Pátý díl seriálu, který se vrací k soutěži Czech Press Photo, se zaměřuje na nejlepší snímky zachycující životní prostředí. Autorem vítězné série nazvané Ptačí chřipka je volný fotograf Michal Fanta. Druhé místo patří jednotlivému snímku Igora Zehla z ČTK a bronz připadl Michalovi Turkovi z Mafry.
Zásadní změny přinesl se začátkem roku nový zákon o invazních druzích. Zvířata a rostliny uvedené na unijním seznamu, jako je mýval, nutrie nebo bolševník, zakazuje chovat či pěstovat. Nově také může lovit tyto druhy téměř každý myslivec. Jejich organizace se ale bojí, že opatření výsledky nepřinese - lov pro ně kvůli nevýdělečnosti nemusí být atraktivní. Ministerstvo je chce přesvědčit dotacemi.
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) má za sebou první velké jednání - s Poláky řešila kauzu dolu Turów. Stojí si za tím, že pod jejím vedením Česko ve vyjednávání přitvrdilo. Změnu komunikace ministerstva slibuje i v jiných oblastech, plánuje mluvit se starosty i aktivisty. "Kdybych byla mladší, možná bych za klima demonstrovala s nimi," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Vláda v pátek představila své programové prohlášení, se kterým se bude příští týden ucházet o důvěru sněmovny. Fialův kabinet slibuje například postavení přes 200 kilometrů dálnic a zahájení stavby vysokorychlostních tratí, reformu důchodů či vzdělávání. Chce také představit novou politiku ochrany klimatu. Odborníci cíle vlády hodnotí převážně pozitivně.
Komerční banka spustila kampaň, která vyzývá Čechy, aby o Vánocích byli šetrnější k přírodě. Ve videu s instagramovou influencerkou přitom dává do souvislosti spotřebu kaprů s produkcí oxidu uhličitého a nabádá, aby se lidé zamysleli nad alternativou štědrovečerní večeře. Video ale popudilo některé politiky i zemědělce, kromě "útoku na národní tradice" totiž prezentovalo zavádějící data.
Máme-li uspět v boji s klimatickými změnami, je důležité, aby kroky, které nám dávají šanci, nebyly zpochybňovány elitami.
Zatímco v západní Evropě patří kapří maso celoročně k mimořádně žádaným surovinám, Češi si ho kupují většinou jen na Vánoce. Podnikatel Jan Čulík ovšem letos v Táboře otevřel kapří restauraci, která rybu servíruje tak, že si ji oblíbí i ti, co jí zatím na chuť nepřišli. Zároveň ve spolupráci s jihočeskými rybáři převádí čtyři místní rybníky do bio režimu, kde bude chov kaprů ekologičtější.
Česku by mohly v příštích letech přibýt dva národní parky. Budoucí vláda koalice Spolu a Pirátů se starosty v koaliční smlouvě oznámila plán na vyhlášení parků Křivoklátsko a Soutok, známý také jako Moravská Amazonie. První zmíněná oblast by šla podle politiků vyhlásit již za rok, druhá do konce funkčního období. Ochranáři rozhodnutí vítají, starostové na Křivoklátsku ovšem proti parku protestují.
Občané Mikulčic, dobrovolníci i odborníci se v polovině listopadu zapojili do první veřejné výsadby po ničivém červnovém tornádu, jež v obcích na jižní Moravě zničilo stovky stromů a keřů. "Sázeli jsme co největší stromy, abychom nemuseli čekat příliš dlouho, ale i tak si na pořádný stín od těchto dřevin počkáme ještě léta," říká organizátor Dalimil Toman, programový šéf Hnutí Brontosaurus.
Potýkáme se s globální krizí klimatu, která zasahuje celý svět. "Opravdu musíme vzít tento problém na vědomí a stavět se k němu vážně," apeluje ekolog Bedřich Moldan. Jako další z osobností se zapojil do projektu Planeta v nouzi. Přidejte se i vy pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Architekt Jiří Ryšavý a jeho žena bydlí u Prahy v novostavbě s hliněnými omítkami a izolací ze slámy, rodinný dům bez uhlíkové stopy stavěli částečně svépomocí sedm let. "Na slámě se nám líbilo, že se dá sehnat v místě stavby a postupy jsou jednoduché, takže se je může naučit každý. Ukázalo se však, že je to velmi pracné," říká.
Hesla jako "naše krev je na vašich rukou", "konec bla bla bla" i "kapitalismus ničí planetu" se o sobotním odpoledni nesou ulicemi skotského Glasgow, které je dějištěm klimatické konference OSN. Tisíce lidí se v něm účastní protestního pochodu a společně s demonstranty v dalších městech žádají světové lídry, aby dělali více pro ochranu klimatu.
Přijetí tak ambiciózního plánu, jako je Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal), v situaci, kdy není známo, jak se nahradí dosavadní zdroje energie, je nezodpovědné. Shodl se na tom Senát v debatě o dvou unijních nařízeních, o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zpřísnění norem pro emise oxidu uhličitého.
Nový dokument Svědectví, který od 1. listopadu hrají česká kina, sleduje podmínky hospodářských zvířat v tuzemských chovech. Ukazuje stísněné prostory bez denního světla a odhaluje šikanu i teror fyzicky vyčerpaných zvířat. Snímek chce podle tvůrců dokumentu a iniciativy Zvířata nejíme vyvolat diskuzi o velkochovech, udržitelnosti, veganství i klamavé reklamě.
Nadace Partnerství letos ocenila nejlepší projekty reagující na problémy spojené se změnou klimatu. Do třetího ročníku soutěže se hlásila více než stovka realizací z celé republiky. Cenu si odvezlo osm projektů, z toho jeden přeshraniční v Rakousku. Mezi vítězi najdeme šetrné hospodaření v lesích i na poli, zelené bydlení pro seniory, ekologickou univerzitu či dvě stě kilometrů alejí pod Blaníkem.
Světoví lídři se v úterý chystají na klimatické konferenci COP26 podepsat dohodu, v níž se zavážou, že do roku 2030 zvrátí úbytek světových lesů. K ujednání se hodlá připojit přes 100 států včetně Brazílie, Indonésie a Konžské demokratické republiky, na jejichž území se rozkládají rozsáhlé tropické lesy. Informovala o tom stanice BBC a agentura Reuters.
Hladina moře u Nizozemska se může do roku 2100 zvednout až o dva metry, což je víc, než se dosud uvádělo. Oznámil to v pondělí nizozemský meteorologický ústav (KNMI). Jeho zpráva vychází krátce před zahájením klimatické konference COP 26 ve Skotsku.
Nehostinnou pouští na pobřeží Mrtvého moře se prošly dvě stovky naháčů. Na sobě měli jen vrstvu bílé barvy, kterou je nechal pomalovat americký fotograf Spencer Tunick. Umělec se k izraelské části slaného jezera vydal, aby prostřednictvím fotografického projektu upozornil na problém klimatických změn.
Dvojici Pražáků ubíjely ruch a anonymita velkoměsta. Nemovitosti v blízkém okolí byly drahé, a tak se Kryštof a Šárka Herrmannovi přestěhovali do středočeské vesničky Soběšín, kde si postavili mongolskou jurtu. Bydlí v ní se třemi malými syny a vyzdvihují, že díky tomu nemusí splácet obří hypotéku. Zároveň spolu s dalšími mladými rodiči z regionu založili školku i školu a snaží se žít ekologicky.
