


Budeme nasávat papírovými brčky, přemůžeme se. Trpět za planetu je víc
Test Aktuálně.cz přinesl povzbudivou zprávu.



Test Aktuálně.cz přinesl povzbudivou zprávu.



Náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN) na příštím zastupitelstvu hlavního města navrhne vyhlášení stavu klimatické nouze v Praze. Aby však neděsil Pražany a opoziční politiky, vynechá slovo "nouze " a opatření bude nazývat "klimatickým závazkem". Expertní skupina má do roka vypracovat obsáhlý plán změn, díky kterému bude město mít v roce 2030 o 45 procent nižší emise CO2 a do roku 2050 nulové. S plánem pomáhá i bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík.



Úmrtí a pohřby jsou spojeny se smutkem, odosobněnými krematorii a černými náhrobky. V posledních letech však po celém světě stoupá zájem o alternativní způsoby pohřbívání. V americkém státě Washington schválili kompostování lidských ostatků, české pohřby zatím mají k ekologickým alternativám daleko. První vlaštovkou je v tomto směru Les vzpomínek na pražském Ďáblickém hřbitově, kde se zpopelněné ostatky dají uložit pod strom. Jeho zakladatelky z organizace Ke kořenům jej společně se Správou pražských hřbitovů založily před čtyřmi lety a vedou také netradiční poslední rozloučení. "Pohřeb může být i krásná, léčivá událost," říká v rozhovoru vedeném přímo v Lese vzpomínek Blanka Dobešová.



Kapela Zrní se letošní 30. výročí sametové revoluce rozhodla oslavit sérií koncertů pojmenovanou Havlovy děti Havlovi. Každé z vystoupení má připomenout prvního polistopadového prezidenta, a tak si pro ně hudebníci vybrali místa, která jsou s jeho osobností spjatá. O tom, co pro skupinu Havel znamenal a proč zůstává jeho odkaz v české společnosti nadále živý, mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz zpěvák Jan Unger (35). Na setkání přichází den po tom, co se na Václavském náměstí zúčastnil demonstrace proti politice premiéra Andreje Babiše. "Vyvíjel jsem se od dítěte, kterému záleželo jenom na jeho hračce a jeho rodině, až po dospělého občana, pro něhož je důležitá celá společnost," vysvětluje.



Když se Katie stěhovala z New Yorku do Atlanty, ve snu by ji nenapadlo, že už za pár měsíců bude bydlet ve školním autobuse. Pak ale potkala Nicka, a když oba uvěřili, že jsou pro sebe ti praví, rozhodli se pro vlastní bydlení. Situace jim ale nepřála, Katie splácela dluhy ze studentské půjčky a Nick pracoval v obchodě. Hypotéka byla vyloučená, pak je ale okouzlil starý školní autobus. "Jde to ruku v ruce s naším životním stylem, šetříme planetu, a když chceme jet na výlet, nemusíme balit kufry," říká Katie pro Aktuálně.cz. Podívejte se, jak mladý pár žije. V galerii se dozvíte i to, jaké výhody má bydlení na malém prostoru.



Washington na severozápadě USA se stal prvním americkým státem legalizujícím posmrtné kompostování. Podle nového zákona si lidé mohou zvolit další způsob, jakým se s jejich pozůstatky po smrti naloží. Kompostování představuje ekologickou alternativu ke kremaci nebo klasickému pohřbu. Zákon, který vstoupí v platnost v roce 2020, je prvním svého druhu ve Spojených státech. Kompostování je legální také ve Švédsku.



Chemické látky zvyšují produkci zemědělců, plodiny chrání před nemocemi, škůdci či plísní. Jsou ale také hlavním znečišťovatelem vody i půdy, které dodávají organismům potřebné živiny. S alternativou k chemickým postřikům teď přišel biochemik Zbyněk Lamplot, rostliny chce pěstovat pomocí umělé inteligence. První chytrý prototyp bude mít ve svém podniku Entrée šéfkuchař Přemek Forejt.



Malajsie, která se stala světovou skládkou plastů, bude vracet nerecyklovatelný plastový odpad do zemí jeho původu. Oznámila to v úterý ministryně životního prostředí. Malajsie se stala alternativní destinací pro plastový odpad, když ho přestala přijímat Čína. Většina plastů, které se do Malajsie dostávají pochází z rozvinutých států a je kontaminovaná, nekvalitní a nedá se recyklovat.



Členské země Evropské unie v úterý formálně potvrdily novou směrnici zakazující plastové výrobky na jedno použití. Cílem opatření, které se týká například jednorázových brček, nádobí, tyčinek do uší i některých dalších plastových výrobků, k nimž existují ekologičtější alternativy, je snížit množství plastového odpadu. Členské státy mají nyní nejvýše dva roky na převedení nových pravidel do svých vlastních zákonů.



Textilní průmysl se kvůli negativnímu dopadu na životní prostředí i etice výroby oblečení v posledních letech ocitá pod palbou kritiky. Stále více lidí se tak odvrací od řetězců s takzvanou rychlou módou a hledá ekologičtější alternativy oblékání. Jedním z nich jsou i second handy, o které podle pozorovatelů bude v následujících pěti letech mnohem vyšší zájem.



Je mladý, talentovaný a má smysl pro detail. Student designu Filip Krampla u veřejnosti poprvé zabodoval na Designbloku 2018, kde představil první židli slepenou rýží. Jeho druhá kolekce mu zajistila vítězství v mezinárodní soutěži Ein&Zwanzig a nakonec i stánek na světovém týdnu designu v Miláně. „Jsem perfekcionista, baví mě věci dotahovat do úplného detailu,“ říká o sobě český designér. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o své práci, ekologii a problematice průmyslových lepidel vyráběných z ropy.



Kanadský přistěhovalec staví v panamské provincii Bocas del Toro vesnici z plastových lahví. Chce tím upozornit na obrovské množství odpadu ve státech Karibiku. Jen během prvního roku nashromáždil přes milion lahví, plast nacházel v popelnicích, křoví, moři i pralese. "Chci, aby vesnice fungovala i jako tréninkové centrum, aby lidé z různých zemí mohli přijít a naučit se, jak využít PET lahve," říká kanadský podnikatel Robert Bezeau. Podívejte se v galerii na jeho výtvory.



Rozpravu o příliš levném létání u nás neobratně zpopularizoval předseda zelených Matěj Stropnický.



Avatar a jeho kanadský režisér James Cameron před 10 roky postavili na nohy enviromentální hnutí po celém světě. Lidé tehdy dokonce začali trpět avatarskou depresí z krásy Pandory a z šedého života na Zemi, zničené lidstvem. Avatar 2 přijde v době, kdy už se pozemšťané smiřují s tím, že boj o život na planetě prohráli a je čas myslet na evakuační plán, tvrdí britský filmový historik Peter Krämer.



Jen počkej, zajíci! Názvem sovětské pohádky se Ben Cristovao (31) řídil vždycky, když mu v životě někdo říkal, že není dost dobrý. Na rozdíl od zoufalého vlka ale nikdy neostrouhal a pochybovačům už dokázal, že zvládne zpívat, rapovat i zvedat těžké váhy. Při pohledu na jeho životní příběh se zdá, že ho každá zdánlivě nepřekonatelná překážka jenom posiluje. Jejich zdolávání z něj přitom nedělá namyšleného egoistu, ale dodává mu naopak pokoru. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví profesionální hudebník a sportovec o závodění v brazilském jiu-jitsu, roli porotce v Česko Slovenské SuperStar i vyrovnávání se s rasismem.



"Člověk sice neporučí větru ani dešti, ale za potíže se suchem a povodněmi si může do značné míry sám. Velcí zemědělci a developeři přetvořili krajinu tak, že neumí zadržovat vodu," říká šéf kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo. "Pěstujeme na obřích neoraných lánech, po nichž voda jen steče. Stejně jako po stále přibývajícím betonu, v který developeři čím dál snadněji přeměňují i tu nejcennější půdu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Splachovat pitnou vodou je mrhání, zvykli jsme si na vodní blahobyt. Je na nás, jestli budeme pokračovat v marnotratném využívání vodních zdrojů, nebo se z něj poučíme, míní hydrogeolog Zbyněk Hrkal. Dokud lidem poteče voda z kohoutků, budou si myslet, že se jich to netýká. Měli bychom jít zpátky ke kořenům a vrátit vodní síť do původního stavu, říká. Budoucnost ale vidí optimisticky. Každé sucho má technické řešení, je to výzva, ale není to fatální problém, protože víme, co s tím udělat, myslí si Hrkal.



Česko je v rámci EU žlutým hegemonem. Podle posledních dat Eurostatu se v roce 2017 řepka pěstovala na 16 procentech orné půdy, což je zdaleka nejvíce ze všech zemí. “Moje bývalá firma pěstuje jen pět procent řepky,” tvrdí premiér Andrej Babiš o Agrofertu. Jenže ve skutečnosti má holding vliv na podstatnou část celé produkce - od prodeje osiva a hnojiv až po zpracování metylesteru pro biopaliva 1. generace. EU už sice zjistila, že nejsou tak ekologická, jak před lety vypadala, na výrobu biopaliv 2. generace ale není Česko připravené.



Výrobce vozů Lada, ruský koncern AvtoVAZ, se kvůli zpřísnění emisních limitů v Evropské unii rozhodl zastavit export těchto aut do Evropy. Uvedl to polský deník Gazeta Wyborcza.



V roce 1990 byly na území Česka pouze tři ekologicky hospodařící farmy. Dnes jich je na čtyři a půl tisíce. Nárůst jejich počtu byl patrný zejména po vstupu do EU, kdy čeští farmáři mohli v rámci Společné zemědělské politiky (CAP) začít využívat dotace z Bruselu. V podílu ekologicky hospodařících subjektů zaujímá Česko v EU druhé místo hned po Rakousku. Co se týče podílu ekologicky obhospodařované zemědělské půdy, patří ČR pátá pozice. Ve statistikách tak země poráží i průkopníky ekozemědělství ze západní Evropy. Poněkud překvapivý fakt má jednoduchou příčinu: hlavními oblastmi ekozemědělství jsou tradičně méně příznivé horské a podhorské oblasti a většinu z nich tvoří nenáročné pastviny.