Podle ošetřujícího lékaře není prezident Miloš Zeman kvůli svému zdravotnímu stavu schopen výkonu úřadu, proto se diskutuje o odebrání jeho pravomocí. Zeman ale není zdaleka jediným prezidentem, kterého choroby zastihly v úřadu. Masaryk poslední rok ve funkci protrpěl a byl poloslepý. Beneš zase stonal v historicky klíčové době. Zprávy o stavu prezidentů se tajily, změnil to až Havel.
Generál Jan Syrový byl po druhé světové válce jedním z nejvýraznějších aktérů procesů se skutečnými nebo domnělými kolaboranty. Syrový se podle historiků řadí do druhé kategorie. Jeho pozůstalí nyní dostali šanci, aby se generálovo jméno očistilo. Městský soud v Praze přijal od státního zástupce návrh, aby jeho případ projednal v obnoveném procesu. Deník Aktuálně.cz má návrh k dispozici.
Na rozpacích jsou ochranáři, mají-li popsat jedinečnost Brd - horský masiv středních Čech. Jejich charakter totiž stvořila svou činností zejména armáda, která si Brdy na téměř století zabrala jako dělostřeleckou, tankovou a leteckou střelnici. Brdy se tak staly cenné neosídleností krajiny a tím i výskytem vzácných živočišných a rostlinných druhů. Svědčí o tom unikátní snímky.
Jakákoliv připomínka "organizovaného odsunu" Němců z českého pohraničí vyvolává bolestné vzpomínky na obou stranách, třebaže od jednoho z největších vysídlení lidí (téměř 3 miliony) uplynulo 25. ledna 2021 pětasedmdesát let. V dnešní galerii přinášíme vzpomínky těch, kteří byli do Německa vysídleni jako děti. A tak je potřeba jejich svědectví i vnímat.
Generál František Moravec, přednosta zpravodajské ústředny v Londýně a jeden z nejvýznamnějších čs. vyzvědačů zemřel v roce 1966 ve Washingtonu. Urna s jeho ostatky dorazila 26. dubna 2022 na základnu taktického letectva v Čáslavi, kde se uskutečnil smuteční akt repatriace. Ačkoli se špioni z logických důvodů nefotí, přináší Aktuálně.cz u této příležitosti snímky alespoň některých z nich.
Na podstavec sochy bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše v Praze na Loretánském náměstí někdo sprejem napsal, že byl rasista a masový vrah. Policie po pachateli pátrá, nápis se na soše objevil nejspíš v noci na čtvrtek. Socha spadá do správy Galerie hlavního města Prahy, která nechá nápis odstranit. Škoda je odhadnuta na 20 000 korun.
Před 78 lety začala postupimská konference, která mimo jiné uznala požadavek Československa na odsun německého obyvatelstva. Vítězné mocnosti druhé světové války o něm nicméně navzdory rozšířenému mýtu nerozhodly. Odsun v té době už probíhal a spojenci v závěrečném protokolu požadovali jeho pozastavení, než bude zajištěn "spořádaný a humánní" průběh.
Dne 27. května 1942 provedli českoslovenští parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ten na následky zranění zemřel právě před 82 lety, 4. června 1942. Podívejte se na tváře dalších hrdinů odboje, výsadkářů, vyslaných do Československa bojovat proti nacistické zvůli.
Představa, že byl Masaryk jen filosof s vysokými ideály, je zavádějící. Velmi dobře ovládal propagandu, říká americká historička Mary Heimann, které deset let po anglickém originálu vychází v češtině kniha Československo: Stát, který zklamal. Selhal ve smyslu experimentu, kterým chtěl být. Měl to být multinárodnostní a liberální stát, kterým se mu kvůli nacionalismu nepodařilo zůstat, míní.
Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Česku by byl urážkou českých obětí 2. světové války, míní právník Pavel Hasenkopf. Představa, že sudetští Němci kují nějaké pikle, je podezíravá a vytváří neustále vracející se obraz nepřítele, který se v českém prostředí určitým politickým směrům hodí, oponuje mu novinář Jiří Peňás. Podle Hasenkopfa se sudetští Němci dodnes nedokázali integrovat a zkoušejí, kam až mohou zajít. Je lepší s nimi mít dobrý vztah, než jim neustále ukazovat tvrdou tvář, tvrdí Peňás.
Národní muzeum získá předměty z pozůstalosti bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše a jeho manželky Hany. Ve středu je na českém velvyslanectví ve Washingtonu převezme ministr kultury Antonín Staněk a ředitel muzea Michal Lukeš. Věci dosud vlastnila praneteř Benešových Hana Regina Pohlová, která do USA emigrovala v roce 1986.
"Od prvního roku samostatnosti se soustavně pracovalo proti politické podrážděnosti a prováděla se myšlenka spojiti a zahojiti Evropu." Ne, v tom se po stu letech opravdu nepoznáváme.
Má vůbec cenu připomínat vyhnání Čechů z československého pohraničí, Slovenska či Podkarpatské Rusi v roce 1938? Zabývat se terorem zfanatizovaného Freikorpsu a kazit česko-německé vztahy rozdmýcháváním nejtemnějších lidských pudů? "Pokud se z toho nepoučíme, můžeme se znovu dočkat něčeho podobného. Jde o varování nejen pro Čechy a Němce, ale i jiné evropské národy," říká historik Jindřich Marek.
"Politická reprezentace v čele s prezidentem Edvardem Benešem vmetla po Mnichovu 1938 odhodlaným a velmi vyspěle se chovajícím lidem, kteří chtěli bránit vlast, do tváře: Tak podívejte se, hoši. Vy jste malé děti a teprve my vám řekneme, co budete dělat a jak se máte chovat. A protože jste malé děti, tak nebudete dělat vůbec nic," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz psycholog Daniel Štrobl. A konstatuje: "Třetí či čtvrtá generace po holokaustu vykazuje znaky velmi traumatizované populace, třebaže se jí holokaust reálně nijak nedotkl. Proč by to tedy mělo být v Česku v souvislosti s mnichovskou dohodou a vyklizením pohraničí jinak?"
Dokud budou Češi jako národ věřit, že Mnichov byl zradou, se kterou neměli nic společného a proti jejímž důsledkům nemohli nic dělat, nebude tento národ dospělý - a selhání jeho elit se bude v každé další krizi opakovat.
V době svého vzniku ve 20. letech minulého století byla Petschkova vila nejluxusnějším soukromým sídlem první republiky. Za války v ní žil velitel pražského Wehrmachtu, od roku 1945 slouží jako rezidence amerických velvyslanců v Praze. O opulentní budově vydal knihu bývalý americký ambasador v Česku Norman Eisen. Podívejte se, jak to uvnitř vily vypadá.
V pondělí uplynulo 70 let od úmrtí druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Státník, který spolu s T. G. Masarykem stál u vzniku samostatného československého státu, je dodnes přijímán rozporuplně. Bývá mu vyčítáno, že v roce 1948 nedokázal zabránit komunistickému převratu. Připomeňte si ve fotogalerii nejvýznamnější momenty Benešova života.
U francouzského Darney se 30. června 1918 shromáždilo na 6000 legionářů, aby přísahali věrnost československému státu. Přečtěte si rozhovor s pravnukem tehdejšího legionářského kapitána.
Nacisté projevovali o české korunovační klenoty vždy mimořádný zájem. Byli si vědomi, že svatováclavský kult je zásadní součástí nejen české státní a církevní ideologie, ale zároveň klíčovou součástí německo-českých vztahů. Třetí muž nacistické říše Reinhard Heydrich i proto krátce po příjezdu do Prahy prohlásil: "Je nutné stále připomínat svatováclavskou myšlenku a ještě více ji utvrzovat v jejím historickém vývoji. Jestliže Češi oslavují sv. Václava, nemusíme se k němu vždy stavět jako k českému světci, nýbrž tak, že svatý Václav byl muž, jenž pochopil, že český národ může žít jen v německém prostoru. Jestliže Češi tedy oslavují sv. Václava, pak vlastně dokazují, že měl pravdu."
Od neobjasněné smrti ministra zahraničí Jana Masaryka uplynulo 70 let. Nově publikovaná svědectví ukazují na Masarykovo rozpoložení v posledních dnech jeho života.
