta.
Ekonomika celé Evropské unie letos vykáže růst o 1,9 procenta, v eurozóně o 1,6 procenta. Vyplývá to z nové prognózy Evropské komise. V příštích letech má hospodářský růst mírně zrychlovat. Dál přetrvává velmi nízká míra inflace. Příchod velkého množství uprchlíků prý krátkodobě přinese hlavně vyšší veřejné výdaje, dlouhodobě je pozitivní dopad očekáván především ve vyšší nabídce pracovních sil.
Tempo růstu maloobchodních tržeb v září opět zrychlilo, uvedl Český statistický úřad. Meziročně se zvýšily o 6,3 procenta, ve srovnání se srpnem rostly o 1,7 procenta. Podle ekonomů je tento výsledek jeden z nejlepších v tomto roce a vypovídá o tom, že se lidé zhoršení své ekonomické situace bojí stále méně.
Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz se letos v Česku ve stínové ekonomice "protočí" zhruba 614 miliard korun, tedy dvakrát tolik, než během loňského roku vyplatil stát na starobních důchodech. Skryté aktivity jsou typické hlavně pro odvětví, v nichž probíhají menší hotovostní platby. Podíl šedé ekonomiky na českém HDP činí 15,1 procenta, meziročně ale klesá.
Alespoň nějaký příjem ze zaměstnání nebo podnikání má nyní 5,06 milionu lidí, což je o 65,4 tisíce více než před rokem. Celková zaměstnanost v Česku je nejvyšší od vzniku samostatné republiky v roce 1993. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Podle jednotné metodiky si zároveň držíme druhou nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii.
Za vyššími investicemi českých firem stojí podle nové prognózy České bankovní asociace především urychlené čerpaní evropských dotací. Díky nim by české hospodářství mohlo letos posílit o 4,2 procenta. Příští rok by měla česká ekonomika zpomalit. Bankovní asociace očekává, že v roce 2016 mírně zrychlí růst mezd, a to na 3,8 procenta. Inflace by měla přesáhnout již jedno procento.
Příští rok jednorázové faktory jako mimořádné čerpání peněz z evropských fondů nebo nižší daně odezní. Ekonomický růst by tak měl podle ministerstva financí odrážet normální podmínky a možnosti české ekonomiky. Úřad očekává pro rok 2016 růst o 2,7 procenta.
Každý den volna navíc připraví ekonomiku o 0,1 až 0,4 procenta HDP, odhadují ekonomové. Zásadní problém v tom nevidí. Zatímco výrobní podniky mohou mít problémy, naopak poskytovatelé některých služeb mají vyšší tržby - lidé totiž více utrácejí. A například počasí má na výrobu mnohem větší vliv než počet státních svátků, říká ekonom Jiří Polanský z České spořitelny.
Zatímco hrubý domácí produkt na osobu loni v Česku dosahoval 84 procent průměru Evropské unie, mzdy odpovídaly jen 62 procentům unijního průměru. Rozdíl mezi oběma hodnotami je podle ekonoma Davida Marka nejvyšší v EU. Důvodů je podle něj několik. Vysoké náklady na práci nad rámec vyplácené mzdy, vysoký podíl průmyslu nebo také malá odborová angažovanost ve srovnání se zbytkem Evropy. Podívejte se na tabulku zemí.
Podíl automobilového průmyslu na výkonu tuzemské ekonomiky, zaměstnanosti i exportu stále roste. Ekonomové přitom varují, že úzká orientace na jedno odvětví může být nebezpečná - příkladem jsou finská Nokia nebo americký Detroit. Tuzemské automobilky a dodavatelé dílů nicméně nejsou závislí na jedné nebo dvou značkách, výhodou jsou také moderní továrny, výhodná geografická poloha a levná pracovní síla.
Zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky je běh na dlouhou trať. Pomoci mohou investice do vzdělání, lepší využití dat a naslouchání spotřebitelům, kteří sdílejí své zkušenosti, uvedli experti na konferenci na Vysoké škole ekonomické v Praze. Česko by se mělo vyvarovat toho, že vytvoří obří firmu, na níž bude tamní ekonomika závislá - podobně jako bylo Finsko na Nokii.
V srpnu bylo bez práce 5,1 procenta obyvatel České republiky, spočítali statistici. To je o 0,9 procentního bodu méně než před rokem a o 0,1 procentního bodu méně ve srovnání s červencem. V Evropské unii zůstává Česko druhé nejlepší po Německu. Zároveň roste míra zaměstnanosti. Ta dosáhla 70,7 procenta a je nejvyšší od roku 1993.
Nová Zpráva o globální konkurenceschopnosti, kterou každoročně vydává švýcarská nezisková organizace Světové ekonomické fórum, porovnává 140 ekonomik světa. Česká republika skončila na 31. místě a zaznamenala v žebříčku druhé zlepšení v řadě, před rokem 2013 se však čtyřikrát za sebou propadla. Z postsocialistických zemí skončila Česká republika v letošní zprávě druhá za Estonskem.
Český statistický úřad zpřesnil odhad HDP za druhé čtvrtletí. Ekonomika meziročně rostla o 4,6 procenta, oproti letošnímu prvnímu čtvrtletí o 1,1 procenta. Růst české ekonomiky je tak ještě rychlejší, než uváděly srpnové odhady. Pomáhají zejména průmyslová výroba a maloobchodní tržby, ale také klesající nezaměstnanost a měnové intervence České národní banky.
