Mnichovské letiště ve čtvrtek večer přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům v okolí i areálu letiště. Zrušeno bylo 17 odletů, což se dotklo téměř 3000 cestujících, kteří zůstali na letišti. Následně bylo 15 příletů odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně. Informovaly o tom v noci na pátek tiskové agentury s odvoláním na vyjádření letiště a policie. Letiště ráno obnovilo provoz.
Ukrajina varuje Západ, že se na jeho území chystají proniknout ruské a běloruské sabotážní a průzkumné jednotky. Ty by mohly po úspěšné infiltraci zaútočit na kritickou infrastrukturu v Polsku, přes které proudí největší část pomoci pro napadenou zemi.
Už několik desítek hodin se vyšetřovatelé Vojenské policie zabývají citlivým incidentem mezi dvěma příslušníky českých ozbrojených sil. Jak popsal deník Aktuálně.cz, pořezaný - generál Roman Hyťha - v pátek nad ránem skončil na operačním sále. Nejde o první podobnou kauzu, Vojenská policie vysoce postavené osobnosti generálního štábu či ministerstva obrany řešila už v minulosti.
V noci na pátek byl již podruhé uzavřen vzdušný prostor nad dánským letištěm u Aalborgu kvůli podezření na aktivitu neznámých bezpilotních letounů. Dánský deník Ekstra Bladet zároveň upozornil na přítomnost ruské výsadkové lodi s vypnutým sledovacím systémem v blízkosti dánských výsostných vod. Moskva ovšem již dříve jakoukoli účast na incidentech s drony popřela.
Rusové přišli s novou strategií a od léta útočí na dodávky západních zbraní, které míří k ukrajinským vojákům na frontu. Zaměřují se na hlavní železniční uzly, elektrické rozvodny, depa s lokomotivami a nádraží, na kterých čekají na spoj i civilisté.
Záhadné drony již podruhé v posledních třech dnech uzavřely nebe nad Dánskem. Úřady severské země zdůraznily, že incidenty odpovídají práci profesionálního aktéra a označily je za „hybridní hrozbu“. Podle Roberta Vacka, provozního ředitele českého výrobce dronů U&C UAS, je cílem útočníka odhalit neschopnost státu reagovat na hrozbu a vyvolat nervozitu a obavy mezi obyčejnými lidmi.
Úřady uzavřely letiště v severodánském městě Aalborg kvůli dronům v jeho vzdušném prostoru, informovala v noci na čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na policii. Výskyt bezpilotních letounů byl později hlášen i v okolí letišť ve městech Esbjerg, Sönderborg a Skrydstrup, která ale uzavřena nebyla. Kvůli přeletu dronů bylo už v pondělí večer uzavřeno letiště v hlavním městě Kodani.
Protivník zkouší reakci NATO, tvrdí o vletu ruských dronů do vzdušného prostoru Polska nebo Rumunska Robert Vacek, provozní ředitel společnosti U&C UAS, která se zabývá výrobou dronů. "Vyhodnocují reakční dobu – kam až doletí, než dojde k jeho sestřelení. To je prostě eskalace nebo příprava na nějaký konflikt."
Komisař pro obranu Andrius Kubilius svolal na pátek jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina. Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže.
Dánská policie nemá indicie, že by spolu souvisely dronové incidenty z úterní noci na letištích v Kodani a Oslu. V Kodani drony, zřejmě ovládané kýmsi s dostatečnými zkušenostmi, přiletěly z různých směrů, uvedli podle agentury Reuters v úterý ráno představitelé dánské policie.
Ruský televizní moderátor Vladimir Solovjov nevědomky poskytl veřejnosti stopy k odhalení jedné z nejutajenějších jednotek ruské armády. Během svého vysílání zveřejnil záběry, které investigativcům umožnily lokalizovat jednu ze základen ruské elitní dronové jednotky "Rubicon". Na odhalení upozornilo Radio Free Europe/Radio Liberty (RFE/RL).
Evropa se musí rychle poučit ze zkušeností Ukrajinců. Západ po nedávných vpádech ruských dronů do Polska a Rumunska riskuje, že za agresivními Rusy zaostane, varuje Ukrajina. Země je připravena vycvičit NATO v jejich sestřelování.
Po nedávném incidentu, kdy Polsko a spojenecké síly sestřelily několik ruských dronů narušujících jeho vzdušný prostor, spustil Kreml rozsáhlou propagandistickou kampaň. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov prohlásil, že „NATO je ve válce s Ruskem“, a zopakoval tak oblíbenou tezi Moskvy, že podpora Ukrajiny ze strany Západu znamená přímou účast ve válce.
NATO musí zlepšit svoji hru, aby dokázalo držet krok s velkým hráčem pokeru Vladimirem Putinem. Podle britského analytika Jamieho Shea, který do roku 2018 pracoval jako náměstek generálního tajemníka NATO pro nově vznikající bezpečnostní výzvy, je jen otázkou času, kdy ruské rakety nebo drony spadnou na obydlené části zemí NATO.
Podobně jako Česká republika i Polsko po ruské agresi na Ukrajinu urychlilo nákupy vojenské techniky. Ovšem v počtech, které vyrážejí dech: tisíc tanků, 500 raketometů HIMARS, 96 bitevních vrtulníků Apache, 300 samohybných houfnic, 48 odpalovacích stanic pro rakety Patriot… Jenže jak efektivní to je proti stovkám či tisícům ruských dronů?
Ruská dronová formace Rubikon se rychle stala jednou z nejefektivnějších sil na frontě. Rozšiřuje zónu smrti a výrazně ztěžuje Ukrajincům logistiku.
Zatímco ministryně obrany Jana Černochová popisuje téměř dvě desítky bezpilotníků vyslaných na Polsko jako "bezprecedentní útok ruských dronů", její náčelník generálního štábu Karel Řehka mluví o testu. Tenhle scénář naznačil už před několika dny, když popisoval, jak jednoduše může Vladimir Putin zkoušet rozložit Severoatlantickou alianci, aniž by někam do Evropy vyslal svá okupační vojska.
Bezpečnostní situace ve střední Evropě se po středečním incidentu vyostřila. Ruské bezpilotní letouny narušily polský vzdušný prostor a jeden z nich dopadl poblíž obce Mniszków v Polsku. Místo zásahu se nachází přibližně dvě stě kilometrů od Ostravy, tedy blíž než mnohá ukrajinská bojiště. Zpráva okamžitě vyvolala reakce české vlády i armády, která oznámila, že vyšle Polsku vojenskou pomoc.
