Tereza bývala pilná premiantka. V pubertě ale začala ve škole dostávat trojky a čtyřky. Že by za zhoršení známek mohly psychické problémy, rodiče odmítali připustit. Nepřesvědčily je jizvy od sebepoškozování ani vyšetření u psychiatra, který jejich dceři na prahu dospělosti diagnostikoval depresivní a úzkostnou poruchu. V podcastu Co z tebe bude?! Tereza popisuje, jak přestala hledat chybu v sobě.
Více než tři čtvrtiny mladých ve věku 12 až 19 let se stydí požádat o pomoc, když mají duševní potíže. Často se obávají odmítnutí nebo stigmatu duševního onemocnění. Vyplývá to z průzkumu, který prezentovala organizace Nevypusť duši. Více než polovina respondentů se domnívá, že by více využívali takovou pomoc, pokud by byla dostupná přímo ve škole.
Poruchami spánku trpí stále více Čechů. Výzkumy uvádějí, že je to každý třetí, jiné, že každý desátý. Jedno je ale jasné - lidí, kterým se nedaří přes noc načerpat dostatek sil, přibývá. Roste také počet duševních nemocí. Na všechny tyto problémy reaguje lázeňský hotel Nivamare v Luhačovicích, který učí návštěvníky správné spánkové a světelné hygieně. Pobyt si vyzkoušela redaktorka Clara Zanga.
Panické ataky přirovnává ke svěrací kazajce - jako by člověka někdo škrtil a stisk neměl nikdy povolit. Tereze s úzkostmi pomohly až terapie a antidepresiva, kterým se však dlouho vyhýbala. Negativní pocity, které pramenily z nízkého sebehodnocení, konfliktů s matkou či složitého coming outu, tlumila alkoholem i sebepoškozováním. V podcastu Co z tebe bude?! popisuje, jak se z nejhoršího dostala.
Depresivních a úzkostných lidí stále přibývá a nejde zdaleka jen o dospívající, kteří bývají pro svou přecitlivělost přezdíváni sněhové vločky. Jan Géryk v knize Společnost úzkosti popisuje, jak zhoršující se duševní zdraví souvisí s informačním přehlcením, přepracovaností i svobodou bez jasných mantinelů. Dnešní dobu přirovnává k jízdě na houpacím koni, který se sice hýbe, ale zůstává na místě.
Čeští vědci se už v polovině minulého století zabývali terapeutickými účinky LSD. Nyní se psychedelika do hledáčku odborníků dostávají znovu a mnozí je považují za naději pro léčbu některých duševních onemocnění. Zkoumá je také psychiatr Filip Tylš, který na Psychedelické klinice Psyon poskytuje ketaminem asistovanou terapii. V rozhovoru přibližuje, co při ní lidé zažívají a proč není pro každého.
Když si Marvin Horváth bral svého manžela Ivana, žil navzdory mužské identitě ještě v ženském těle. Aby se stal i navenek tím, kým se cítí být uvnitř, podstoupil po letech manželství a porodech dvou dětí operaci a hormonální terapii. Co proces tranzice obnáší, ukazuje v dokumentu Šťastný člověk režisérka a antropoložka Soňa G. Lutherová. O filmu, který uvedl festival Jeden svět, mluví v rozhovoru.
O těhotenství se často mluví jako o nejkrásnějším období v životě ženy. Realita je ale u každé páté budoucí matky úplně jiná. Národní ústav duševního zdraví ve svém výzkumu zjistil, že duševní nepohodu rodičkám nejčastěji způsobuje náročný průběh těhotenství či potíže s kojením. Ženy si stěžovaly i na nedostatečnou podporu svého okolí či negativní přístup personálu v porodnicích.
Pandemie covidu-19 vážně ovlivnila psychické zdraví a vztahy lidí na celém světě, a to zejména v nižších věkových kategoriích. Vyplývá to z globálního šetření neziskové organizace Sapien Labs. "Trend ukazuje na dramatický pokles duševní pohody s každou mladší generací než na nárůst pohody s věkem," uvádějí výzkumníci.
Češi se už tolik nebojí či nestydí navštěvovat psychiatra. Každý rok přibývají zhruba dvě procenta pacientů s duševní chorobou, kteří se rozhodnou vyhledat odbornou pomoc. V loňském roce se do odborné péče svěřil každý čtrnáctý člověk, ukazují data ministerstva zdravotnictví. Nejčastěji přitom lékaři diagnostikují smíšenou úzkostně depresivní poruchu či depresi.
Už jako puberťák se toužil stát kriminalistou. K vysněné profesi nakonec přičichl až oklikou díky herectví – třeba když ztvárnil kapitána Plíška v minisérii Devadesátky. To, že se vyšetřováním vražd nemohl živit, nesl Martin Finger těžce. Sklon k melancholii zdědil po matce, která trpěla depresemi. Jak se svěřil v rozhovoru, právě na ni myslel, když se ujal role zlomeného muže v novém filmu Slovo.
Duševní problémy řeší tři z pěti Čechů svépomocí, necelá třetina požádá o pomoc přátele. Jen šest procent osloví odborníka. Vyplývá to z průzkumu agentur G82 a Simply 5 realizovaného pro Nevypusť duši a T-Mobile v květnu letošního roku, o kterém informoval projekt Česko v datech. U dětí chtějí rodiče profesionální pomoc vyhledat častěji, dětských psychiatrů a psychologů je ale výrazný nedostatek.
„Někdy to byla strašná bezmoc, ale jste máma, je to vaše dítě a milujete ho tolik, že byste pro něj udělala cokoliv. Sledovat pláč a sebepoškozování, to ale neustojí každý,” líčí Martina Kulhánková, maminka Anety trpící hraniční poruchou osobnosti, která spáchala sebevraždu. V knize Život na houpačce teď shromáždila příběhy dalších 21 lidí se stejnou diagnózou.
Vlna veder zasáhla Evropu již v polovině června, během něhož padlo několik teplotních rekordů. Ovšem extrémní horko dorazilo na kontinent až o měsíc později. Vedro se nepodepisuje jen na fyzickém zdraví, ale dopadá i na psychiku. Podle odborníků oslovených Aktuálně.cz mohou lidé trpět nespavostí, stresem nebo nedostatkem motivace. Vysoké teploty navíc značně zhoršují stav duševně nemocných.
Pálí se zapalovačem, řežou žiletkou nebo si nehty drásají kůži. Podle odborníků oslovených Aktuálně.cz přibývá mladistvých, kteří se ve snaze ulevit si od duševní bolesti uchylují k sebepoškozování. Dospívající k němu často vedou nezpracované emoce, může ale jít o projev vážnější duševní nemoci, proto je potřeba včas vyhledat pomoc. Vláda se chystá spustit web, který bude radit, jak problém řešit.
"Cílem aplikace je, aby lidé nepotřebovali terapie. Je to prevence stavu, kdy budete sedět zhroucení v koutě a nebudete vědět, co dál," říkají Jiří Diblík a Ondřej Kopecký, mladí podnikatelé, kteří stojí za aplikací VOS.health. Ta má pomocí několika nástrojů udržovat lidi v duševní pohodě a řešit počínající duševní problémy.
Nečekaná narozeninová oslava na pracovišti by leckoho potěšila. Pro Kevina Berlinga byla ale party, kterou pro něj jeho tým uspořádal, takovou noční můrou, že mu způsobila panickou ataku. Od svého bývalého zaměstnavatele nyní vysoudil v přepočtu přes deset milionů korun za to, že ho kvůli jeho psychické nemoci diskriminoval.
Po prasknutí aorty přišel o krátkodobou paměť. Starší zážitky si ale spisovatel Michal Viewegh vybavuje živě, a tak při příležitosti svých šedesátin vydal knihu Děravé paměti, ve které upřímně bilancuje svoje životní výhry i prohry. V rozhovoru popisuje, jak se ze zamindrákovaného panice stal donchuánem, proč se dřív pouštěl do střetů s literárními kritiky a co mu pomohlo v boji s depresí.
Je obtížné určit, jestli u ruského prezidenta Vladimira Putina došlo k psychickým změnám. Nikdy u jeho prohlášení nevíme, do jaké míry odrážejí jeho duševní stav či jsou spíše jen součástí jeho širší propagandy. Velmi riskantní rozhodnutí napadnout Ukrajinu ale mohl udělat proto, že se začíná bát politické konkurence a ztráty své moci, uvádí pro Aktuálně.cz politický psycholog Jan Šerek.
Duševní zdraví je podle Evropského parlamentu (EP) základní lidské právo. Evropská unie by se proto podle nich měla o mentální stav lidí lépe starat. Vyzývají k tomu i čeští europoslanci. Mimo jiné i kvůli tomu, že podle odhadů náklady spojené s duševním zdravím přesahují 600 miliard eur ročně.
