Francouzští poslanci schválili odklad kontroverzní důchodové reformy z roku 2023, píší agentury AFP a Reuters. Návrh, který počítal s posunem důchodového věku z 62 na 64 let, vyvolal ve Francii velké protesty.
Volební kampaň vrcholí a s tím i snaha končící vlády přesvědčit voliče, co všechno se kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS) povedlo. Stejně jako snaha vysvětlit nesplněné sliby, ze kterých se stal mnohdy účinný terč jeho politických protivníků.
Několik desítek tisíc lidí se starobní, invalidní a pozůstalostní penzí, kteří pobírají velmi malé částky, si od ledna po zavedení minimálního důchodu polepší. Někteří začnou dostávat i o pár tisícikorun víc. Starobní důchodci nebudou mít méně než 9800 korun.
Doba, kterou lidé tráví ve starobním důchodu, se loni v Česku zase prodloužila. V průměru trvala 24,74 roku, tedy skoro o 44 dnů déle než v roce 2023. U žen se v minulém roce penze meziročně protáhla průměrně téměř o 55 dnů, u mužů asi o 25,5 dne.
Vláda Petra Fialy (ODS) prosadila většinu důchodových slibů ze svého programu. Připravila a provedla svou reformu penzí. Vedle úsporných kroků zavedla ale i vyšší minimální důchod, podporu pracujících důchodců či dřívější penze pro část lidí s rizikovou prací. Zamýšlený státní či veřejnoprávní fond ke spoření na stáří nenavrhla. Průměrný starobní důchod se za poslední tři roky zvedl o 30 procent.
Je třeba neváhat a spořit na stáří, nespoléhat na státní důchod. Takzvaný náhradový poměr, tedy podíl starobního důchodu na dříve pobírané výplatě, může za několik let klesnout z nynějších zhruba 45 procent na 30 až 25 procent, varuje David Marek, šéfekonom Deloitte. Hrozba je to hlavně pro početnou generaci tzv. Husákových dětí čili lidí, kteří mají začít odcházet do penze za deset až 20 let.
Do penze nejlépe v 60 letech a od státu slušný příjem. Představy Čechů o důchodu, jak zjistila v reprezentativním průzkumu agentura IPSOS, jsou poněkud odtržené od reality. Pokud nebudou mít budoucí senioři nastřádaný dostatečně velký balík peněz nebo k dispozici vlastní nemovitost, dolehne podle odborníků bída zejména na generaci lidí narozených v 70. a 80. letech minulého století.
"Pro nás bylo navýšení důchodového věku opravdu fatální," stěžuje si předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. "My působíme především v průmyslu a vidíme, v jakém stavu ti lidé jsou třeba v 60 letech," konstatuje s tím, že když docházelo k navyšování věku odchodu do důchodu, měly se zohlednit i náročné profese.
"Nestane se to za 5 nebo za 10 let, ale pojďme se k tomu přiblížit," komentuje ekonom Petr Janský výrok premiéra Petra Fialy (ODS) slibující dorovnání se německým platům do čtyř let. Nesouhlasí s jeho časovým odhadem, pozitivně však hodnotí vytyčený směr. "Středopravicový premiér mluví o zvyšování výdělků, to je skvělé," říká v rozhovoru pro Spotlight.
V novém roce se zvyšuje spotřební daň na alkohol, první školy si vyzkouší reformu výuky a pracující seniory čeká finanční přilepšení. Redakce Aktuálně.cz přináší stručný přehled nejvýraznějších změn v roce 2025, které se dotknou životů lidí.
Bez reformy důchodů se systém penzí položí, ukazují demografická data. Před sto lety na desítku pracujících připadal jeden důchodce. Nyní jsou to tři penzisté a za dalších padesát let to bude pět až šest, vyplývá z prognózy statistiků.
Poslanci v pátek schválili důchodovou reformu, která postupně prodlouží věkovou hranici pro odchod do důchodu na 67 let. Zástupci koalice a opozice se před hlasováním o ní názorově střetli, někteří sahali ke vzájemným slovním útokům. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) vyprávěl staré vtipy.
Sněmovna schválila důchodovou reformu s pomalejším růstem věku pro odchod do penze o měsíc ročně místo až dvou měsíců a s věkovou hranicí 67 let. Ve vládní novele omezila přibližně na desetinu původně navrhovaný okruh pracovníků v náročných profesích s nárokem na dřívější odchod do penze bez jejího krácení. Zásadní opoziční pozměňovací návrhy dolní komora odmítla.
Lidé budou v budoucnu odcházet do starobního důchodu nejpozději v 67 letech věku, řekl ve středu poslancům ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Horní limit má podle něj zavést poslanecká úprava vládní reformy penzí, která počítá s prodlužováním věku odchodu do penze i po 65 letech maximálně o jeden měsíc ročně v návaznosti na prodlužování průměrného věku dožití.
Jak velký stimul by stát musel nabídnout, aby mladí lidé chtěli místo jednoho až dvou dětí vychovávat tři až čtyři? Tak velký bonus zřejmě neexistuje. Nepomohla by ani státem placená vychovatelka. Doba se mění a lidé s ní.
Vláda v úterý schválila návrh zákona s reformou penzí. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj se díky změnám podaří udržet schodek rozpočtu kolem jednoho procenta HDP.
Zástupci hnutí ANO a vlády se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři. ANO zároveň nezpochybnilo nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu, nesouhlasí jen s konkrétním způsobem navrženým vládou. Vyplývá to ze záznamu o březnovém jednání o důchodové reformě. ANO v uplynulých týdnech shodu popíralo. Zveřejnění záznamu kritizuje.
Existuje zřejmě jedna okolnost a tři důvody, proč Andrej Babiš zakázal lidem ANO hledat kompromis s vládou při rekonstrukci vadného českého důchodového systému.
Hnutí ANO podalo zásadní připomínku k zápisu ze schůzky na Hradě, kde jeho představitelé jednali o důchodové reformě s prezidentem Petrem Pavlem a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Místopředseda ANO Karel Havlíček novinářům ve Sněmovně řekl, že se opoziční hnutí s ministerstvem práce neshodlo ani na způsobu, ani na nezbytnosti zvyšování věku odchodu do důchodu.
Slyšíme dvacet let, že stát nemá peníze na důchody, ale neodvažuje se to razantně vyřešit, nenabízí moderní, silné nápady. Stále dokola.
Zástupci koalice i opozice se ve čtvrtek s prezidentem Petrem Pavlem shodli, že věk odchodu do důchodu se bude muset v budoucnu prodlužovat. Debata se dále povede nad způsobem výpočtu. Pavel to oznámil po jednání s vicepremiérem a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a zástupci ANO Alenou Schillerovou, Karlem Havlíčkem a Alešem Juchelkou na Pražském hradě.
Debatu o Istanbulské úmluvě ovládlo slovo gender, strach z reality, ze světa, ve kterém žijeme. Ani nová úprava důchodů se s budoucností nijak neobtěžuje. Dopředu se nepohybujeme.
"Od politika očekávám, že mi dokáže doručit správné řešení. A jestli správné bylo, se ukáže až v čase. Část našich řešení se ale teď jako správná ukázala," brání vládu Petra Fialy její místopředseda Marian Jurečka. Důvěra kabinetu klesla na 17 procent - co s tím vládní politici chtějí dělat? A kdy budeme mít jasno o důchodech? Jak bojovat s drahými potravinami a dělá pro to Fialův kabinet dost?
Průměrná částka, kterou mají Češi dnes naspořenou ve 3. pilíři, je mezi 150 a 200 tisíci korun. To je ale na důchod málo. "Osobně bych viděl jako smysluplný polštář na penzi kolem dvou milionů korun," říká Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR.
