Češi mají v důchodu trávit čtvrtinu života. Návrh ministerstva práce schválila vláda, která tím také splní jeden ze svých slibů - návrat jasně stanoveného důchodového věku. V červnu upřesní, zda půjde o 65, nebo 67 let. Strop ovšem bude pohyblivý a má záviset na dalším demografickém vývoji. Důchodový věk tak nakonec zřejmě poroste i po roce 2030, jen o tom bude rozhodovat až další politická generace.
Chuť Čechů ke spoření v penzijních fondech by mohla posílit novinka v podobě zákonné garance před znehodnocením úspor. Věcí se již zabývá důchodová komise, která má úpravy penzijního připojištění na starosti. Asociace penzijních společností navíc dává najevo, že za určitých podmínek v tom nevidí problém.
Reformy musí v Řecku pokračovat bez ohledu na zesilující příliv běženců do této jedenáctimilionové země. "Pokud se řecká ekonomika nestabilizuje, pak tato malá země nebude schopná držet na svém území větší množství uprchlíků. Dříve nebo později by nastal ekonomický kolaps," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz profesor Nikos Hlepas, který přednáší na Národní a Kapodistriasově univerzitě v Aténách. Součástí reforem by měl být i "maximální možný důchod" ve výši 1000 eur nebo návrat "předčasných důchodců" do práce. Aby byla tamní ekonomika udržitelná, tak by bylo také třeba seškrtat nejméně polovinu řeckého dluhu. Samotný odpis dluhu ale podle Hlepase zemi zvládnout migrační krizi nepomůže.
Ministerstvo práce přepracovalo návrh, podle něhož by lidé s dětmi ušetřili na sociálním pojištění, zatímco bezdětní by si oproti současnému stavu připlatili. Proti původním plánům si nemají pohoršit lidé, kteří sice mají děti, ale už je nevychovávají. O aktuálním stavu chystaných změn v důchodovém systému jsme hovořili s Ivou Merhautovou, náměstkyní ministryně práce, která změny v důchodovém systému připravuje.
Výnosy pěti z osmi penzijních společností v takzvaném penzijním připojištění se loni dostaly nad jedno procento a jsou tak na úrovni nejlepších spořicích účtů na trhu. V meziročním srovnání si však fondy pohoršily. Hlavním důvodem klesajícího zhodnocení jsou nižší výnosy z českých státních dluhopisů.
I bez souhlasu poslanců by vláda mohla zvýšit důchody až o 1,7 procenta a reagovat tak na situace, kdy zákonem určená valorizace je příliš nízká. Tuto možnost měla vláda už dříve, zrušila ji ale koalice vedená Petrem Nečasem.
Počet důchodů s exekuční srážkou se loni proti předloňsku zvedl o šest procent. Za posledních deset let se počet exekucí na důchod zvedl 2,6krát. Prudce roste i množství exekučních a insolvenčních srážek z nemocenské a mateřské. Celkem Česká správa sociálního zabezpečení loni dlužníkům strhla a věřitelům vyplatila přes dvě miliardy korun.
Podle ČSÚ v roce 2014 chudoba ohrožovala asi 15 procent domácností jednotlivců nad 65 let. To je kolem 75 000 osob. Při zvýšení příjmové hranice na 70 procent mediánového příjmu - tedy na zhruba 11 550 korun měsíčně - by chudoba hrozila už 45 procentům lidí v seniorském věku, kteří jsou sami. Podle studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí nynější penzijní spoření a předdůchod přitom ohrožené lidi před chudobou neochrání.
Specialistů na staré pacienty je málo, podíl seniorů ve společnosti přitom roste. Geriatry zastupují praktičtí lékaři, kteří péči o lidi starší 65 let věnují čtyři pětiny své ordinační doby. Tato jejich role přitom ještě posílí. Se stárnutím přitom mají problém i sami lékaři. V případě praktiků je průměrný věk lehce přes 55 let.
Člověk by měl v důchodu strávit čtvrtinu života, uvádí ministerstvo práce v návrhu zákona, který míří na vládu. Podle toho by se pak v budoucnu upravoval i věk odchodu do penze. Nejdříve by se měl zastropovat na 65 letech. Proti tomu se ale postavilo ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem. Bojí se o udržitelnost penzí. Strop na důchodový věk nicméně vláda slibuje v koaliční smlouvě.
Česká správa sociálního zabezpečení zjednoduší lidem elektronický přístup k údajům. Dosud byla potřeba datová schránka. Zatím největší zájem je o osobní listy důchodového pojištění a přehled dob důchodového pojištění.
O letošní novince zatím lidé příliš nevědí, ukázala anketa mezi penzijními společnostmi. Ty zatím uzavřely desítky "dětských" smluv, do konce roku jich ale čekají tisíce. Dětská spoření se zhodnocují stejně jako u dospělých, neliší se ani velikost státního příspěvku. Jen na daňový odpočet není nárok.
Žena nesplnila podmínky zákona o důchodovém pojištění, jehož novelizace v roce 2013 doplatky upravila. Rozhodnutí NSS předcházely dlouhé a složité spory u českých i evropských soudů. Žena se v roce 1953 narodila na Slovensku, kde studovala, žila a pracovala do roku 1996. Poté přešla k zaměstnavateli se sídlem v Praze.
Ministryně práce a sociálních věcí se chystá varovat statisíce osob samostatně výdělečně činných (OSVČ): Když nezačnete platit vyšší odvody na pojistné, čeká vás důchod na úrovni dnešních 6500 korun. Podle odhadů ministerstva si totiž až tři pětiny živnostníků a dalších podnikatelů platí jen minimální zálohy. Půjde ale jen o doporučení, zvýšení povinných odvodů ministerstvo nechystá.
Horníci z hlubinných dolů zřejmě budou moci odcházet do starobního důchodu o pět let dříve než ostatní pracovníci. Nová pravidla, podle nichž by horníci měli odcházet do penze zhruba v 58 letech, by měla platit od letošního října. Počítá s tím vládní novela o penzijním pojištění, kterou ve středu v prvním kole vzrušeného projednávání Sněmovna podpořila. Celkové výdaje na opatření, které musí schválit Parlament, spočítalo ministerstvo práce na 11,6 miliardy korun do roku 2055. Novelou se před dalším schvalováním bude zabývat sněmovní sociální výbor. Zastáncům novely se o jediný hlas nepodařilo prosadit, aby na to měl jen 30 místo obvyklých 60 dnů.
Poslanci se v úterý letos poprvé sejdou na řádné schůzi. Na programu mají dvě stovky bodů, prioritou jsou ale vládní návrhy ze sociální oblasti nebo zákon o celostátním referendu. Hlasovat by se mělo také o normě o prokazování původu majetku, kterou loni přijel do Sněmovny osobně podpořit prezident Miloš Zeman.
Expertní skupina složená ze zástupců vládních stran se dohodla na maximálním věku pro odchod do penze. Lidé narození před rokem 1971 by podle ní měli do důchodu odcházet v 65 letech. Tento limit by měl začít platit už za rok. Návrh nyní zamíří do vlády. České televizi (ČT) to v neděli potvrdil lidovecký místopředseda Jan Bartošek. Věk nástupu do penze není v ČR pevně stanoven. V současnosti se důchodový věk zvyšuje automaticky, aniž by byla stanovena jakákoli krajní hranice. Každoročně se zvyšuje u mužů o dva měsíce a u žen o čtyři měsíce. Podle některých expertů je však český důchodový systém beze změn dlouhodobě neudržitelný.
Vláda by měla mít možnost svým nařízením zvýšit důchody až o 1,7 procenta v případě, že bude inflace velmi nízká či nulová. Má to zamezit situacím, kdy kvůli malému růstu cen i reálných mezd důchodci dostanou od ledna přidáno třeba jen desítky korun. V televizi Prima to v neděli řekl místopředseda hnutí ANO Jan Volný. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů František Laudát v televizní debatě takový návrh odmítl. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí by měl kabinet posoudit v nejbližší době. Nyní se v Česku penze zvyšují na základě zákona, pravidelně k 1. lednu, a to o růst cen a třetinu růstu reálných mezd. Pokud se nezvyšují ani ceny, ani výdělky, nezvedají se ani důchody.
Výše průměrného důchodu v Česku má v budoucnu klesnout o 20 až 30 procent, zejména pokud lidé nevydrží pracovat do státem stanoveného důchodového věku, který se prozatím stále zvyšuje. Je proto vhodné spořit si na důchod také v penzijním fondu, případně investovat odvážněji. Vyplatí se třeba také myslet na zajištění vlastního bydlení.
Téměř 85 tisíc lidí se musí do letošního září rozhodnout, jak naloží s penězi naspořenými ve zrušeném druhém pilíři důchodů. Penzijní společnosti lidem doporučí, aby peníze od státu vybrali všechny a uložili je do penzijního fondu ve třetím pilíři. Při rozhodování, zda si peníze nechat, budou lidé prakticky sázet na délku vlastního života. Ukazuje to modelový příklad.
