O důchodové reformě se hodně mluví. Současný důchodový systém nebude schopný zajistit financování solidních důchodů v budoucnosti. Je třeba ho změnit. Jednou z cest může být změna výše odvodů na pojištění u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), tedy u podnikatelů. U nich se totiž odvody ve srovnání se zaměstnanci výrazně liší. Víte, jak velkou sumou z výdělku přispíváte na důchodový systém?
Průměrný důchod vzroste příští rok zřejmě o 900 korun měsíčně. Sněmovna schválila hlasy všech přítomných poslanců vládní novelu, která předpokládá jednorázový doplatek k penzím nad jejich zákonnou valorizaci. Půjde asi o 200 korun. Poslanecké pozměňovací návrhy, které se týkaly dalšího zvýšení nejnižších penzí nebo důchodů matek, dolní komora odmítla. Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.
Zavedení minimálního důchodu, jak jej navrhují poslanci hnutí Svoboda a přímá demokracie, vláda na pondělním jednání nepodpořila. Novinářům to po jednání kabinetu řekla ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Minimální důchod by podle návrhu SPD měl představovat částku měsíční hranice příjmové chudoby. Loni činila 11 963 korun, letos bude o něco vyšší.
České veřejné finance zůstávají při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dlouhodobě neudržitelné. Dluh veřejných financí by především kvůli stárnutí populace při zachování nynější situace dosáhl v roce 2069 až 222 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země Evropské unie. Ve své druhé Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to dnes uvedla Národní rozpočtová rada. Zároveň upozornila, že zpráva není odhadem faktického vývoje, ale jen simulací.
O předčasný důchod je zájem. Za první čtvrtletí letošního roku o něj požádalo zhruba 3500 lidí. Celkem už je v republice skoro 635 tisíc předčasných důchodců. Dřívější odchod do penze má ale jedno zásadní minus, a to je krácení peněz. Stačí rozdíl jen pár dní při podání žádosti a celkově vyplacená penze může být až o desítky tisíc korun nižší. Proto je dobré počítat.
Zhruba 190 tisíc seniorek a seniorů musí měsíčně vystačit s důchodem pod 10 tisíc korun. Kolem 60 tisíc lidí pak nemá starobní penzi ani 8 000 korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení. Hranice příjmové chudoby v Česku loni činila 11 963 korun na samostatně žijícího člověka, letos bude o něco vyšší.
Exekucí na důchod v Česku dál přibývá. Na konci března je kvůli dluhům mělo přes 90 400 lidí. Bylo jich tak zhruba o 3800 víc než na konci loňska. Od roku 2003 se počet osob s exekuční srážkou ze starobní, invalidní či pozůstalostní penze zvedl víc než čtyřikrát. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle odborníků na dluhovou problematiku by úřad mohl nechat řadu neoprávněných exekucí zastavit. Ministerstvo práce sdělilo, že ČSSZ začne v květnu ověřovat, zda by to zvládala. Úředníci by totiž museli procházet spisy všech zadlužených ručně.
U lidí, kteří kvůli péči o blízké mají nízký příjem a měli by i nízký důchod, by se penze za dobu opatrování v budoucnu mohla případně vypočítávat z průměrné mzdy. Na návrhu na zavedení takzvaného fiktivního vyměřovacího základu je v důchodové komisi shoda a dostane ho k projednání vedení vládní koalice. Novinářům to po jednání komise řekly její předsedkyně Danuše Nerudová a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Ministerstvo rozpracuje i další dva návrhy, a to sdílení vyměřovacího základu partnerů a prodloužení vyloučené doby za péči o dítě.
Důchody vzrostou příští rok asi opět v průměru o 900 korun. Jejich zvýšení nad zákonnou valorizaci umožní novela, kterou v dnešním úvodním kole podpořila sněmovna. Předloha zavede jednorázový doplatek. Státní rozpočet zatíží podle odhadů sedmi miliardami korun, v dalších letech ještě víc. Předlohu nyní projedná sociální a rozpočtový výbor. Její zamítnutí nebo vrácení vládě k přepracování nikdo nežádal.
Výrazné snížení daně z příjmu, navázání nejnižších důchodů na vývoj inflace či zastavení rušení nemocnic a škol až do roku 2022. Taková opatření navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron při mimořádném vystoupení, které je reakcí na protestní hnutí tzv. žlutých vest a následnou "velkou národní debatu". Šéf Elysejského paláce také řekl, že při setkáních s občany zaznamenal jejich nespokojenost a obavy, kurz nastolený jeho reformní politikou ale považuje za správný.
Projekt #kafesbabi a #pivosdědou chce posílit mezigenerační vztahy a přimět mladé lidi, aby se více stýkali se svými prarodiči a vytrhli je z každodenní rutiny. "Naši vrstevníci kvůli povinným rodinným sešlostem vnímají setkávání s prarodiči za prudu a peklo, my z toho chceme udělat cool záležitost," říká spoluzakladatelka projektu Anna Košlerová.
Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů na 1,598 bilionu korun. V roce 2021 by to mělo být 1,661 bilionu korun a o rok později 1,730 bilionu korun. Vyplývá to z návrhu Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí, kterou vypracovalo ministerstvo financí. MF snížilo rámce proti jejich aktualizaci ve Střednědobém výhledu státního rozpočtu České republiky o šest miliard pro rok 2020 i 2021.
Vláda učinila další krok k tomu, aby příští rok zvýšila průměrný důchod o 900 korun na 14 200 korun měsíčně, jak se již dříve dohodly koaliční strany.
Slovensko zakotví horní hranici věku odchodu do starobního důchodu v ústavě. Ve čtvrtek to odhlasoval tamní parlament. Ekonomové upozornili, že opatření v budoucnu výrazně zhorší kondici veřejných financí.
Stejně jako všichni důchodci nemohou být šťastní jako v televizní reklamě na léčiva, také spravedlivé důchody jsou nedosažitelnou metou.
Případů takzvaných falešných vnuků, kteří se pokoušejí okrást důvěřivé seniory, výrazně přibylo. Jen od začátku roku takových případů moravskoslezští policisté evidují 16. Za celý loňský rok jich bylo 25. Řekl náměstek moravskoslezského policejního ředitele Radim Wita. Podle něj je nárůst znatelný na území celého Česka.
Dokumentární film Ještě nekončíme o čtveřici seniorů, kteří navzdory stáří i handicapům chtějí žít naplno, vznikl podle režiséra Jiřího Zykmunda v podstatě na zadání společnosti. Ta prý zjistila, že se s českými důchodci děje něco zásadního, přelomového, co tu ještě nebylo. Snímek měl předpremiéru na festivalu Jeden svět, 19. března míří do kin.
Důchody by se měly od ledna zvýšit průměrně o 900 korun. Od příštího roku se také zvýší rodičovský příspěvek na 300 tisíc korun z nynějších 220 tisíc korun, bude to ale platit pouze pro nově narozené děti. V pondělí se na tom shodly vládní strany ANO a ČSSD. Celkový dopad obou opatření zvýší výdaje státního rozpočtu zhruba o 11 miliard korun, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Mezinárodní den žen letos opět připomíná snahu o rovnoprávnost obou pohlaví ve všech oblastech života. Rozdíl mezi platy žen a mužů v Česku je přitom podle dostupných statistik druhý nejvyšší v Evropské unii. V průměru činí 22 procent. U vysokoškolsky vzdělaných pracovníků dokonce 29 procent. Co je příčinou mzdových rozdílů, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Andrea Lihhartová Palánová ze společnosti PwC.
Systém státní sociální podpory nabízí celou řadu dávek, které mají pomoci zlepšit životní úroveň lidem s nízkými příjmy. Jenže mnohdy na ně paradoxně vůbec nedosáhnou. V našem mini seriálu představujeme postupně tři nízkopříjmové domácnosti a jejich cestu k financím. V druhém díle uvádíme příklad důchodce.
